Trestání svobodné vůle ve svobodném světě?

Nadřízený a podřízená

Slýcháváme, že žijeme v demokracii, ve svobodné zemi. Naši političtí představitelé to při různých příležitostech zmiňují, je to jakési zaklínadlo jejich počínání: ,, Žijeme ve svobodné zemi“. ,,Byli jsme zvoleni ve svobodných volbách – občané nám dali mandát udělat to a to…..“. A potom jdou a vydají zákony, které svobodnou vůli trestají.

Novela zákona o zaměstnanosti

Kdo nyní podá v práci výpověď, či rozváže pracovní poměr dohodou, bude mít (pokud mu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti) nižší podporu v nezaměstnanosti, než ten, kdo dostane výpověď. Bude dostávat jen 45% z průměrného měsíčního platu v prvních dvou měsících, místo 65%, které dostanou ti, co dostali výpověď. Výjimku tvoří případy, kdy dá člověk výpověď ze závažných důvodů, které vyjmenovává zákoník práce. Jde např. o péči o dítě; závažné rodinné či zdravotní důvody. Na podporu nebudou mít nárok ani ti, kdo dostanou při odchodu ze zaměstnání odstupné. Dostanou ji až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného. K podpoře si lidé už nemohou přivydělat do 4000 Kč hrubého, jak tomu bylo dosud. Změna se týká lidí, kteří se zaregistrují na úřadech práce po 1. lednu 2011. Nově se bude poskytovat státní příspěvek nezaměstnaným, kteří se rozhodnou podnikat, a to na provozní záležitosti či na daň z přidané hodnoty. Otázka však je, kdo z nezaměstnaných se dnes může pustit do podnikání, byť i s tímto příspěvkem?

Svobodná vůle se trestá

Projevíte svobodnou volbu a podáte výpověď a jste trestáni snížením podpory ze strany státu. Jaký má takovéto trestání smysl? Ušetření trochu peněz (máme vládu ,,rozpočtové odpovědnosti“), nebo trestání lidí, že se opovážili odejít ze zaměstnání a nezůstali dál pokorní pod ,,bičem otrokáře“? Stát bude nově poskytovat příspěvek, lidem, kteří se rozhodnou podnikat, tedy peníze v této oblasti se moc neušetří. V listině základních práv a svobod se píše:,, Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. (…) Každý má právo na svobodnou volbu povolání (…)“. Pokud tomu tedy opravdu je, jak to, že svoboda o které se píše v této listině, může být státem trestána?

Odejít z práce

Odejít z práce není snadné. Jenže někdy se to už nedá vydržet. Často se stává, že zaměstnavatelé svého postavení zneužívají a se zaměstnancem zacházejí špatně, ponižují ho, nedodržují práva zaměstnance zakotvené v Zákoníku práce, dají mu nevýhodnou smlouvu, okrádají ho na výplatě, atd.. To je potom těžké zůstávat a sloužit někomu, kdo s vámi zachází, jako s majetkem, za který si snadno může najít náhradu, neboť je mnohem více nezaměstnaných, než pracovních míst (v současnosti je v ČR na úřadech práce registrováno cca 506 640 uchazečů o zaměstnání, a volných míst je cca 32 337). Nějakou dobu to snášíte, říkáte si, že alespoň máte práci a nějaké peníze a tak zůstáváte. Časem ale odpor narůstá, jít do práce se vyloženě nutíte a je vám zle, začnete třeba chodit do práce pozdě, špatně jíte a spíte a jste velmi vděčni za někoho s kým si o tom můžete popovídat, neboť jinak byste za chvíli byli adeptem pro Mudr. Chocholouška. Pokud s někým mluvíte o tom, že byste tak rádi už dali výpověď, často vám lidé řeknou ať neblázníte a zkusíte to vydržet, než seženete něco jiného. Je to rozumné, ale v situaci kdy chování zaměstnavatele se už nedá vydržet je těžké uvažovat rozumně a čekat na lepší práci. Podáte výpověď, oznámíte to rodině a jdete na Úřad práce a hle – dali jste výpověď – jste ti špatní – dostanete menší podporu, pokud na ní máte nárok (jinak nedostanete nic). A pokud nemáte nikoho, můžete skončit i pod mostem.

Jim se to mluví

Chybí peníze ve státním rozpočtu, stát má dluhy – musí se šetřit. S tím lze souhlasit, ale jak to, že se šetří na lidech, kteří tento dluh nezavinili? Jak to, že se šetří na ,,obyčejných lidech“? Co takhle šetřit zestátněním bank, do kterých stát investoval miliardy, stažením vojáků ze zahraničních misí, snížit rozpočet ministerstva války, opravdovým snížením platů, výhod a náhrad politiků, zvýšit daně bohatým, odstranit tzv. zastropování pojištění – když už se jim budou zvyšovat důchody – proč máme my chudí být solidární s bohatými, když oni s námi nejsou?

Příkladů jak ušetřit by se našla celá řada. Ale to ne, mocní a bohatí šetří na chudších a přemýšlí o co ještě lidi obrat, a důvody? Ty si vždycky najdou – v tomto případě trestání lidí za výpověd či odchod dohodou z práce, to odůvodňují např. tím, že člověk bude s odchodem z práce odpovědnější a lépe si to rozmyslí. Ano, jim se to mluví, oni mají teplé místečko po volbách zaručeno na několik let za velký plat, udělají si i známosti, kdyby náhodou nebyli znovu zvoleni a tak občas pomohou nějakému tomu ,,chudému“ lobbistovi, firmě, atd.. Zkrátka, dělají si co chtějí, jejich zaměstnavatelé jsme my – občané, ale můžeme s nimi zacházet jako s našimi zaměstnanci? Dělají snad, co si přejeme? Ani referenda nám nedopřejí. Když dělají něco, co se většině lidem nelíbí (např. to co zvou reformami), řeknou že oni dostali od lidí mandát a tím to pro ně končí – oni jsou ti vyvolení – ti co mají patent na rozum a jsou rozpočtově odpovědní. Jakou ale odpovědnost mají, když je jejich zaměstnavatel (my) nemůže vyhodit z práce a musíme čekat na příští volby? Jak by asi zacházel zaměstnavatel se zaměstnancem, pokud by ho musel ze zákona zaměstnávat např. 4 roky?

Cesta

Tajemník prezidenta L. Jakl reagoval na analýzu návrhu novely zákona o zaměstnanosti, kterou Klausovi zaslal Akční spolek nezaměstnaných takto:,,(…)S informacemi o dlouhodobě nepříznivém stavu na trhu práce je prezident republiky podrobně seznámen. Jako ekonomovi a politikovi je mu zřejmé, že tyto problémy nevyřeší žádné akce občanského odporu, ale ekonomické oživení a také legislativní změny, na jejichž základě se stane trh práce pružnějším. Vaši obavu z porušení Čl. 26 odst.1 Listiny základních práv a svobod nepovažuji v tomto případě za důvodnou, neboť svobodná volba povolání není novelou zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nijak dotčena.“ Co by asi bylo, nebýt občanského odporu v minulosti? Byl by dnes Klaus prezident, nebýt lidí, kteří vyšli v r. 1989 do ulic? Proč by někdo měl poslouchat, co si myslí někdo, kdo zločinem kupónové privatizace způsobil tunelování, krachy a nezaměstnanost? Možná je načase ukázat nejen Klausovi, co akce občanského odporu mohou dokázat.

Dana Hladíková

Nadřízený a podřízený

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •