Vítejte ve třetím světě

Piktogramy

Četla jsem články a viděla dokumenty o porušování bezpečnosti práce při používání pesticidů v zemích třetího světa. Bylo mi zle z toho, jak tamní lidé pracují za malé platy a ještě je ohrožováno jejich zdraví jedovatými látkami a trpí příznaky otravy. To co se děje tam, děje se však i zemích, jako je Česká republika. V rozvojových zemích jsou na tom lidé ale daleko hůře, chudoba je mnohem větší, než u nás a práva pracovníků jsou daleko hůře vymahatelná. Ovlivnit chování zaměstnavatelů k zaměstnancům, aby byla dodržována práva, např. na ochranné pomůcky, na informovanost o pesticidech, s kterými musí pracovat, atd. v těchto vzdálených zemích je obtížné. Ale pokud jste toho přímo svědky, pokud pracujete ve firmě, kde zaměstnanci nejsou vůbec informování o tom, jaké pesticidy jsou jim dány, aby je použili, pokud nejsou proškoleni o tom, jak s nimi správně zacházet, jak dodržovat bezpečnost práce a nejsou jim poskytnuty ochranné pomůcky, můžete se přímo ozvat a upozornit na to přímo majitele firmy. Riskujete výpověď, ale buď to, nebo budete mlčet, přihlížet tomu, jak je přímo ohrožováno zdraví ostatních i vaše. A jednoho dne se vám pesticid dostane třeba do očí, bude vám zle protože se ho nadýcháte, nebo zjistíte, že jste vážně nemocní, protože jste byl vystavován nebezpečným účinkům na zdraví z vlivu jedovatých látek obsažených v pesticidech, to ale už bude pozdě.

 

Mlčet, nebo ne?

 

Nastoupila jsem do zahradnické firmy Josef Lochmann – Květ. Už to, že mi na pohovoru řekli, že budu mít plat 75Kč na hodinu a potom za tři dny práce, když mi smlouvu dali, tam bylo 49Kč + odměny, které mohou být různé, mi bylo podezřelé. Také to, že mi řekli, že pokud budu chtít, budou mi dávat část platu na černo, jak to dělají u ostatních zaměstnanců, nebo to, že jestli nechci pracovat nějakou dobu bez smlouvy, že bych ještě zůstala na Úřadu práce, mi napovídalo, že v téhle firmě není asi všechno v pořádku. Když jsem měla podepsat smlouvu, bylo tam, že jsem prošla školením o bezpečnosti, ptala jsem se na něj, ale bylo mi řečeno, že to je o tom, že když někdo seká, měl by používat ochranný štít, to bylo vše. Nicméně, mě nenapadlo, že nedodržují bezpečnost při práci s pesticidy. Když jsem tam však začala pracovat, záhy jsem pochopila, že tam na bezpečnostní pokyny na obalech pesticidů nikdo nedbá. Pracovníci neměli při práci s nimi často ani rukavice. O ochranných brýlích, či respirátoru, aby člověk pesticid nevdechoval, ani nemluvě. Jednou jsem dokonce zaslechla jednu naší nadřízenou, jak někomu říká, že přípravek, který připravovala není u nás ani povolený. Ptala jsem se jedné zaměstnankyně, jestli se tam dodržuje tzv. Ochranná lhůta (doba od použití pesticidu ve dnech, po kterou se nesmí do porostu, či manipulovat s ošetřenými rostlinami), jen sklopila oči a řekla:,,Ne“. Řada zaměstnanců nebyla zahradníky a ani netušila o rizicích spojených s používání pesticidů a řada z nich, tam nepracovala dlouho, protože na zimu tato firma většinu pracovníků propouští. Jednou jsem se ptala jednoho nového zaměstnance, jaká byla práce předešlého dne, protože to jel ještě s naší nadřízenou provádět postřik stromů. Řekl, že to byla hrůza, že musel stříkat tak, aby to na něj vítr nefoukal. Naštěstí měl své sluneční brýle. Ptala jsem se ho, jestli mu ta nadřízená řekla, jakým přípravkem stříká a jestli mu dala nějaké ochranné pomůcky a jestli mu řekla jak se chránit a jak s ním zacházet a co dělat v případě zasažení, na to mi řekl, že vůbec ne a neřekla mu ani, jakým pesticidem postřik prováděl. Šla jsem za majitelem firmy, říkajíc si, že třeba neví o tom, že zaměstnanci jsou vystavováni rizikům z pesticidů. Zeptala jsem se ho, jestli o tom ví, že nejsou dodržovány bezpečnostní předpisy a popsala mu, že zaměstnanci ani neví, s čím zacházejí, nedostávají ochranné pomůcky a nejsou poučeni o rizicích a jak se ji vyvarovat. Vstal a ptal se, jestli jsem odborářka, že se starám o zaměstnance? A chtěl vědět, kdo mi to řekl, že nebyl poučen, jenže ten zaměstnanec o tom nechtěl mluvit před nadřízenými a nechtěl, abych ho jmenovala, protože se bál, aby ho nevyhodili. Ani ostatní, s kterými jsem se bavila, a řekli mi že na bezpečnost práce se tam kašle by asi nechtěli, abych je jmenovala, tak jsem jejich ani jeho jméno neřekla. Řekl, že pomlouvám, a ptal se, proč se starám o jiné, že do jiných mi nic není. Řekla jsem mu, že porušuje zákon i smlouvu, kde se píše o nárocích na ochranné pomůcky a že mi vadí, když je ohrožováno zdraví. Potom se tam objevila nadřízená, která s tím zaměstnancem, který postřik stromů prováděl byla a nepoučila ho o bezpečnosti práce a nedala mu ochranné pomůcky. Ptala jsem se před tím majitelem, proč to neudělala a ona lhala a tvrdila, že s ním vůbec ten den nebyla a nedávala mu nic stříkat. Neskutečné, ona, dlohouletá známá majitele a naše nadřízená, která by měla dbát na ochranu zdraví zaměstnanců nestoudně lhala. I když, bylo jasné, že majitele to nezajímá a zdraví zaměstnanců je mu úplně fuk. Neměl vůbec zájem to řešit, to já jsem v jeho očích byla ta špatná, ta co má právo akorát tak mlčet. Řekl, ať si sbalím věci a jdu, že mě vyhazuje. Ta nadřízená se chovala jako by nic a já se jí ptala, proč lhala a ona mi stále tvrdila, (i když majitel firmy u toho nebyl), že tam s tím pracovníkem nebyla. I když mě majitel vyhodil, ozvat se podle mě bylo dobře. Hájila jsem právo na ochranu zdraví mého i ostatních zaměstnanců a to je přeci správné. Předešlý den, kdy jsem pracovala ve skleníku a při zametání prachu mě začalo podivně škrábat v krku. Kdo ví, jestli tam předešlý den nepoužili nějaký ten pesticid.

 

Ozvat se, když se dějí příkoří je třeba. Pokud by se ozval každý, majitelé firem by museli dodržovat práva zaměstnanců, protože by nebyl nikdo, kdo by na ně pracoval. Bohužel vysoká nezaměstnanost, která je pro kapitalismus typická těmto majitelům nahrává, protože se lidé o práci velmi bojí. Co ale bude, když lidé budou mlčet, nechají si vše líbit a nikdo se nikoho nezastane? Jaký bude svět lhostejných, ustrašených lidí? Vrátíme se postupně zase k otroctví? Ne, to nesmíme dopustit, musíme proti takovéto společnosti bojovat. Ne kapitalismu!

 

(redakci je známo jméno autorky)

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •