Veřejné slyšení k tématu „chceme stejný metr” ovládli díky senátorovi Antlovi (za ČSSD) pravicoví extremisté

Senátor Miroslav Antl (ČSSD)

Ústavně-právní výbor Senátu ČR pořádal veřejné slyšení na téma „Chceme stejný metr – tresty a legislativa“. Důvodem pro to, aby se senátoři zabývali tímto neexistujícím problémem, byla údajně iniciativa občanského sdružení HERPNO – Hnutí za efektivní řešení problematiky nepřizpůsobivých obyvatel.

Akce se odehrávala v hlavním sále Senátu, který byl takřka do posledního místa zaplněn senátory, soudci, státními zástupci, policisty, lidmi z nevládních iniciativ a pravicovými extremisty. Legitimizaci idejí krajní pravice a jejích představitelů umožnil předseda Ústavně-právního výboru Miroslav Antl (zvolen za ČSSD), který shromáždění svolal a řídil. Krom jiných zde byl přítomen i známý, velmi aktivní extremista Jan Kopal a letitý ideolog krajní pravice Jan Skácel, který zde dokonce hovořil a byl brán jako věrohodná postava. Antl jej uvedl takto: „Nyní bude hovořit pan magistr Jan Skácel.“

HERPNO na svém webu píše doslova toto: „Ve středu 2. června se zástupci našeho sdružení setkali v Praze s panem senátorem JUDr. Miroslavem Antlem, který našemu sdružení přislíbil oficiální podporu v rámci iniciativy „Chceme stejný metr“. Pan senátor Antl se ztotožňuje s našimi názory a podpoří v horní komoře Parlamentu ČR přijetí a projednávání petice, kterou na stránkách www.chcemestejnymetr.cz podepsalo již okolo 13ti tisíc občanů.“

Veřejné slyšení se odehrávalo ve třech rovinách: legislativně právní, k meritu věci a čistě politické. V prvním případě se vyslovovali odborníci, ve druhém prezidentka Unie státních zástupců, v politizující části vystoupili hlavně extremisté a další bojovník proti Romům, senátor Pavel Lebeda, zvolený taktéž za ČSSD.

Legislativně právní rovina

V této části se řečníci zabývali dvěma okruhy otázek:

• Zda snížit věkovou hranici trestní odpovědnosti z patnácti let níže.

• Zda zvýšit tresty mladistvým pachatelům za závažné trestné činy

František Korbel, náměstek ministra spravedlnosti, začal svůj projev otázkou: „Odradilo by snížení věkové hranice trestní odpovědnosti pachatele rasistického trestného činu, například v Krupce? Obávám se, že nikoli.“ Podle něj je třeba jít jinou cestou než je represe. Především jde o prevenci, například u týraných dětí – těchto případů je mnoho a jejich počet roste.

Jak dále řekl, ministerstvo spravedlnosti se nebrání odůvodněnému zvyšování trestního postihu u mladistvých. Z iniciativy jeho resortu již došlo ke zvýšení trestných sazeb za závažné trestné činy u dospělých.

Ministerstvo spravedlnosti připravuje nový nástroj, ochrannou léčbu pro pachatele, u nichž je zjištěna nějaká abnormalita. „Ochranná léčba by mohla být soudem přiřčena komukoli, bez ohledu na věk a to až neomezeně dlouho, pokud by to bylo třeba. Minimálně jednou do roka by soud přezkoumával, jestli důvod ochranné léčby i nadále trvá,“ řekl Korbel serveru Romea.cz. Tímto návrhem se Ústavně-právní výbor Senátu zabýval 13. července dopoledne.

Jaroslav Hruška, náměstek ministra vnitra pro bezpečnost, sdělil, že jeho ministerstvo nemá nic proti zpřísnění trestů za závažnou trestnou činnost. Dále chválil svůj úřad, ministerstvo vnitra, že dobře bojuje proti extremismu – sdružení ROMEA před pár dny přerušilo s ministerstvem vnitra spolupráci, protože je přesvědčeno o naprostém opaku.

Stanislav Rizman, předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu, by zvýšil výjimečné tresty u mladistvých z pěti až deseti let na šest až dvanáct let.

Stanislav Mečl, náměstek Nejvyššího státního zástupce, ve svém projevu poukázal na to, že počet stíhaných osob klesá, a to i u mladistvých. Podle něj jsou proti snížení věkové hranice trestní odpovědnosti i lidé z praxe. Z výsledků ankety mezi soudci plyne, že 64,5 procenta z nich je proti snížení věkové hranice, 24,8 procent je pro. Jak Mečl dále zdůraznil, většina evropských států uplatňuje pro trestní odpovědnost stejnou nebo podobnou věkovou hranici.

Libor Vávra, čestný prezident Soudcovské unie ČR, je přesvědčen, že Česká republika patří mezi nejbezpečnější země, alespoň co se týče závažných trestných činů, například vražd, loupežných přepadení a znásilnění.

„Zároveň máme jeden z nejvyšších počtů vězňů v Evropě. Máme dost peněz a volné věznice, abychom mohli snížit věkovou hranici trestní odpovědnosti u mladistvých a zvýšit jim tresty?“ ptal se Vávra. Měnit zákon podle něj nemá smysl. „Podstatné je, abychom pracovali s mladými lidmi tak, aby se příště již trestné činnosti nedopouštěli. To je přeci úloha společnosti, nikoli zvyšování trestů.” Podle něj navíc neexistuje přímá úměra mezi zpřísňováním trestů a poklesem závažných trestných činů a delší trest nezaručuje vyšší míru pravděpodobnosti, že pachatel se již dalšího zločinu nedopustí.

K meritu věci

Lenka Bradáčová, prezidentka Unie státních zástupců ČR a náměstkyně severočeského krajského státního zástupce (dozorová státní zástupkyně v případu Patrika z Krupky) na úvod svého projevu řekla, že bude hovořit k meritu věci. Vrátila se k iniciativě, která žádá, aby se měřilo stejným metrem. Ta, jak vyplynulo z jejích dalších slov, je pouze jednou z více nátlakových skupin a akcí, které se snaží prosadit své populistické názory. „Státní zastupitelství však postupuje a bude postupovat podle zákona, nikoli tak, aby nám společnost zatleskala,“ dodala Bradáčová.

Prezidentka Unie pak dala příklady chování nátlakových skupin, v podobě vyvolávání emocí, podvodů a přímého nátlaku. „U případu z Krupky unikla díky lékařům fotografie napadeného. Pravicoví extremisté toho ihned zneužili a vyvěsili ji na svůj web. Potom nějací podvodníci na facebooku vybírali peníze pro rodiče napadeného, ti se přitom o něj nestarali, napadený žil v dětském domově. Nátlak pokračoval dál, pravicoví extremisté psali výzvy a dopisy.“

Státní zastupitelství přitom požadovalo maximální trest a společnost byla ochráněna, protože na pachatele byla uvalena tzv. ochranná detence. „Jde o zařízení, v němž jsou opatření přísnější než při výkonu trestu,“ řekla Bradáčová Romea.cz o přestávce veřejného slyšení a dodala: „nikdo z pravicových extremistů, ani média, se přitom o ochranné detenci ani nezmínil“.

Lenka Bradáčová během svého projevu rozvedla příklad z druhé strany:

Dva mladiství ne-romští pachatelé přepadli starší paní (85 let) a jeden z nich ji zavraždil – vbodl jí do těla železnou tyč. Soudkyně oba dva mladistvé odsoudila za vraždu. Státní zástupkyně se odvolala ve prospěch jednoho z obviněných a požadovala snížení jeho trestu, protože ten vraždu nespáchal, nevěděl předem, co ten druhý udělá. „Nikdo z pravicových extremistů se tehdy neozval, že chce stejný metr na všechny,“ zdůraznila prezidentka Unie státních zástupců. Vzápětí sdělila, že přemýšlí o tom, jaký je skutečný důvod toho, že se pravicoví extremisté ozvali jen u případu z Krupky, jestli spíše nejde o to, že jsou v tomto případu pachateli Romové, než o to, aby se měřilo stejným metrem.

Krajně pravicové politické projevy

Typický krajně pravicový projev přednesl Pavel Vaníček z HERPNO. Opakoval běžnou lež extremistů, že stát zvýhodňuje Romy, protože nevyšetřuje a nepostihuje jimi spáchané trestné činy, odsoudil počínání státu za to, že podporuje Romy sociálními dávkami – ty by Vaníček hned zrušil. A nechybělo ani obvyklé nasazování psí hlavy nevládním organizacím, které se zabývají lidskými právy a životem Romů. Ty Vaníček označil za pseudohumanisty, kterým by stát neměl dát ani korunu, protože celou situaci jen zhoršují a státní peníze tak zmizí bůhví kam.

V celém své dlouhém projevu Vaníček zmínil jediný příklad, který má podle něj prokazovat, že stát neměří Romům stejným metrem, a sice snížení trestu jednoho z mladistvých romských pachatelů z Krupky. Ani po vystoupení autora tohoto článku, v němž Vaníček krom jiného sklidil kritiku za to, že neuvedl více příkladů a jediný případ tak zobecnil, tento krajně pravicový aktivista nezmínil příklady další. Vaníček dále vyhrožoval radikalizací společnosti, když stát nezačne měřit všem stejným metrem. Na závěr pochválil Jiřího Antla za přizvání do Senátu. Ve stejném duchu jako Vaníček pak vystoupil i Skácel.

Projev namířený proti Romům, za který by se nemusel stydět ani Tomáš Vandas, pak přednesl senátor Pavel Lebeda (zvolen za ČSSD, stejně jako Antl). K jeho nejmírnějším tvrzením patřil výraz, že Romové terorizují své okolí. Lebeda hovořil ve stejně zjednodušujících polopravdivých i lživých vzorcích, jako hovoří neonacisté na svých shromážděních, a stejným způsobem.

Tomu hodně napomáhal předseda Ústavně právního výboru Jiří Antl, který kladl důraz na to, že řečníci v diskusi nesmějí hovořit déle než tři minuty, přitom ty řečníky, kteří nadávali na Romy a pomlouvali je, nechal hovořit neomezeně dlouho. V diskusi tak díky Antlovi dostali největší prostor Vaníček, Skácel a Lebeda.

Jiří Antl sám se během veřejného slyšení pochlubil, že odolal nátlaku shůry, když měl jako prokurátor na starosti případ Heleny Biháriové. Nadřízení i další politici na něj podle jeho slov tlačili, aby motiv činu pachatelů kvalifikoval jako rasistický, čemuž Antl nepodlehl. (Helenu Biháriovou 15. února 1998 ve Vrchlabí napadli opilí sympatizanti hnutí skinheads a zahnali ji do rozvodněné řeky, kde o chvíli později málem přišla o život i Eliška Pilařová, která se ji snažila z prudkého proudu vytáhnout.)

 

František Kostlán

Převzato z webu: http://www.romea.cz/

Redakčně kráceno a textově korigováno

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  • 0
  •  
  •  
  •  
  •