Vážená čtenářko, vážený čtenáři,
bezplatně zde zveřejňujeme články, které už vyšly v Solidaritě. Činíme tak proto, aby si je mohl přečíst každý – bez ohledu na to, zda se v jeho okolí nachází distribuční místo či zda si může dovolit předplatné. Pokud naše články čtete pravidelně a Vaše situace Vám to umožňuje, velmi oceníme, pokud si Solidaritu předplatíte. Předplatitelé udržují vydávání časopisu v chodu.
S díky
Vaše redakce
Učitelé demonstrující v Lisabonu. Foto: Education International
Velké protivládní protesty a celostátní stávku chystají na polovinu června portugalští učitelé. Devět odborových organizací svolalo na 15. června velkou demonstraci a na 17. června stávku. V tento den začínají na portugalských středních školách závěrečné zkoušky, jejich průběh tak může být značně zkomplikován. Důvodem stávky je velké propouštění, které vláda prosazuje od nového školního roku. „Uvědomujeme si, že červen je složité období, ale bohužel nemáme na výběr. Protestovat až v září by bylo absolutně zbytečné a nesmyslné, neboť tou dobou budou již tisíce učitelů bez práce,“ vysvětluje generální tajemník jednoho z odborových svazů Mário Nogueira důvod, proč zvolili pro své protesty právě toto kritické období.
V Brazílii v době uzávěrky tohoto čísla Solidarity pokračovala již několik dní trvající stávka přístavních dělníků, která značně ochromila přístavy v Rio de Janeiru, Santosu a ve městě Paranagua. Kupříkladu v samotném Santosu byl provoz během stávky omezen zhruba na polovinu. Tamním odborářům se nelíbí záměr vlády otevřít tyto přístavy pro soukromé investory. Ti se přitom již teď netají svým záměrem najímat na práci v docích pouze odborově neorganizované pracovníky. Organizátoři stávky předpokládají, že se protesty proti tomuto postupu brazilské vlády rozšíří i do přístavů na severovýchodě země.
Významného a zároveň poněkud kuriózního úspěchu dosáhla skupina 112 pákistánských odborářů. Ti se po dvaadvaceti letech (sic!) soudních sporů domohli svých práv, když tamní nejvyšší soud rozhodl, že v roce 1991 dostali neoprávněně výpověď od svého zaměstnavatele, kterým je největší pákistánský výrobce umělých hnojiv, společnost Fauji Fertilizer. Tito odboráři byli v rozporu s tehdejšími pákistánskými zákony propuštěni pouze z důvodu svého členství v odborech. Ačkoli vyhráli soudní spor již v roce 1994, vedení společnosti se vytrvale odvolávalo k soudům vyšší instance a unikalo tak před spravedlností až do letošního května. Pouze díky svému obdivuhodnému odhodlání tak tito odboráři dostali zpět svou práci, včetně odškodného za ušlou mzdu.
Při příležitosti Mezinárodního dne proti homofobii, připadajícího na 17. května, vydal generální ředitel Mezinárodní organizace práce (ILO) Guy Ryder prohlášení, ve kterém vybízí k odstranění všech typů diskriminace na základě sexuální orientace na pracovišti. „Prosazováním práv žen, osob s postižením, lidí žijících s virem HIV bylo a i v budoucnu bude ILO v čele obrany lidských práv všech pracujících. Progres v uznávání práv leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů během posledních desetiletí je nesporný. Nicméně některé podstatné výzvy jsou stále před námi. V tento důležitý den vyhlašuje ILO svůj závazek bojovat za pracovní prostředí bez diskriminace jakéhokoli druhu, včetně diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity,“ uvádí v prohlášení Ryder. Dále tam stojí, že mezi lety 2011 a 2012 vzrostl počet států kriminalizujících menšinovou sexuální orientaci ze 76 na 78. Na druhou stranu ale také zmiňuje, že ve stejném období několik zemí přijalo zákony, zakazující diskriminaci na pracovišti na základě sexuální orientace. Celé znění prohlášení je k dispozici na webových stránkách ILO www.ilo.org.
Z různých zahraničních zdrojů vybral a uspořádal Štěpán Lohr.
Vyšlo v červnové Solidaritě roku 2013 (č.79).