Sociální karty

Tvrdý kritik sKaret předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása (zdroj: www.vaclavkrasa.cz)

Od července letošního roku začalo ministerstvo práce ve spolupráci s Českou spořitelnou vydávat tzv. sociální karty, prostřednictvím kterých mají být od nynějška vypláceny sociální dávky.

Karty mají sloužit nejen jako průkazky, ale i k výběru peněz z bankomatů či případně k placení. Zhruba do konce roku by měl sociální kartu obdržet každý, kdo pobírá některou ze sociálních dávek, což představuje asi milion lidí. Jak na ně toto opatření dopadne?

Komplikace

Velmi výstižně dopady zavedení karet shrnul předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása v dokumentu Deset výhrad k sKartě (k dispozici na webu www.nrzp.cz).

Nejvýznamnější změna nastala např. ve způsobu vyplácení dávek, které by se napříště měly vyplácet z bankomatů České spořitelny. Ty jsou však v mnohých případech těžko přístupné. „Většina bankomatů je pro různé osoby nepřístupná jak z hlediska vzdálenosti, tak z hlediska bariér. Tudíž je zřejmé, že desítky tisíc lidí si nebudou moci vybrat finanční prostředky.“

Za výběry navíc budou muset příjemci dávek platit vysoké poplatky. Zdarma je pouze jeden výběr měsíčně, zatímco za každý další si člověk bude muset zaplatit 6 Kč. Má to ovšem další háček: „Výběry z bankomatů jsou dále limitovány tím, že bankomaty České spořitelny a.s. umí vydávat bankovky pouze se sudými čísly. Takže […] když příjemce dávky bude mít na speciálním účtu k sKartě zůstatek 380 Kč, tak si z bankomatu bude moci vybrat pouze 200 Kč,“ uvedl Krása.

V případě, že jedinec bude vybírat prostředky z bankomatu, který není zřizován Českou spořitelnou, zaplatí za danou transakci 40 Kč. Rizikové rovněž je, že výše poplatků za výběry nevyplývá ze žádného právního předpisu a závisí tedy zcela na libovůli České spořitelny.

Přibližně 40 % seniorů a osob se zdravotním postižením dnes pobírá dávky prostřednictvím poštovních poukázek. Tato služba je poskytována bezplatně,“ vysvětluje Krása. Vyplácení dávek ve formě poštovních poukázek sice na základě písemné žádosti může být zachováno, avšak lidé budou muset za doručení platit.

Všichni držitelé sKarty si budou muset otevřít účet u České spořitelny a.s., který bude určen pouze k transakcím s těmito dávkami.“ A to i v případě, že mají svůj účet u jiné banky.

Karta však také zvyšuje riziko zneužití osobních údajů, podotýká Krása: „Zásadním problémem sKarty jako platební karty je skutečnost, že karta bude při různých žádostech kopírována jako důkaz toho, že žadatel je držitelem průkazu TP, ZTP a ZTP/P. Řada dávek je tímto kopírováním dokladu podmíněna. Tímto kopírováním však druhá strana bude mít k dispozici identifikační číslo platební karty, což je velmi nebezpečné z důvodu zneužití této karty. Na internetu je možnost dostat se k detailním informacím o této kartě.“

Argumenty pro sKartu

Ministerstvo práce a sociálních věcí argumentuje, že zavedení sociální karty ušetří až čtvrt miliardy Kč ročně na administrativních nákladech. Především však prý zamezí zneužívání sociálních dávek.

Pokud jde o úspory, pak je třeba zdůraznit, že vláda zde bude šetřit především na příjemcích sociálních dávek, kteří budou muset platit výše zmíněné poplatky.

Zneužívání sociálních dávek patří k tématům, jimiž se Nečasova vláda neustále zaklíná. Rovněž většina mainstreamových médií o problému zneužívání sociálních dávek bez ustání informuje. Ve společnosti proto pochopitelně vzniká dojem, že zneužívání sociálních dávek patří k nejvážnějším společenským problémům, které musejí být vyřešeny za každou cenu.

Podle neoliberální doktríny jsou sociální dávky a sociální stát vůbec hlavní příčinou zadlužování státu a ekonomické krize. Podle vlády je tedy nutné bojovat proti zneužívání sociálních dávek proto, abychom zabránili zadlužování. V tomto duchu také masmédia společně s vládními politiky sKartu obhajují.

Když se však podíváme na číselné údaje, pak se vše ukáže v poněkud jiném světle. Loni stát vydal 13, 3 miliard Kč na podporu v nezaměstnanosti. Na pomoc v hmotné nouzi (bydlení, mimořádná okamžitá pomoc, živobytí) vydal 3, 9 miliard Kč. Zneužívání sociálních dávek přitom podle kvalifikovaných odhadů může představovat nanejvýš 3 miliardy Kč, což představuje asi jen 0, 35 % státního rozpočtu. (Podrobnější informace o této problematice nastínil sociolog Ondřej Lánský na semináři Pražské školy alternativ – záznam ke zhlédnutí na TV Solidarita.)

Pro srovnání – zrušením daně z dividend se stát dobrovolně připravil o 9 miliard Kč ročně, zavedením penzijní reformy bude stát přicházet ročně o 30 miliard Kč. Vidíme tedy, že problém zneužívání sociálních dávek je jen účelově zveličován a zavedením sKarty tudíž nelze žádných významnějších úspor dosáhnout, a to ani v případě, že by tomuto zneužívání skutečně zabránilo.

Pravý důvod zavedení sKarty

Pokud důvodem zavádění sKarty není finanční úspora, nabízí se otázka, jaký je skutečný důvod jejich zavedení. Jedním z důvodů je s nejvyšší pravděpodobností výhodný obchod pro Českou spořitelnu.

Důležité je chápat toto opatření v kontextu ostatních vládních „reforem“. Všechny vládní reformy, ať už jde o zpoplatňování zdravotní péče, o zvyšování DPH, zavádění nucených prací pro nezaměstnané apod., dopadají nejtvrději právě na nejchudší vrstvu společnosti, a tedy i na příjemce dávek.

Nezaměstnaní, imigranti, Romové, zdravotně postižení či prostě jen lidé s nízkými příjmy jsou přitom médii a vládními politiky líčeni jako „líní flákači“, kvůli kterým musíme platit vysoké daně a kteří vlastně mohou za všechny ekonomické problémy. Čím horší je přitom ekonomická situace, tím silněji společnost těmto názorům podléhá, a tím více sílí vůči znevýhodněným a chudým lidem averze. Opatřeními, jako je zavádění sKaret, pak vláda tyto nálady dále jitří.

 

Vítězslav Lamač

Článek původně vyšel v říjnové Solidaritě roku 2012

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •