Foto: TOP 09
Docházkou nezaměstnaných, kterou zavedl odstupující ministr práce a sociálních věcí Drábek, jsme se zabývali opakovaně (text „Drábkovy reformy – cesta k nevolnictví“). K tematickému článku Lindy Sokačové z listopadového čísla Solidarity dodáváme konkrétní svědectví nezaměstnaného člověka o docházce.
Mladá osoba s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou a dlouhodobou praxí z oblasti volnočasové pedagogiky, aktivního prodeje, servisu v gastronomii, s manažerskými zkušenostmi, uživatelskými dovednostmi v Microsoft Office, komunikující na velmi dobré úrovni slovem i písmem anglicky a francouzsky, se přihlásí na úřad práce. Během roční evidence příslušný úřad nevygeneruje jedinou vhodnou pozici pro tento profil kandidáta. Po dvanácti měsících je za smutného více či méně tichého nesouhlasu samotných pracovníků úřadu práce ze zákona zařazen do programu DONEZ.
Docházka nezaměstnaných slouží jako „kontrolní“ mechanismus úřadu práce pro vybrané uchazeče o zaměstnání, kteří mají povinnost dostavit se dvakrát do týdne přesně v náhodně stanovený čas na kontaktní místo veřejné správy, na Českou poštu.
Na poště, kde se uchazeč dvakrát týdně musí hlásit, aby náhodou neztrácel čas a energii hledáním práce na internetových serverech, sepisováním motivačních dopisů a rozesíláním svých životopisů, mu sice opět žádná nabídka pracovního uplatnění poskytnuta není, je mu však již při první návštěvě nabídnuta Era půjčka od Poštovní spořitelny.
Na otázku, zda si nabízející upřímně myslí, že půjčka a potažmo zadlužení je ideálním řešením situace nezaměstnaného člověka, paní za okýnkem s patrným studem odvětí, že nikoli, nicméně zmíněnou Era půjčku Poštovní spořitelny nabízet musí, a to všem bez rozdílu. Ať už jdete poslat dopis, zaplatit složenku… nebo dokázat, že zrovna vy načerno nepracujete, jste zodpovědní, dochvilní a povolní dělat ze sebe poníženého vězně neviditelné ruky trhu, a tudíž si ještě zasloužíte státem placené zdravotní a sociální pojištění.
Nikým nevolení daňoví poplatníci tedy mohou spát s klidným vědomím, že je ti bez smlouvy pracující paraziti či hůř „nepřizpůsobiví“ leniví „flákači“ okrádat nemohou. Tak určitě. „Sociální dávky potřebným. Ne těm, kdo je zneužívají“, hlásí předsedkyně Poslanecké sněmovny na předvolebních billboardech Miroslava Němcová, „protože nepřizpůsobiví nám diktovat nebudou!“ stojí v podtextu.
Asi jsme tedy my – nezaměstnaní – už oficiálně deklarováni jako nepotřebná abstraktní entita, neboť o pobírání sociálních dávek, natožpak o jejich zneužívání si může člověk v obdobné situaci nechat leda zdát.
Hana Kuncová
Článek vyšel v listopadovém čísle Solidarity roku 2012