Julian Assange musí čelit obvinění ze znásilnění, nikoli pomstě USA

Julian Assange, zakladatel WikiLeaks, který se uchýlil pod ochranu ekvádorského velvyslanectví v Londýně, se v neděli 19. srpna objevil na balkoně velvyslanectví a pronesl projev. Ve svém projevu až zesměšňoval britskou policii, která se ho na půdě velvyslanectví nemůže zmocnit.

Mimo jiné hovořil o případu Bradleyho Manninga, amerického vojáka obviněného z vyzrazení státního tajemství. „Pokud Bradley Manning skutečně udělal to, z čeho je obviněn, pak je to hrdina. Je příkladem pro nás pro všechny a je to jeden z nejvýznamnějších politických vězňů na světě,“ řekl Assange. A má naprostou pravdu.

Aniž by byl souzen, strávil 24letý Bradley více než 800 dnů za mřížemi vojenské věznice. Většinu času byl držen v samovazbě, kde trávil 23 až 24 hodin denně. Byl mu přitom odepřen jak oděv, tak přikrývka na noc.

David House, který svého přítele ve vězení navštívil, vypráví. „Bradleyho je při chůzi slyšet na dálku, neboť je spoután řetězy. Řetězy má na nohou, zatímco kolem pasu je svázán koženým pásem. Spoutané má také ruce, takže jimi nemůže volně pohybovat.“

Bradley čelí 22 obviněním, včetně obvinění z „napomáhání nepříteli“. To je přesně to, co chce americký stát učinit všem nepohodlným lidem, mezi které patří i Julian Assange, jehož webové stránky WikiLeaks zveřejnily americké válečné zločiny.

Nicméně, případ Assange je mnohem problematičtější než ten Manningův. Assangeovy udělil azyl Ekvádor, aby zabránil jeho vydání do Švédska, kde mu hrozí zatčení a výslech kvůli obvinění ze sexuálního útoku a znásilnění dvou žen. Assange však říká, že se obává vydání do USA.

Assange a někteří z jeho příznivců odmítají vzít obvinění ze znásilnění vážně. I jeho právníci zastávají konspirační teorii, podle níž je celý případ se znásilněním vykonstruovaný. Ekvádorský ministr zahraničí Ricardo Patino pak označil obvinění, zcela nevhodně, za „legrační“.

Britské úřady však rozhodně nejsou v pozici, aby mohly jiným dělat kázání. Právě před několika dny vyšlo najevo, že policejní jednotce Safír, zabývající se případy se znásilněním, prudce klesá počet hlášených případů, neboť v očích obětí ztrácí tato jednotka důvěru.

Pokud by šlo opravdu jen o znásilnění, pak by tento případ policie ignorovala, stejně jako to dělá obvykle. Místo toho jsme však svědky situace, kdy britský ministr zahraničí, člen Konzervativní strany William Hague, vyhrožuje ignorováním mezinárodního práva a útokem na velvyslanectví.

Uvedl, že by Británie mohla použít zvláštní zákon, jímž by ekvádorskému velvyslanectví zrušila diplomatický status, aby mohlo být následně přepadeno policií. Je zcela zřejmé, že ve hře je něco úplně jiného. A tím je WikiLeaks.

Assange a jeho organizace opakovaně tahala amerického tygra za ocas. Informace o válce v Afghánistánu, video „Collateral Murder“ či diplomatické depeše a záznamy rozhovorů, to vše dokázalo imperiální velmoci pořádně rozhněvat.

Víme, že Assange čelí tajnému obvinění v USA a že proti WikiLeaks byla svolána Velká porota. Toto obvinění bylo odhaleno díky úniku informací z americké firmy Stratfor a nepřímo to dosvědčila i řada účastníků Velké poroty.

Vydání z Británie je možné, ale obtížné, jak ukazuje případ údajného počítačového hackera Garyho McKinnona. Podobných příkladů ze Švédska je ještě mnohem více.

Pro USA by bylo obrovským vítězstvím, kdyby se jim podařilo dostat Juliana Assange do vězení stejně tak jako Bradleyho Manninga. Nemůžeme proto dovolit, aby se tak stalo.

To neznamená, že by mělo být bagatelizováno obvinění ze znásilnění. Pokud by však švédským orgánům skutečně šlo jen o vyšetření tohoto obvinění, stačilo by, aby poskytly záruku, že Assange nebude vydán do USA. Tím by se snadno uvolnila cesta k vyšetření těchto obvinění.

Tom Walker

Ze Socialist Worker přeložil Vítězslav Lamač

Článek původně vyšel v záříjovém čísle Solidarity roku 2012

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •