Odbory ve světě – červenec

Pracující z různých koutů světa čelí útlaku a vykořisťování. Řada z nich si to však nenechává líbit a staví se na odpor. Důvody jejich boje se různí, stejně jako podmínky, ve kterých se ocitají. Spojuje je však snaha zachovat si lidskou důstojnost a odpovídající životní podmínky. Překládáme zde pouhý výběr z obrovského množství odborářských kampaní, které v současné době ve světě probíhají.

Palestinští dělníci z města Tulkarm na severu Západního břehu Jordánu jsou denně vystavováni ponižujícím a obtěžujícím kontrolám a údajně bezpečnostním procedurám při své cestě do práce. Na 15 tisíc lidí, dojíždějících denně za prací na izraelské území přes hraniční přechod Taiba, je často vystavováno bezdůvodnému násilí za strany izraelských policistů a vojáků či někdy až několikahodinovým kontrolám. Diskriminovaní Palestinci se proti počínání izraelských bezpečnostních sil rozhodli v červenci již po několikáté protestovat, avšak žádné změny k lepšímu se nedočkali. Tento protest, ačkoli nenásilný, zapůsobil naopak jako záminka pro další represi.

Tři sta pět zaměstnanců v tureckém leteckém průmyslu, kteří v květnu drželi jednodenní stávku (o té jsme informovali v předchozím čísle Solidarity), byla podle nového zákona, zakazujícího pracovníkům v civilním letectví stávkovat, propuštěna. Generální ředitel tureckých aerolinek k tomu pouze lakonicky prohlásil, že pokud se jeho rozhodnutí dotčeným odborářům nelíbí, mohou se obrátit na soud. Tam však podle něho neuspějí, neboť propuštění odboráři byli spolehlivě identifikováni na záznamech z bezpečnostních kamer, které dosvědčují, že se stávky účastnili.

O tom, že v současném Turecku probíhá cílená protiodborářská kampaň, svědčí i policejní zátahy ve 20 tureckých městech proti odborářským funkcionářům, po kterých se za mřížemi ocitlo přes 70 z nich. Záminkou pro jejich zatčení bylo obvinění, že jde o členy „nelegálních teroristických organizací“. Nejde zdaleka o první zneužití protiteroristických zákonů proti odborům, nicméně zatýkání takového rozsahu zatím nemá obdoby. Zatčeným odborářům hrozí mnohaleté tresty odnětí svobody. Odhaduje se, že v současnosti je v Turecku okolo šesti tisíc lidí vězněných z politických důvodů. Kromě řady odborářů, studentů a kurdských politiků sedí v tureckých věznicích přes sto novinářů. Někteří jsou vězněni i roky, aniž by stanuli před soudem.

Na poměrně kuriózní způsob, jak omezit zaměstnancům právo na stávku, přišel management pivovaru Carlsberg v Litvě. Manažerům Carlsbergu se podařilo prosadit soudní rozhodnutí, které říká, že výroba piva je „životně důležité výrobní odvětví“ – a v takovýchto provozech podle zákona zaměstnanci stávkovat nesmí. Devět organizátorů stávky bylo do této chvíle propuštěno a další tento osud pravděpodobně v nejbližší době čeká.

Stávce horníků ve španělském regionu Asturia, která však dostala celonárodní rozměr, se věnujeme podrobněji na jiném místě v tomto vydání Solidarity. Ke stávce horníků se však schyluje také například v Kazachstánu. Situace je zde velmi napjatá zejména po prosincových násilných střetech horníků s policií ve městě Zhanaozen, při kterých zahynulo deset havířů. Zaměstnanci ocelářského gigantu ArcelorMittal požadují 30% navýšení platů a zlepšení bezpečnosti na pracovištích.

Z www.LabourStart.org vybírá a pořádá Štěpán Lohr

Článek původně vyšel v červencovém čísle Solidarity roku 2012

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •