Vážená čtenářko, vážený čtenáři,
bezplatně zde zveřejňujeme články, které už vyšly v Solidaritě. Činíme tak proto, aby si je mohl přečíst každý – bez ohledu na to, zda se v jeho okolí nachází distribuční místo či zda si může dovolit předplatné. Čtete-li naše články pravidelně a umožňuje-li Vám to Vaše situace, velmi oceníme, pokud si Solidaritu předplatíte. Předplatitelé udržují vydávání časopisu v chodu.
S díky
Vaše redakce
Martin Churaň
Plánované uzavření dolu OKD Horní Paskov na Ostravsku a s tím spojená hrozba ztráty pracovních míst způsobila šok, jenž přiměl hornické odbory k vyhlášení protestní demonstrace. Ta se uskutečnila v Ostravě v úterý sedmnáctého září.
O tom, jak je tento problém palčivý, výmluvně svědčí počet účastníků, jenž dosáhl nejméně tří tisíc. Účast tak překročila odhady pořadatelů až desetinásobně, a to navzdory deštivému počasí i faktu, že demonstrace byla uspořádána v pracovní den.
Kromě horníků, kteří tvořili převážnou část demonstrujících, podpořili protest i členové odborových svazů z jiných odvětví. Byli to zejména odboráři ze svazu KOVO (snižování zaměstnanosti postihuje nyní i kovodělníky ostravského Mittalu), ale také například zástupci školských odborů.
Pochod začal u stadionu Bazaly zhruba kolem třetí hodiny. Průvod rychle dorazil k Nové radnici na Prokešovo náměstí, kde byla v půl čtvrté zahájena vlastní demonstrace. Zástupce hornických odborů ji uvedl připomenutím výročí vzniku polského odborového hnutí Solidarność (1980), jež bylo krvavě potlačeno za to, že se odvážilo vystoupit za práva zaměstnanců proti utlačovatelskému režimu. Volbou data tak ostravský protest na tuto významnou událost symbolicky navázal. Na demonstraci se také odkazovalo na Slezské písně Petra Bezruče.
Projevy na demonstraci zdůrazňovaly kořistnický přístup majitelů OKD, kteří nutí horníky platit za jejich podnikatelské chyby. Objevovaly se tu i obecnější úvahy o tom, že se podnikání podřizuje výhradně zisku, zatímco zájmy zaměstnanců se odsouvají až na poslední místo. Narazil na to i předseda kováků Středula, který před shromážděnými prohlásil, že jejich zájem je totožný se zájmy ostatních zaměstnanců a že má proto jejich podporu. Poté bylo přečteno oficiální prohlášení odborů působících v OKD, jež obvinilo vedení firmy z dlouhodobého vyvádění zisků a jejího záměrného zadlužování.
Zajímavým detailem bylo i kladné hodnocení vlády z úst jednoho z řečníků, který ji označil za „partnera“ v řešení situace. V podobném duchu vyzníval i transparent s nápisem „Vláda s horníkama, horníci s vládou“, který byl mezi jinými na náměstí ke spatření.
Po zhruba třiceti nebo čtyřiceti minutách byla manifestace oficiálně ukončena. Nálada přítomných byla dobře cítit ze vzájemného podávání si rukou při rozchodu, z čehož bylo patrné, že na náměstí podle všeho vyrazily celé pracovní kolektivy. Zjevné bylo i to, že účastníci pokládali uspořádání akce za své dílo. Na protestu tak panovala dosti odlišná atmosféra, než jaká je běžná na pražských demonstracích.
Část horníků následně vytvořila průvod k starému sídlu vedení společnosti, nacházejícímu se hned naproti radnici. Tam předala tiskovému mluvčímu společnosti rakev s katafalkem nesoucím nápis „NWR, hrob OKD“. Mluvčí zareagoval poděkováním za „dárek“, což bylo všeobecně vnímáno jako projev arogance. Přítomné to natolik rozčílilo, že část z nich vnikla do budovy a možná mimoděk tak naznačila její symbolickou „okupaci“ (symbolickou i proto, že vzhledem k stěhování firmy do nových prostor bylo staré sídlo tou dobou již téměř vyklizené).
Někteří z těch, kteří stáli venku, si vylévali zlost házením láhví na fasádu. Na adresu nepřítomného Bakaly se hlasitě skandovalo: „Hovado! Hovado!“ Horníky vtrhnuvší do sídla brzy zastavily zhruba dvě desítky policejních těžkooděnců, kteří se do této chvíle skrývali uvnitř sídla. To napovídá, že si vedení již předem dobře uvědomovalo, jaké nálady mezi jeho zaměstnanci panují.
Odborářští pořadatelé byli, jak vyplynulo z jejich pozdějších prohlášení, z neplánovaného vyústění manifestace nešťastní. Tento incident však dobře ilustruje rozjitřenou atmosféru, jež na Ostravsku panuje a stejně tak i nenávist, kterou horníci pociťují k uhlobaronům. Ohromný hněv tu lidé pociťují především k hlavnímu akcionáři OKD Zdeňku Bakalovi, jehož impérium ovlivňuje jejich každodenní životy, a to nejen v rámci zaměstnání. Stačí jen zmínit tisíce bytů ve vlastnictví společnosti, která za jejich pronájem získává zpět od horníků podstatnou část mzdy, již jim vyplácí. Totéž platí o Bakalou provozované nemocnici.
Je třeba doufat, že nynější protest horníků nebyl posledním a že jejich úsilí nebude marné.
Vyšlo v říjnové Solidaritě roku 2013 (č. 83)
