Začíná proces s Bradleym Manningem

Bradley Manning

Americký voják Bradley Manning, obviněný z toho, že předal tajné diplomatické dokumenty serveru Wikileaks, stane 16. prosince poprvé před vojenským soudem. Den před jeho čtyřiadvacátými narozeninami tak začne proces, který je smutným dokladem toho, jak americká vláda úzkostlivě tají obsah své zahraniční politiky, jakož i hanebné zločiny, jichž se dopouští její vojáci na zahraničních misích.
Manning je obviněn z více než dvaceti trestných činů, mezi kterými nechybí například neoprávněné nakládání s utajovanými informacemi, ohrožení bezpečnosti státu či napomáhání nepříteli nepřímými prostředky. Za to by mu teoreticky hrozil i trest absolutní, žalobce však tento trest údajně vyžadovat nebude. Reálně mu však hrozí, že stráví zbytek života ve vězení. Cílem tohoto procesu nebude pouze exemplárně potrestat Manninga, ale rovněž získat informace, které by se daly použít proti druhé z hlavních postav celého případu WikiLeaks – Australanu Julianu Assangeovi, o jehož vydání do USA američtí žalobci usilují.
Podmínky věznění

Vojín Bradley Manning je vězněn již 18 měsíců a podle dostupných informací byl po většinu této doby vystaven nehumánnímu a ponižujícímu zacházení: byl například nucen spát nahý a bez přikrývky. Podmínky jeho věznění také v mnoha ohledech naplňovaly definice mučení, ať již jde o spánkovou deprivaci, či o jiné formy psychického mučení. 250 dní byl Manning držen v malé cele v naprosté izolaci od okolního světa. Podle mnoha psychiatrů je právě dlouhodobá izolace nesmírně krutým druhem mučení, které si ve většině případů vyžádá trvalé následky na duševním zdraví. První dva měsíce od svého zadržení strávil ve vojenské věznici v Kuvajtu, odkud byl v červenci 2010 převezen do věznice na základně americké námořní pěchoty Quantico ve Virginii. Až v dubnu letošního roku se po intenzivních protestech veřejnosti podmínky jeho věznění mírně zlepšily. Byl převezen do věznice Fort Leavenworth v Kansasu, kde již není držen v režimu „maximum custody“ s přídavkem „prevention of injury“ (POI), ale pouze „medium custody“. Podle informací, zveřejněných Pražskou univerzitní skupinou Amnesty International (PUSAI), „POI („prevence zranění“) je režim používaný především pro vězně s psychickými problémy a sklonem k sebepoškozování. U Manninga nic takového nebylo prokázáno, a je tedy diskutabilní, proč byl pro jeho věznění POI použit.“ V tomto obzvláště restriktivním režimu nesmí zadržený komunikovat s ostatními vězni a je každých 5 minut kontrolován dozorcem. „V cele také nesmí mít polštář, povlečení, osobní věci, pouze jednu knihu či magazín. Přes noc musí vše, mimo spodního prádla, odevzdat dozorci. Dále mu není dovoleno v cele jakkoli cvičit,“ informuje PUSAI.
Ve Fort Leavenworth jsou sice podmínky jeho věznění mírnější, údajně se již například smí stýkat s ostatními zadrženými a smí mít na cele své osobní věci, stále jsou však velmi nestandardní, což potvrdila i návštěva vyšetřovatele OSN Juana Méndeze v tomto zařízení.

Collateral Murder, Boeing, Monsanto…

Bradley Manning podle obžaloby předal WikiLeaks zhruba 250 tisíc diplomatických depeší, které odhalují řadu případů korupce amerických diplomatů a skutečnost, že tito diplomaté fungují spíše jako agenti různých amerických a nadnárodních korporací, počínaje zbrojařským gigantem Boeing či farmaceutickými firmami Pfizer a Merck a konče firmou Monsanto, nechvalně proslulou genetickými manipulacemi zemědělských plodin. Kromě těchto depeší bylo zveřejněno také několik videozáznamů leteckých útoků americké armády v Iráku a Afghánistánu. Mezi ty nejvíce šokující patří záběry útoku na několik iráckých civilistů na předměstí Bagdádu z 12. července 2007, vyhledatelného na youtube pod názvem „Collateral Murder“, nebo záznam takzvaného Granaiského masakru, při kterém bylo v afghánské vesnici Granai následkem útoku bojového letounu zabito až 145 civilistů, mezi nimiž bylo 93 dětí.
Pokud je tedy Manning opravdu tím, kdo předal tyto dokumenty WikiLeaks, umožnil mnoha milionům lidí vidět pravou tvář války, která rozhodně není tak hrdinská, jak se nám americká vláda snaží tvrdit. To, že nyní Manning čelí obvinění z napomáhání nepříteli, znamená, že pro americkou vládu je v tuto chvíli hlavním nepřítelem samotná americká veřejnost.
Bradley Manning byl v říjnu svými příznivci nominován na Nobelovu cenu míru, což se jeví jako obzvláště pikantní s ohledem na to, že v roce 2009 tuto cenu získal Barack Obama, a to „za výjimečné úsilí o posílení mezinárodní diplomacie a spolupráce mezi národy“. Tentýž Barack Obama, který nyní Manningovo nezákonné věznění schvaluje a navíc předjímá výrok soudu, když lakonicky říká „Manning porušil zákon…“

Štěpán Lohr

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •