Hnutí Occupy oživilo americkou levici

Erin Cass

Studentka a aktivistka Erin Cass připomíná význam hnutí Occupy a uvažuje o tom, co od něj v následujících měsících můžeme čekat (rozhovor tematicky navazuje na rozhovor “Hnutí Occupy – rok poté” z říjnové Solidarity).

Uplynul rok od vzniku hnutí Occupy. Za tento rok se podobné protesty rozšířily z Wall Streetu v New Yorku do celých Spojených států a poté do celého světa. Nyní se ale zdá, jako by toto hnutí zmizelo.

Neřekla bych, že hnutí zmizelo, ale na povrchu se jeví menší. To, co se podle mého stalo, je skutečnost, že mnoho lidí, kteří se do Occupy zapojili, včetně úplně nové vrstvy aktivistů, se začalo angažovat v nejrůznějších tématech. Při výročí vzniku hnutí Occupy jsme byli svědky výbuchu aktivity po celé zemi. Jen v New Yorku bylo zatčeno v jeden den 180 lidí. Occupy oživilo americkou levici a mnoho organizací pocítilo obrovský nárůst členů a aktivity. Stejně tak Occupy přispělo k tomu, že se lidé dozvěděli o mnoha problémech, které z kapitalismu plynou, získali nové povědomí o tom, jak funguje současný finanční systém a jaké všechny potíže s sebou přináší. Od té doby, co vzniklo hnutí Occupy, sílila i jiná hnutí v USA a jinde ve světě. Jsem přesvědčená o tom, že to, co zapříčinilo úspěch nedávné stávky Chicagských školských odborů (CTU), byla změna ve statu quo. Minulý měsíc se také uskutečnil úžasný protest zaměstnanců Walmartu1. To je rozhodně signál změny poměrů v americké politice.

Před rokem by se něco takového asi nestalo. Nyní stávkují zaměstnanci Walmartu a podporují je chicagští stávkující učitelé. Navíc se obě strany navzájem více informují o propojenosti svých témat. Několik miliardářských vlastníků Walmartu totiž sponzorovalo skupiny, které lobovaly za privatizaci vzdělávacího systému, což byl jeden z hlavních důvodů stávky organizované CTU. Tohle může být jeden z příkladů, jak Occupy inspirovalo Američany, aby se zvedli od internetu a z gaučů a vyšli do ulic postavit se nespravedlnosti a korupci. Začali se prát za své zájmy, ať už to bylo ve formě podpory stávkující učitelů, protestu proti špatnému zacházení s vězni a nespravedlnostem v našem vězeňském systému, nebo celá řada dalších věcí.

Co pro Tebe bylo nejdůležitější věcí, kterou hnutí Occupy vneslo do americké politiky?

Occupy přineslo mnoho věcí, ale nejdůležitějším bodem, který vzneslo, byla potřeba alternativy. Američané se o politiku příliš nezajímají, protože mají pocit, že nemá cenu se v něčem angažovat. Demokraté a republikáni jsou v podstatě stejní a lidé mají oprávněný pocit, že slouží pouze bohatým Američanům místo toho, aby sloužili nám všem. Occupy dodalo víru těm, kteří to tak cítili (i těm, kteří ne), že i přesto mohou něco dělat proti našemu současnému ekonomickému a politickému systému, protože když nebudou dělat nic, tak se nic nezmění. Hnutí také pomohlo k většímu povědomí o stále se zvětšujících třídních rozdílech. Zvýšení tohoto třídního vědomí vedlo zcela jistě k větší politizaci Ameriky. To platí zejména pro mladé lidi, kteří bývají většinou politicky neaktivní, a nezajímá je to. Hnutí Occupy také pomohlo jednotlivce a organizace přivést k uvažování o taktice a jisté obezřetnosti, zejména pokud jde o převzetí hnutí. Existovaly bezpočty pokusů demokratů a řady jejich orgánů, jako byly různé neziskové organizace, převzít hnutí a přetáhnout jeho účastníky do aktivistické práce pro demokraty. Tyto pokusy ale většinou selhaly.

Myslíš si, že se v následujících měsících dočkáme další podobných protestů ve stylu Occupy?

Samozřejmě. Nebudou to asi tak velké protesty, jako byly některé protesty Occupy, rozhodně ale můžeme čekat další. Dají se podle mého očekávat protesty kvůli americkému vzdělávacímu systému. Některé korporace a vládní úředníci se snaží zprivatizovat naše školy, jako se to nyní děje v již zmiňovaném Chicagu. Tyto plány mají podporu vládních představitelů obou stran. Brzy se tak dočkáme protestů učitelů, studentů, rodičů a dalších, kteří se proti tomu budou stavět a využijí vše, co se naučili v Occupy. Stejně tak přijdou protesty, včetně těch ve stylu Occupy, proti rostoucí islamofobii v USA. S tou byl problém už dávno, zejména po 11. září, ale v poslední době se zvyšuje počet nenávistných postojů. Pocházím z Gainesvillu na Floridě, kde působí nechvalně známý pastor Terry Jones, jehož urážlivé výroky způsobily smrt mnoha lidí. Někteří soukromníci zaplatili reklamy, ve kterých se mluví o muslimech jako o „divoších“ a nebezpečných lidech. Na to dobře reagují různí umělci, kteří tyto reklamy přemalovávají, aby ukázali, kdo jsou skuteční „divoši“: rasisté, kteří tyto reklamy platí.

Nejde jen o tohle. Myslím si, že mnoho Američanů začne reagovat na pokrytectví americké vlády na Blízkém východě a v Severní Africe, tj. že naše vláda má podporovat demokracii, a místo toho podporuje diktatury a autoritářské režimy. O tom spousta lidí ví, ale čím dál víc z nich to štve, takže můžeme čekat demonstrace a protesty i kvůli tomuto.

 

Rozhovor vedl v září 2012 a z angličtiny přeložil Jan Májíček

Článek vyšel v říjnové Solidaritě roku 2012

1 Walmart je rozšířená síť supermarketů v USA.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •