Oceán a války
Klidný a přetékající je oceán pod chladným temným nebem;
skály zmlkly a ptáci rybaří; noční volavky
už odlétly domů do svého lesa…
a zatím
na východě a na západě v Evropě i v Asii
a na ostrovech země
nepředstavitelná muka pohlcují lidstvo. A ne snad jen tisíc
lidí, ale nesčetné milióny, a ne v jediném dni,
ale po celé roky, všude bolest a hrůza a zvrhlá zášť.
A hlad, který mění dětská tělíčka v kostry potažené kůží,
až se dětské oči zdají velké jako kola,
a strmé exploze chrlící bláto a hlínu a lidské maso
i střepiny kostí…
Roční doby nenarušené i přirozené pokračují
ve svém koloběhu,
podzim se sklání k prosinci, brzy spadnou lijáky
a tráva se rozbují plná kvítí.
Jako by lidský svět
byl oddělen od přírody, sám pro sebe
a propadlý šílenství…
Ze sbírky Maják v bouři