Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.4: Volby

Roku 1937 v předvečer všeobecných voleb Stalin prohlásil: „Až dosud svět nikdy – opravdu nikdy – neviděl tak svobodné a skutečně demokratické volby jako tyto! Něco takového historie ještě nezažila.“ Jeden nadšený americký zastánce stalinského režimu uvádí: „Sovětský občan může v tajných volbách beze strachu a bez prospěchářství hlasovat pro tu osobu a pro tu politiku, kterou skutečně chce.“

Přesto však v těchto „zcela svobodných a skutečně demokratických“ volbách nemá volič nikdy na výběr více než jednoho kandidáta – a to v každém volebním obvodě. Ani v jediném ze stovek volebních obvodů nedostal kandidát méně, než 98 procent hlasů. Drtivá většina kanditátů dostala 99,9 procent hlasů a jeden z nich dostal dokonce nad 100 procent! Byl to Stalin, který dne 21. prosince 1947 obdržel ve volbách do místních sovětů 2122 hlasů – a to navzdory skutečnosti, že daný volební obvod měl jen 1617 voličů! Pravda podala následujícího dne pobuřující vysvětlení tohoto nesmyslu. To zní: „Voliči byly tak dychtivý vyjádřit dík svému vůdci, že chodili hlasovat i do sousedních volebních obvodů.“

Všechna fakta a okolnosti týkající se voleb byly samozřejmě s největší péčí odstraněny, a proto o tom existuje jen minimum záznamů. Přesto se však některé uchovaly. Jeden takový se týká referenda v Litvě, jež proběhlo dne 12. července 1940 a týkalo se připojení Litvy k SSSR. Agentura TASS v Moskvě nebyla informována o tom, že se místní úřady rozhodly prodloužit referendum o dva dny, a tak Moskva oznámila výsledky již po prvním dnu referenda přesto, že hlasy byly vlastně spočítány až druhého dne. Výsledky hlasování pak „náhodou“ vyšly přesně takové, jak bylo předpovězeno: „Tímto nešťastným uklouznutím zveřejnily noviny v Londýně oficiální výsledky hlasování z ruské tiskové agentury 24 hodin předtím, než volby oficiálně skončily.“

Volební řád stanovuje, že jakýkoli zásah do volebních práv občanů musí být potrestán. Přesto bylo v prosinci 1937 v době mezi nominací kandidátů do Nejvyššího sovětu a zveřejněním výsledků hlasování odvoláno 37 kandidátů – mezi nimi i dva členové politického byra Kassior a Chubar – a byli nahrazeni jinými. Voličům k tomu nebylo nabídnuto žádné vysvětlení a zdá se, že nikdo nepovažuje za nutné se touto záležitostí zabývat.

Patnáct dnů před těmito volbami poslal moskevský zpravodaj do novin New York Times své prognózy o složení a osazenstvu příštího Nejvyššího světu. Uvedl, že by se měl skládat z 246 vysokých úředníků strany, 365 civilních a vojenských úředníků, 78 zástupců inteligence, 131 dělníků, 223 kolchozníků – a zveřejnil také jejich jména. Kromě těch 37, jež byly v poslední minutě zatčeni, se jeho předpověď shodovala s výsledky v každém detailu. Jak by se něco takového mohlo stát ve volbách, které nebyly zmanipulovány?

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •