Rasistické mítinky v Duchcově a v Českých Budějovicích

 

Foto: Pavel Baloun

Jaroslav Chramosta, Filip Vidimský

V květnu, červnu a červenci proběhla série anticiganistických protestů. Ve všech případech byly vedeny pravicovými extremisty a vždy se na jejich stranu přidala masa takzvaně slušných občanů. Ač tyto pokusy o pogrom načas pravděpodobně brzo utichnou, skutečné zlepšení situace je v nedohlednu. K výbuchům protiromské nenávisti dochází po letech pravicového vládnutí, které staré sociální problémy vyhrotilo a nové vytvořilo.

 

První dějství: Duchcov

Rozbuškou pro nepokoje v Duchcově byl incident manželského páru s místními Romy z 18. května. Otázce, kdo tuto rvačku vyprovokoval, bylo věnováno mnoho článků. To není natolik podstatné, nicméně je třeba podotknout, že zveřejněné záběry incidentu nezobrazují to, co mu předcházelo, a jeví známky pozdější úpravy (konkrétně rozostřenost při přiblížení, kvůli které není možné sledovat celkové dění na ulici). Z publikovaných záběrů není příliš patrné, že se okolo stojící lidé snažili účastníky napadení ve skutečnosti uklidnit.

Následně lidé s vazbami na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS) uspořádali demonstraci 29. května, která měla přilákat především duchcovské obyvatele a chtěla podle slov organizátorů nabídnout řešení nastalé situace ve městě. Pořadatelé demonstrace nedodrželi zákonnou lhůtu na podání žádosti o shromáždění. Přesto starostka nevyužila možnosti jí zabránit, ba naopak ji dokonce posvětila svým řečnickým vystoupením. Na demonstraci se sešlo 500 až 1000 účastníků. Po jejím konci se asi 200 účastníků vydalo na pochod městem do sociálně vyloučené lokality. (K tomu viz článek Duchcov: Když se „pokojná“ demonstrace zvrhne.)

Hejtman kraje Oldřich Bubeníček po demonstraci řekl, že za nastalou situaci nese odpovědnost vláda na celostátní úrovni, protože jedině ta může situaci řešit. Vedení kraje se pro Solidaritu vyjádřilo následovně:

,,Odpovědnost za neřešenou situaci má jednoznačně Vláda České republiky. Jen ta může komplexně a systematicky na úrovni zákonů situaci řešit. Proto se na ni obracejí starostové z měst se sociálně vyloučenými lokalitami i občanští aktivisté. Kraje mají v této oblasti značně omezené možnosti (něco se dá ještě řešit místními vyhláškami a opatřeními na úrovni obcí a měst, něco zákony a jejich důsledným dodržováním, ale ani jeden tento nástroj není krajský). Dokonce by se dalo říci, že Ústecký kraj se pohybuje za hranicí svých kompetencí. Protože je ale tato problematika u nás velmi palčivá, odborníci z pracovní skupiny se jí intenzivně zabývají.“

„Slušní občané“ s neonacisty

Další akce, tentokrát zcela pod záštitou DSSS, se uskutečnila 22. června. Předvolební mítink měl být znovu doprovázen pochodem městem. Akce DSSS nenechala klidné ani vedení kraje. Krajská vláda ČSSD a KSČM prostřednictvím radního pro sociální záležitosti Martina Kliky (ČSSD) o prázdninách zavede v Duchcově nulovou toleranci. Mluvčí Ústeckého kraje se v této věci pro Solidaritu vyjádřila takto:

„Vedení Ústeckého kraje již v minulém období připravilo balíček legislativních opatření, jehož přijetí by napomohlo při řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit. Jednalo se například o zákon o sociálním bydlení nebo také o klasifikaci opakovaných přestupků jako trestného činu. Tento balíček však sněmovna neschválila. Aktuálně má kraj Pracovní skupinu pro sociálně vyloučené lokality, která se problematikou zabývá, místa navštěvuje a připravuje legislativní návrhy.“

Občanské sdružení Konexe v reakci na protiromský mítink uspořádalo ve stejný den celodenní happening Čikhatarhet! (Z bahna ven!), který měl za cíl zlepšit sousedské vztahy ve městě. V jeho mírumilovném průběhu se uskutečnila hudební představení, proslovy a pro nejmenší dětský den. (K tomu viz článek Úspěšná akce proti rasistům z DSSS.) Na druhé straně střety ,,slušných občanů“ –demonstrujících proti „nepřizpůsobivým“ – s policií byly tentokrát větší. Na místě bylo několik zraněných a na straně rasistů bylo několik zatčených.

Řešení v nedohlednu

Starostové na severu Čech kritizují vládu za neřešení zdejších sociálních problémů. Podle slov starosty Doubice Martina Schulze (KSČM) vláda nedokázala od roku 2011, kdy proběhly nepokoje ve Šluknovském výběžku, splnit body takzvaného Šluknovského desatera, které starostové zdejších obcí sepsali a které měly řešit sociální problémy regionu. Jediným řešením vlády bylo prý jen masivní nasazení policistů, ale ti nemohli problémy vyřešit do budoucna. Schulz řekl doslova:

„Na zhoršující se situaci [v roce 2011] upozorňovali představitelé zdejších samospráv již před výronem onoho násilí, ale nic se ze strany vyšších orgánů nepřihodilo. […] Nyní se lidé střetávají v Duchcově, Českých Budějovicích… Problém je v systému a ten se – díky nepružnosti politických orgánů – měnit nedaří.“

Jednou z příčin sociálních nepokojů na severu Čech je vysoká nezaměstnanost, která se pohybuje kolem 11 procent. Situace přitom nemá důvod se zlepšovat – právě naopak. Jedna z největších soukromých společností Johnson Controls, která vyráběla interiéry do osobních automobilů, ukončuje provoz v Roudnici nad Labem. Společnost v současné době zaměstnávala přes 1600 pracovníků, již budou do září příštího roku postupně propouštěni. Nezaměstnanost v kraji tak znovu poroste.

Řešení je v nedohlednu – Česko je v důsledku vládní politiky již šestý kvartál v recesi. Navíc Ústecký kraj bude kvůli svému hospodaření v minulém volebním období nejspíše vracet peníze z evropských fondů. Jedná se o 2,5 miliardy korun, které Karlovarský a Ústecký kraj budou muset zaplatit ze svých rozpočtů, protože ministerstvo financí odmítá špatné hospodaření krajů řešit a částku nejspíše neuhradí (odkazujeme na text z minulého čísla Vláda svou (ne)činností připravuje Česko o desítky miliard).

Druhé dějství: Budějovice

Začněme tím, co sobotní dění v Českých Budějovicích bezprostředně zapříčinilo. V pátek 21. června se na hřišti – jediném pro dvacetitisícové sídliště – popraly děti. Na obranu svých ratolestí se zapojili rodiče, situace gradovala, došlo i ke vzájemnému fyzickému napadení. Ve výsledku musela zasáhnout policie, která incident nadále prošetřuje. V zásadě banální příhoda, nebýt odlišné etnicity obou stran. Záhy byla svolána protiromská demonstrace na poslední červnovou sobotu (29. červen). Místní Romové ve spolupráci s občanským sdružením Konexe naopak uspořádali shromáždění za lepší občanské soužití.

Jednalo se o pokračování akce Z bahna ven! Sešlosti se zúčastnilo do dvou set lidí, převážně Romů. Na místě hrála hudba, tančilo se. Mimo jiné zaznělo několik projevů, v nichž se opakovalo volání po klidném soužití a odsuzovalo nafukování drobné šarvátky z pískoviště. Bylo vysloveno i několik konkrétních požadavků; zmiňme zřízení romských pomocných strážníků (asistentů prevence kriminality), vybudování dětského hřiště a komunitního centra. To jsou důležitější požadavky, než by se mohlo na první pohled zdát. Jak již bylo řečeno, na sídlišti je hřiště pouze jedno – radnice totiž ostatní ve snaze „řešit problém“ zrušila, stejně jako lavičky. Tamní obyvatelé tak mají sklon se shlukovat na několika málo místech, což vyvolává nevoli majority.

Protiromské demonstrace se zúčastnilo 500 až 700 lidí, z toho několik desítek neonacistů, a ostře rasistický náboj demonstrace byl patrný po celou dobu. Následného pochodu se však účastnilo již kolem 1500 lidí (těmto protestům jsme se věnovali v článku České Budějovice: slušní občané na pochodu).

Policie byla nepřipravená, pustila demonstranty až do míst, kde bydlí Romové. Objevili se minimálně dva případy, kdy se bílí pokoušeli vpustit neonacistické bojůvky dovnitř. Obzvlášť ostudné bylo vystoupení jihočeského ředitele policie, jenž tvrdil, že se nepodařilo zaznamenat rasistická hesla (výkřiky „černý svině“ prý vztahovali policisté sami na sebe).

Z bahna ven potřetí

Netrvalo dlouho a byla svolána nová rasistická demonstrace, potažmo i protidemonstrace, na 6. července.. Protirasistická akce měla původně nabýt podoby festivalu, bohužel se však organizátoři nechali přesvědčit magistrátem, že bude lepší uspořádat shromáždění, až bude doba klidnější (a bez účasti „levicových extremistů“). Shromáždění na podporu Romů tak bylo pořádáno pouze Konexemi a iniciativou Nenávist není řešení.

Na akci pořádané proti rasismu zaznělo mnoho proslovů a po nich následovala diskuze otevřená všem. S mnohým, co bylo řečeno, by se dalo nesouhlasit a dlouze polemizovat, co však bylo podstatné: do debaty se zapojili místní obyvatelé z majority. Nejen, že se podařilo navázat potřebný dialog, dokonce se Romové i bílí většinou shodli na tom, že odsuzují rasismus a že z pochodů neonacistů mají strach. Dokázali i pojmenovat, co je tíží, a sice nevyhovující prostředí, tedy zmíněný nedostatek hřišť, stejně jako nemožnost jiného vyžití, a hlavně obtíže při shánění práce.

Pokud jde o demonstraci rasistů, nebyla příliš úspěšná. Na náměstí se jich sešlo zhruba 400 – tedy asi tolik, jako bylo lidí odpoledne ve Volfově ulici na zmíněné otevřené debatě. Stovky rasistů policie tentokrát nenechala pochodovat. Když se pak rasisté jednotlivě přemístili na sídliště Máj, po určitém vyčkávání je policie rozehnala a přes 100 z nich zadržela. V neděli se extrémisté pokusili ještě jednou svolat, ovšem policie opět rázně zakročila.

Debata v hale

Následně v úterý 9. července proběhla v režii města veřejná debata ve sportovní hale. Na ní se ale k žádnému řešení nedošlo.Zcela podle očekávání se během debaty projevovala nenávist majority k romské minoritě. Tomu odpovídá také výstup vedení města na oné debatě: jako krátkodobé řešení navrhuje zvýšení represe, střednědobé řešení má být vybudování nových dětských hřišť a odpočinkových zón (to jediné lze uvítat), za dlouhodobé řešení nicméně považuje boj proti „zneužívání dávek“. Tedy opět minulo původ problémů.

Je na místě poznamenat, že nadpoloviční většina místních Romů má práci a zároveň problémy na sídlišti Máj nejsou zvlášť závažné. Tyto informace Solidaritě potvrdila předsedkyně bytové samosprávy z Volfovy ulice Eva Šimůnková, která k situaci dále uvedla:

„Bílí jsou zahledění do svých problémů, jak jsou naštvaní, že není práce. Cítí se být poškození, že údajně Romové mají víc dávek, údajně nepracují, ale kdyby se to někde na fóru probralo, tak by se zjistilo, že jsou na tom všichni stejně. […] My, bílí, se zavřeme do těch bytů, práskneme za sebou a po nás potopa, to je ta naše mentalita. […] Nevím, proč bychom si navzájem měli vypovídat válku. Tady na sídlišti se protiromské mítinky nelíbí černým ani bílým. […] Tlačila bych na město, aby zde vzniklo fotbalové hřiště. Romské děti jsou šikovné, mohly by zde vzniknout fotbalové týmy. Černé a bílé děti si totiž normálně hrají, kdyby se tady nevyprovokovaly ty pitomosti, budou kopat fotbal všechny dohromady i teď. […] Bohužel primátor se tady prošel, akorát když bylo před volbami, pak se tudy prošel po tom průšvihu, ale víckrát jsem ho tady neviděla.“

Co bude dál?

Kdo protestoval, už bylo řečeno – neonacisté či neofašisté, jmenovitě skupiny Radical Boys nebo Čeští lvi, a masa místních. Ti všichni „dobře vědí“, jak nepřizpůsobiví údajně „vysávají stát a nedá se s nimi žít“. Co na tom, že Romů – kteří jsou míněni, kdykoli se mluví o „nepřizpůsobivých“ – nežije na dvacetitisícovém sídlišti v Budějovicích ani čtyři sta? A že téměř všichni žijí v bytech v osobním či družstevním vlastnictví, tudíž příliš nezapadají ani do stereotypních představ o „nepřizpůsobivých z ubytoven“.

Podívejme se na malé romské ghetto v Duchcově, kde žije pár desítek rodin. Nad tím, jak může někdo s vážnou tváří tak malé skupiny obyvatel vinit ze společenských problémů, zůstává rozum stát. Bílá žena, která byla v prvotním incidentu zraněna, o žádnou demonstraci na podporu nestála. Stejně se vyjadřovali i další bílí obyvatelé Volfovy ulice a okolí – necítí se být Romy nijak ohroženi. Jak sami uvádí, na sídlišti skutečně potíže jsou, ovšem – jako vždy – s jednotlivci. A to s jednotlivci jak romského, tak neromského původu.

O tom, že se jednalo o rasistické akce, by opravdu nemělo být nejmenších pochyb. Důležité poznání – ne objevné, ale nyní opět prokázané – je, že etnická zášť je ve české společnosti rovnoměrně rozeseta, téměř nezávisle na místní situaci. A tak je možné pořádat velké pochody i tam, kde příliš problémů není, stačí vhodná záminka.

Položíme-li si otázku, co bude dál, únava byla znát na všech stranách – u neonacistů, ale také na straně aktivistů hájících Romy i u místních. Debakl poslední demonstrace rasistů snad přiměje neonacisty k tomu, aby si dali chvíli pokoj. Zároveň na Máji probíhá dialog mezi majoritou a Romy, takže v tom směru by snad mohlo dojít ke zlepšení. Ovšem dokud se nezlepší ekonomická situace Romů i lidí z majority, za kterou se významně zodpovídá bývalá Nečasova vláda, situace se bude nadále zhoršovat.

jaroslav.chramosta@socsol.cz

filip.vidimsky@socsol.cz

Článek vyjde v letním dvojčísle Solidarity (č.80).

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •