Pracující z různých koutů světa čelí útlaku a vykořisťování. Řada z nich si to však nenechává líbit a staví se na odpor. Důvody jejich boje se různí, stejně jako podmínky, ve kterých se ocitají. Spojuje je však snaha zachovat si lidskou důstojnost a odpovídající životní podmínky. Překládáme zde pouhý výběr z obrovského množství odborářských kampaní, které v současné době ve světě probíhají.
Rok 2013 začal pěkně zostra. V mnoha zemích proběhly stávky, dělnické protesty a blokády, přičemž proti některým brutálně zasáhla policie. To je případ Belgie, kde pořádková policie použila vodní děla a granáty se slzným plynem proti dělníkům z oceláren ArcelorMittal ve městě Namur, kteří protestovali proti plánu vedení firmy uzavřít šest výrobních linek. Tento krok obří indické firmy se sídlem v daňovém ráji Lucembursku bude podle belgických odborářů znamenat ztrátu 1300 pracovních míst. Majitel firmy Lakšmí Mittal, jehož osobní majetek je odhadován na 16 miliard dolarů, dlouhodobě obsazuje nejvyšší příčky v řebříčku nejbohatších lidí světa.
ArcelorMittal plánuje v tomto roce propouštění i v mnoha dalších provozech. Například v kazašském městě Temirtau má přijít o místo přes 10 procent z tamních 23 tisíc zaměstnanců. Vedení firmy má v úmyslu tuto ztrátu pracovní síly kompenzovat najímáním námezdních dělníků bez řádné pracovní smlouvy. Podobnou strategii uplatňuje ArcelorMittal i v dalších zemích; ke konci roku 2012 například vyhrožoval omezením výroby a propouštěním ve svých závodech ve Francii. ArcelorMittal působí také v České republice, kde zaměstnává okolo 9 tisíc lidí.
K prudkým střetům odborářů s policií došlo i v jihokorejském městě Incheon, ležícím nedaleko Soulu. Prvního února zde propouštění zaměstnanci firmy Cort, vyrábějící světoznámé kytary, zahájili protestní „sit-in“ neboli nenásilnou demonstraci v sedě. Na násilném potlačení protestu se kromě policie podílela i soukromá bezpečnostní agentura a několik odborářů bylo zraněno. Firma Cort je kromě svých výrobků známá i absolutním pohrdáním právy svých zaměstnanců, kteří si dlouhodobě stěžují především na zdravotně závadné pracovní prostředí. Mezi běžnou praxi vedení firmy také patří okamžité výpovědi a vydírání odborových vůdců. V minulosti se k solidárním akcím na podporu zaměstnanců z Cortu připojil například kytarista kapely Rage Against the Machine Tom Morello nebo frontman System of a Down a politický aktivista Serj Tankian.
Velkou Británií hýbe skandál způsobený zveřejněním tajného seznamu „nebezpečných“ odborových aktivistů, který sestavovala jistá soukromá firma. Tento seznam, obsahující jména zhruba tří tisíc odborářů, sloužil firmám k tomu, aby si při přijímání nových zaměstnanců mohly vždy ověřit, zda nepřijímají potenciální buřiče. Ti jsou v tomto seznamu rozděleni do několika kategorií, například „aktivista“, „militant“ nebo „potížista“. Toto stigma si vysloužili pouze tím, že byli členy odborů nebo požadovali zlepšení podmínek na pracovišti. Ačkoli se o existenci seznamu ví již od roku 2009, teprve nyní byl zveřejněn jeho kompletní obsah. Řada lidí se tak až dnes dovídá, že důvodem jejich opakovaných neúspěchů při hledání práce bylo právě to, že jejich jméno figurovalo na tomto „černém seznamu“. Tito lidé se proto začínají domáhat odškodnění a tlačí na britskou vládu, aby zastavila přidělování jakýchkoli státních zakázek firmám, které tento seznam využívaly. Jde zhruba o čtyřicet převážně stavebních firem. Je mezi nimi například i nadnárodní firma Skanska, působící i v České republice. Více informací o tomto případu můžete nalézt na: www.leftfutures.org/2012/08/liberty-joins-campaign-against-blacklisting.
Z různých zahraničních zdrojů vybral a uspořádal Štěpán Lohr.
stepan.lohr@socsol.cz
Vyšlo v únorové Solidaritě roku 2013