Projev Slavoje Žižka na demonstraci 17. listopadu

Slavoj Žižek na demonstraci 17.listopadu 2011 (zdroj: www.Proalt.cz)

Co se stalo před dvaadvaceti lety? Boj o budoucnost je vždy zároveň bojem o minulost. Rozpomeňte se – jste-li natolik staří –, proč jste před dvaadvaceti lety byli v ulicích. Byli jste tam za solidaritu a svobodu. Dostali jste však svobodu bez solidarity, svobodu zkorumpovaného kapitalismu.
V klasickém filmu Ernsta Lubitsche Ninočka je jeden výborný vtip. Pán přijde do kavárny a říká: „Mohu dostat kávu bez smetany, prosím?“ Číšník mu odpovídá: „Promiňte, nemáme smetanu, pouze mléko. Mohu vám tedy přinést kávu bez mléka?“ Právě toto se stalo po roce 1989. Chtěli jste kávu bez smetany, kávu bez zkorumpovaného kapitalismu. Dostali jste ale kávu bez mléka, kávu bez solidarity.
Pokud se zeptáte těch u moci, řeknou vám, že jde o dospělost. Prý musíte přijmout, že život je těžký. Musíte přijmout, že socialismus byl iluzí. Jestli se však můžeme o něčem poučit od Spojených států amerických, tak o tom, že socialismus již existuje – pro ty bohaté. Jste-li chudým nezaměstnaným dělníkem, přijdete o všechno. Pokud jste však dostatečně bohatí, dá vám stát peníze.
Máte právo být hrdí, že jste před dvaadvaceti lety byli v ulicích. Ale současné dění, od Egypta až po Wall Street, signalizuje, že boj neskončil, nýbrž že pokračuje dále.
Jsme označováni za nostalgické a jsme prý hrozbou pro demokracii. Ironické však je, že právě kapitalismus funguje stále lépe bez demokracie. Který kapitalismus je dnes ten nejefektivnější? Je to kapitalismus v Číně, který řídí komunisté. Je tedy hezké konečně vidět oba naše nepřátele, totalitární komunisty a kapitalisty, na jejich pravém místě – spolu proti nám.
Dnešním problémem je, že tradiční demokracie si neumí poradit s ekonomickou krizí. Není schopna kontrolovat globální kapitál. Jde o možná největší výzvu v dějinách demokracie. Utopisté si myslí, že věci se vyřeší jenom pomocí drobných změn. Pamatujete si, že kdysi se bojovalo za socialismus s lidskou tváří. To nevyšlo. Stejně tak nebude dnes fungovat globální kapitalismus s lidskou tváří.
Pravičáci a rasisté tvrdí, že musíme bránit Evropu s jejím křesťanským dědictvím. Zcela s nimi souhlasím. Ale co je oním křesťanským dědictvím? Ježíš Kristus řekl: pokud budeš nenávidět svou matku a otce, nejsi mým následovníkem. Toto znamená, že jádrem křesťanství je společenství rovnostářských věřících. Evropa je skutečně v ohrožení. Největší hrozbou jsou pro ni však ti, kteří ji  hájí rasistickým způsobem. Evropa, v níž se dostanou k moci takoví lidé jako Le Pen nebo Viktor Orbán, už není Evropou.
Říkají nám, že jsme snílci, že změna není možná. Ovšem to, jak se dnes nakládá s pojmy „možný“ a „nemožný“, je velmi podivné. Média nám říkají, že v technologii a v soukromém životě je možné skoro vše: máme sexuální svobody, tělesné orgány budeme moci nahrazovat orgány naklonovanými, brzy budeme moci podnikat výlety na Měsíc. V této oblasti všechno možné je.
Pokud ale navrhnete, aby se dávalo o trochu více peněz na zdravotnictví, řeknou vám: ne, to není ekonomicky možné. Nezdá se vám, že žijeme v podivném světě? Je to svět, kde je velice jednoduché si představit jeho konec – jako například ve všech těch filmech, v kterých asteroidy narážejí do Země atd. Toto nastat může, ovšem ani malá změna v kapitalismu nikoli. Možná bychom si měli vyjasnit své priority.
Závěrem mi dovolte převyprávět jednu krásnou historickou anekdotu. Uprostřed první světové války poslala německá armáda v Berlíně telegram rakouské armádě ve Vídni. Stálo v něm: u nás na frontě je situace vážná, ale nikoli katastrofální. A Rakušané odpověděli: u nás je situace sice katastrofální, nikoli však vážná. Nevypadá přesně takto naše dnešní situace?
Všichni víme, že se blížíme sociálním, ekologickým a jiným katastrofám, ale nikdo není připraven je brát vážně. Možná, že nastal čas začít brát tyto katastrofy vážně. Proto jsme se tady dnes sešli. Nežijeme v iluzích. Skuteční utopisté jsou ti, kteří si myslí, že věci můžou donekonečna pokračovat tak, jak jsou teď. My nejsme snílci. My jsme ti, kteří se probouzejí!

Z angličtiny přeložil Adam Bartoš.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •