Odbory ve světě – červen

Pracující z různých koutů světa čelí útlaku a vykořisťování. Řada z nich si to však nenechává líbit a staví se na odpor. Důvody jejich boje se různí, stejně jako podmínky, v nichž se ocitají. Spojuje je však snaha zachovat si lidskou důstojnost a odpovídající životní podmínky. Překládáme zde pouhý výběr z obrovského množství odborářských kampaní, které v současné době ve světě probíhají.

 

Mexiko patří mezi země, kde lidé za činnost v odborech riskují nejen své zaměstnání, ale někdy i svůj život. Naposledy se o tom přesvědčil José Morales Montano, ochránce lidských práv z Centra na podporu pracujících (CAT), který hájil práva skupiny zaměstnanců textilních továren ve městě Puebla. Montano byl 15. května unesen a brutálně mučen, následkem čehož utrpěl velmi vážná zranění. Vyhrožováno bylo i ostatním aktivistům z organizace CAT, která výrazně přispěla k tomu, že dřívější „odbory“, zcela loajální k vlastníkům zejména textilních podniků, hutí a dolů, byly nahrazeny novými odborovými organizacemi, reálně bojujícími za práva jejich zaměstnanců. Po předchozí sérii výhrůžek a násilných útoků na aktivisty z CAT v roce 2010 jim byla přidělena policejní ochrana, jež však byla bez odůvodnění opět odebrána o rok později. Vyšetřování tehdejších útoků byla zastavena, aniž by došlo k jakýmkoli závěrům.

Příznivá pro odboráře není ani situace v Iráku, kde jsou odboroví aktivisté často stíháni na základě zákonů vydaných ještě za vlády Saddáma Husajna. Potlačování zaměstnaneckých práv je zřejmě nejhorší v sektoru ropného průmyslu. Účastníci protestů proti nezákonnému počínání zahraničních ropných korporací, korumpujících tamní režim, jsou často vystaveni vyhrožování fyzickou likvidací, šikaně a policejní represi. Desítky z nich byly například v loňském roce obviněny z „podněcování nepokojů“, za což jim hrozí vysoké tresty.

Turecký prezident Abdullah Gül podepsal zákon, zakazující mimo jiné zaměstnancům civilního letectví stávkovat. Stalo se tak krátce poté, co pracovníci největšího tureckého leteckého přepravce, Turkish Airlines, drželi jednodenní stávku, kvůli které muselo být zrušeno více než 150 letů. Přes 200 zaměstnanců následně dostalo výpověď a vedení tureckých aerolinek prohlásilo, že na nich bude vymáhat náhradu vzniklé škody.

Pět žen a čtyři muži, členové odborové organizace sdružující alžírské soudní úředníky, drží již pátý týden hladovku, čímž protestují proti nedodržování zaměstnaneckých práv, dlouhodobě nízkým platům a zejména proti násilnému potlačení poklidného protestu, který se konal 24. dubna. Tehdy vládní ozbrojené složky zranily či zatkly na 150 protestujících, především žen. Většina těch, kteří se tohoto protestu účastnili, dostala následně výpověď, případně jim byl výrazně snížen plat. Řada z nich také čelila fyzickému zastrašování a vyhrožování.

Nová francouzská socialistická vláda zrušila zákon předchozí Sarkozyho vlády, který posouval věk odchodu do penze na 62 let, pro ty, kteří pracovali od svých 18 let. Tito lidé tak mají opět právo odejít do penze a dostávat plný důchod již ve věku 60 let, jak to bylo do Sarkozyho reformy. Tato změna se týká zhruba 100 000 lidí. Nový francouzský prezident François Hollande tak začíná plnit sliby, které dal během své kampaně.

Další dobrá zpráva přišla koncem května z Německa. Tamní největší průmyslová odborářská organizace IG Metall, sdružující téměř 2,5 milionu pracovníků z podniků, jako je Volskwagen, Daimler či BMW, dosáhla po dlouhém vyjednávání svého cíle – největšího zvýšení mezd za posledních 20 let. Výsledné dohodě odborářů se zaměstnavateli předcházela série výstražných stávek. Po dvaceti letech pouze nepatrného zvyšování mezd, které však nedosahovalo ani míry inflace, jde o první reálné zvýšení. Původní odborářský požadavek na 6,5procentní zvýšení byl nakonec kompromisně ujednán na 4,3 %.

 

www.LabourStart.org vybírá a pořádá Štěpán Lohr.

Článek původně vyšel v červnovém čísle Solidarity roku 2012.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •