William I.Robinson: Teorie globálního kapitalismu

Teorie globálního kapitalismu

V roce 2009 vyšla péčí nakladatelství Filosofia za podpory Centra globálních studií hluboká makrosociologická analýza nejsoučasnějších podob globalizace. Je to kniha Teorie globálního kapitalismu, která se též stručně dotýká souvislostí globalizace a světové hospodářské krize.

Autor, profesor na Univerzitě v Kalifornii, se řadu let zabývá globalizací a Latinskou Amerikou.

První ze čtyř kapitol zkoumá současné podoby globalizace.Autor je chápe jako epochální proměnu světového kapitalismu.Charakterizuje extenzivní a intenzivní šíření současného kapitalismu.Zatímco extenzivní šíření globálního kapitalismu vede k pronikání kapitalismu do téměř všech zemí světa,intenzivní šíření znamená proniknutí do oblastí jež dosud v převážné míře stály mimo logiku expanze kapitálu.Intenzivní šíření se projevuje třeba privatizací zdravotnictví a školství. Tyto autorovy poznámky,bez autorova úmyslu, zahrnují tvrdou kritiku programu a praxe Nečasovy vlády.

Autor rozlišuje ve světové ekonomice nadnárodní společnosti a transnacionální společnosti.Nadnárodní společnosti mají centrálu a řadu výrobních, někdy i obchodních závodů v mnoha státech světa. Oproti tomu transnacionální korporace představují na rozdíl od nadnárodních společností firmy s ústřednami ve více než třech zemích. Největší transnacionální korporace zaměstnávají na celém světě přímo 80 miliónů zaměstnanců, ale tito pracovníci vytvářejí třetinu světové produkce.

Tento vývoj umožňují přeshraniční fůze a akvizice, personální propojování vedení transnacionálních korporací,strategické aliance,vzniká škála vazeb korporací odlišná od fůzí a akvizic,například investice do menšinových vlastnických podílů.Vyvíjejí se nové globální ekonomické formy, outsourcing, subdodavatelství a další. U transnacionálních korporací se outsorcing a subdodavatelství projevuje tím,že většina činností je zadávána mimo korporaci a jádro korporace zahrnuje minimum pracovníků.Firma Lewis Gallob Toys zabezpečuje významnou část světové výroby hraček.Avšak celou gigantickou korporaci udržuje v chodu jen 115 zaměstnanců.Tyto a další Robinsonovy rozbory před nás důrazně staví otázku po fungování a významu transnacionálních korporací v České republice.

Druhá kapitola se zabývá utvářením globálních tříd a vzestupem transnacionální kapitalistické třídy.Vůdčí prvky národních kapitálů se slévají a vytvářejí nové složení transnacionálního kapitálu. Podobným způsobem se národní kapitalistická třída mění v transnacionální. Transnacionální kapitalistická třída je stále více třídou o sobě a třídou pro sebe.Je spolu s globálními elitami přímými aktéry prosazujícími projekt kapitalistické globalizace.V konkrétní situaci počátku 21.století posílila kapitalistická globalizace relativní moc globálního kapitálu nad globální prací.Působí jako dostředivá síla pro kapitalistickou třídu a jako odstředivá síla pro dělnickou třídu.

Autor se v této kapitole velmi stručně zmiňuje o významném pokroku,o vznikajícím globálním proletariátu,což konkretizuje na relativním sepjetí dělníků několika kontinentů vyrábějících automobily řízených úzkou skupinou transnacionální buržoazie, vlastníky a managmentem firmy Ford.Vznikající globální proletariát není ještě třídou pro sebe,nevytvořil si zatím vědomí sebe sama jako třídy, ani se jako třída zatím nezorganizoval.Pro podrobnější výklad problémů globálního proletariátu autor odkazuje na knihu Hardta a Negriho Impérium.Touto knihou se zde nemůžeme zabývat.

V inspirativní i provokativní 3. kapitole autor sleduje vznik a vývoj transnacionálního státu. Podle něj transnacionální stát je konstelace třídních sil a vztahů spojená s kapitalistickou globalizací a vzestupem transnacionální kapitalistické třídy ztělesněnými v souboru rozmanitých politických institucí.Funkce národního státu se přesouvá od formulování národních politik k provádění politik formulovaných nadnárodními institucemi.Jak je to v těchto souvislostech s postavením USA jako jediné supervelmoci v systému mezinárodních vztahů?Podle autora USA v posledních letech neprosazují především zájmy amerického kapitálu ale transnacionální kapitalistické zájmy.USA neprosazují americkou politiku,ale celkově nutí nacionálně orientované politiky k přizpůsobení se transnacionálním poměrům.

Poslední kapitola se zabývá rozpory globálního kapitalismu a budoucností globální společnosti. Všímá si nadměrné akumulace jako neřešitelného problému současného kapitalismu.Sleduje souvislosti globalizace,událostí 11.září a následujícího nového válečného řádu většinou spojovaného s předposledním prezidentem USA.Soudí,že globalizace by se mohla vyvíjet jinak,vytvořil nové horizonty a překonat věkovité předsudky.

Boj lidových tříd proti transnacionální kapitalistické třídě, nemá co získat tím, že se bude omezovat na místní a izolovaná sídla útlaku a zříkat se širší přeměny. Předpokladem pro to je rozvíjení transnacionálního třídního vědomí lidových tříd.Má být účelem této strategie omezení moci globálních elit nebo postupné odstranění systému globálního kapitalismu?Autor se domnívá,že tyto cíle nejsou neslučitelné.Podle jeho výkladu ve věku globalizace by se měla rozvíjet globalizace zdola,která by působila proti moci globální elity.Poziční válka, Gramsciho dlouhý pochod občanskou transnacionální společností se už v 21.století dost rozběhla,lidové sektory sbírají síly k vytvoření organizačních a programových platforem proti globálnímu kapitalismu.

Namísto logiky kapitálu musí nastoupit logika uspokojování lidských potřeb, logika chudé těžce pracující většiny lidstva. Demokratický socialismus založený na lidové demokracii může být konečnou nejlepší a možná jedinou nadějí lidstva. Globální kontrahegemonistický boj proti transnacionálnímu kapitálu se musí stát bojem za demokratickou socialistickou alternativu. Robinson má schopnost v některých místech svých analýz nabídnout kolumbovský pohled na dosud neznámou pevninu, kterou je třeba objevit a vybojovat.

Petr Rohel

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •