V Benghází se rodí nová forma demokracie

Bengházská komuna

Benghází, druhé největší město v Libyi a místo zrodu revoluce, oficiálně ustavilo revoluční radu, která vznikla během povstání. Tato rada je složena z vůdců povstání, představitelů rebelujících kmenů a velitelů povstalecké armády. Všechny funkce státu předala lidové kontrole – včetně věznic, ozbrojených složek a soudů. Kromě toho také organizuje distribuci potravin podle potřeb lidí a vzala si na starost i sociální péči o tisíce zahraničních dělníků, které jejich firmy nechaly napospas svému osudu. Provozuje také televizní a rozhlasovou stanici a začala vydávat první revoluční noviny.

Revoluční rada spravuje i základní infrastrukturu v Benghází, elektrárny, přístav a letiště. Zároveň byla založena i národní revoluční shromáždění – Národní Rada – která je tvořena radami jednotlivých měst a vesnic z celé Libye. Nicméně tato rada čelí vážnému nebezpečí, že se ji pokusí ovládnout bývalí prominenti režimu, kteří už v prvních fázích povstání Kadáfího zradili a podpořili povstalce.

Jedním z těchto lidí je bývalý ministr spravedlnosti Mustafa Mohamed Abdel Džalíl, který přijel do Benghází a prohlásil, že má „prozatímní vládu“ pod kontrolou. Džalíl, někteří bývalí libyjští diplomaté a další představitelé Kadáfího režimu usilují o podepsání nových smluv s USA, evropskými zeměmi a nadnárodními korporacemi o dodávkách ropy, jejíchž obsah by však byl totožný se smlouvami za minulého režimu. Džalílovo prohlášení vyvolalo silný odpor v revolučních radách, které ihned prohlásily, že Džalílova vláda není legitimní.

Revoluční rada zopakovala, že odmítá jakoukoli intervenci s výjimkou zmrazení účtů Kadáfího stoupenců a vytvoření bezletové zóny za účelem zabránění bombardování povstaleckých měst. Revolucionáři zároveň vybízejí k zakládání lidových revolučních rad v dalších městech a věří, že to povede k šíření a vítězství revoluce.

Simon Assaf

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •