Povstání v Sýrii proti režimu Bašára Asada pokračuje navzdory represím, které si údajně vyžádaly již 800 životů. Demonstrace začaly s požadavky na reformu režimu – teď žádají revoluci.
Bezpečnostní složky obsadily mnoho vesnic a měst s úmyslem potlačit jakékoli volání po změně. Setkaly se však s odporem. Režim na to reagoval pokusy vyvolat sektářské rozpory mezi jednotlivými náboženskými a etnickými komunitami v zemi. Proti těmto pokusům, jako je například snaha prezidenta Asada označovat tuto revoluci za „sunnitské islamistické povstání“, provolávají protestující, že jde o „jednotný boj muslimů, křesťanů, Kurdů a Arabů za svobodu“.
Případná intervence Západu by však mohla mít katastrofální následky, neboť legitimita Asadova režimu spočívala do značné míry právě na opozici vůči západnímu imperialismu. Nicméně ani to nedokázalo zakrýt hluboce zakořeněnou korupci a útlak obyvatel.
Tato revoluce vypukla ve městě Dará, ležícím na hranicích s Jordánskem. Toto město se stalo domovem pro mnoho Syřanů vystěhovaných z Golanských výšin po jejich obsazení Izraelem v roce 1967. Proto lidé v ulicích často používají slogany, namířené proti syrským bezpečnostním složkám, jako například: „Zbaběle jste utekli z Golan, dnes hrdinně střílíte do neozbrojených lidí.“
Mnoho lidí v Sýrii, Libanonu a Palestině teď volá po pokračování revolucí probíhajících v Sýrii ve čtyřicátých a šedesátých letech. Jak toto povstání dopadne, je zatím obtížné předpovědět. Rozhodující roli sehraje Aleppo, největší syrské město a zároveň centrum průmyslu. V některých čtvrtích se již protesty objevily, stejně jako mezi aleppskými studenty. Ohromná síla syrské třídy pracujících se však stále příliš neprojevila.
Převzato ze Socialist Worker
Přeložil Štěpán Lohr
