Přednádraží – segregační kšeft

O vývoji situace na ostravském Přednádraží, kde jsou lidé nuceni opouštět své domovy, které stojí na lukrativních pozemcích, píší do Solidarity od září aktivisté, kteří se místního dění přímo účastní. Předchozí články „Přednádraží: Lidé bez ceny“ a „Přednádraží musí žít“ jsou k dispozici zde na webu.

Historie

Romové se do Ostravy stěhovali ze Slovenska v 50. letech při náborech do hornictví. Nejdříve zde bydleli na dělnických ubytovnách a v 60. letech se i s rodinami začali stěhovat do dělnických kolonií, ze kterých jejich původní obyvatelé odešli na nově budovaná sídliště. Po celou dobu minulého režimu Romové v Ostravě pracovali zejména ve stavebnictví a v komunálních službách.

Po roce 1989 na Romy velmi tvrdě dopadla nezaměstnanost, deregulace nájemného, rozprodej městského bytového fondu a hlavně rezignace obcí, krajů i státu na vytvoření jakékoli koncepce sociálního bydlení.

Domy na Přednádraží byly původně postaveny pro drážní zaměstnance. Jejich dnešní obyvatele tvoří zejména Romové. Velká část rodin se sem přestěhovala z jiných romských lokalit (i tzv. problémových), ale žily a žijí zde i rodiny, které na Přednádraží bydlely již několik generací. I přes úděsnou sociální situaci však na Přednádraží nebyl a není větší problém s drogami, který se vyskytuje běžně v jiných sociálně vyloučených lokalitách.

Pohromou pro tuto oblast se staly povodně z roku 1997, které způsobily poškození kanalizace, což je jednou z hlavních příčin současné krizové situace. Kanalizace dodnes nebyla opravena.

Současnost

V roce 2007 rozhodlo ministerstvo dopravy v čele s Alešem Řebíčkem z ODS o odprodeji drážního majetku, do kterého spadaly i domy na ostravském Přednádraží. V červnu 2010 kupuje tyto domy od firmy Toba Trade, s. r. o., současný majitel Roztočil, který si na jejich koupi vzal půjčku od úvěrového družstva Unibon, jež je v nyní v likvidaci. Majitelem Unibonu byl Daneš Záhorský, dříve úspěšný podnikatel, který je považován za jednoho z občanskodemokratických „kmotrů“.

Na začátku srpna 2012 se situace vyhrotila. Stavební úřad vyhlásil nařízení, že se obyvatelé musí do 24 hodin vystěhovat kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám. Náhradní byty byly nabídnuty nájemníkům s nájemními smlouvami na dobu neurčitou, kterých bylo jen mizivé procento. Ostatní obyvatelé odmítli opustit své domovy. Úřad požádal soud o „exekuční vystěhování“, ale kvůli špatně podanému návrhu neuspěl. Přibližně na měsíc byla Přednádraží vypnuta voda.

Na konci srpna si stavební úřad od majitele narychlo vyžádal dokumentaci a argumentoval tím, že jsou domy v katastru nemovitostí zapsány jako jiná stavba a není v nich možné bydlet, protože nejsou v katastru zapsány jako bytové. K přepisu domů došlo ještě v době, kdy je vlastnily dráhy, a to z daňových důvodů. Na základě tohoto „nálezu“ odebral úřad práce obyvatelům příspěvky na bydlení, ač to dlouhou řadu let předtím jejich vyplácení nebránilo.

Sociální dávky zneužívají majitelé ubytoven

Obyvatelé podléhají apatii a beznaději a mnoho se jich stěhuje na předražené ubytovny, které jim nabídlo město. V ubytovnách jsou nevyhovující hygienické podmínky, velmi málo prostoru, což negativně působí zejména na děti. Výše nájmů na ubytovnách dosahuje úrovně, která se platí za bezmála luxusní byty v Praze. Ubytovny se často nacházejí v odlehlých částech města, kde nejsou na očích a jejich obyvatelé jsou zde vydíráni a nejsou jim dovolovány ani návštěvy. Jde o klasický systém zneužívání sociálních dávek nikoli těmi, kdo dávky pobírají, ale majiteli ubytoven, kteří mají kvůli již zmíněné neexistující koncepci sociálního bydlení naprosto volné ruce k vydírání města (spíše se však zdá, že město žije s těmito podnikateli v symbióze).1

Na konci srpna také začínají nájezdy organizovaných skupin „sběračů kovů“ z celé Ostravy na přednádražní domy. Ohroženy jsou všechny, včetně nejzachovalejšího domu č. 8, kde bydlí většina ze zbývajících 11 rodin. Podle ověřených informací z místa policie odmítá jednat s tím, že potřebuje pověření majitele objektů. Je tedy otázka, zda podhodnocená policejní ochrana a nájezdy gangů sběračů kovů nejsou organizovány někým z pozadí. Do poloviny října se gangům podařilo rozebrat většinu budov a dle svědectví místních na Přednádraží najížděli přímo nákladní auta na odvoz těžkých nosných traverz. Dům číslo 8. se ale stále daří hájit.

Boj pokračuje

I zbývajícím obyvatelům Přednádraží z nejzachovalejšího domu č. 8 byla opět zopakována výzva radnice k okamžitému vystěhování. Tyto rodiny jsou – společně s dalšími aktivisty i aktivistkami z různých iniciativ, kteří na Přednádraží pravidelně dochází – stále odhodlány prát se za důstojné bydlení.

Aktivista Sri Kumar Vishwanathan (předseda sdružení Vzájemné soužití) se s majitelem domů snaží o dohodu ohledně osudu přinejmenším domu č. 8., který by ještě bylo možné zachránit, a snaží se marně domluvit s městem na řešení bytové otázky i těch obyvatel, kteří byli nuceni se do ubytoven již vystěhovat. Pakliže se do nástupu zimy nepodaří provést alespoň základní opravy domu č. 8, budou se nejspíše muset obyvatelé, chtě nechtě, do ubytoven odstěhovat. Situace se stává stále zoufalejší. Přes zimu hrozí degradace obyvatel Přednádraží na pouhé objekty zisku majitelů ubytoven.

 

Michal Čepela

redakce@socsol.cz

Článek vyšel v listopadové Solidaritě roku 2012

1 O problému zneužívání lidí, kteří pobírají sociální dávky, majiteli ubytoven, jsme psali také v souvislosti s případem na Liberecku v červencovém čísle Solidarity (viz článek „Problém zničených nemovitostí“).

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •