Nedávno – při příležitosti Mezinárodního dne Romů, osmého dubna – se objevilo několik zpráv, které již poněkolikáté upozorňují na svízelnou situaci Romů v Čechách. Amnesty International hovoří o chudobě, rasismu, diskriminaci i přímém násilí. V období mezi lednem 2008 a červencem 2012 bylo v Česku nejméně 5 Romů zabito a 22 – včetně tří mladistvých – zraněno při násilných rasově motivovaných útocích.
ERRC (European Roma Rights Centre) doplňuje zprávy z poslední doby kritikou zachování praktických škol, jejichž existence přispívá k vylučování romských dětí z procesu vzdělávání. Všechny tyto zprávy, stejně jako mnoho dalších před nimi, jasně vypovídají o tragické situaci Romů v Čechách.
Protože tento stav považujeme nadále za neúnosný, nedůstojný a takřka zločinný a protože stát odmítá převzít odpovědnost za dodržování vlastních zákonů i mezinárodních úmluv, k nimž se přihlásil, rozhodli jsme se založit iniciativu Otrokem rasy.
Tři kampaně
Iniciativa Otrokem rasy spustila pro začátek tři kampaně. První se jmenuje Otrokem politiků, druhá Otrokem médií a třetí Otrokem minulosti.
Kampaň Otrokem politiků usiluje o vymýcení a zákonné trestání projevů rasismu, nacismu, fašismu a diskriminace na základě rasy či etnicity ve výrocích politiků a jiných veřejných činitelů. V poslední době jsme svědky vzestupu laciného protiromského populismu, kdy se politici a veřejní činitelé stále častěji uchylují k rasistickým výrokům.
Nesmíme dovolit, aby se takovéto hanebné jednání stalo normou. Za tímto účelem chceme vytvořit nástroje, které budou vyjadřování politiků monitorovat a usilovat o nápravu – v lehčích případech v podobě omluvy a v těžších v podobě soudního vymáhání odpovědnosti za provedení trestného činu.
Druhá kampaň nese název Otrokem médií. Jak uvádí i zpráva Agentury pro sociální začleňování pro rok 2012, velkým problémem je stereotypní zobrazování Romů v českých sdělovacích prostředcích. Jedním ze zjištění této analýzy je, že média se obvykle plně ztotožňují s hlediskem většinové společnosti a informují o příslušnících minority až v okamžiku, kdy působí majoritě obtíže a ohrožují ji.
Témata, která se týkají každodenního života příslušníků menšin, jako je práce, bydlení, zdraví, vzdělání, politický život, kultura či diskriminace v těchto oblastech, se v médiích objevují, až když vyvolávají senzaci nebo představují problém. Tímto způsobem média podporují nesnášenlivost většinové společnosti vůči Romům.
Třetí kampaní je kampaň Otrokem minulosti, která se vztahuje k dědictví fašismu a nacismu, jakožto i k neblahým důsledkům komunistického režimu v Čechách. Osmého května jsme si připomněli porážku fašismu. Ideologie tohoto zrůdného režimu byla založena na rasistických teoriích, které nakonec vedly až k holocaustu. Přestože pád tohoto režimu dodnes oslavujeme, současně zažíváme nárůst rasismu a krajní pravice. Fašismus je proto nutné vnímat jako nanejvýš aktuální hrozbu.
Obětem romského holocaustu
Jako cíl jsme si pro začátek vytyčili zrušení vepřína v Letech, který stojí na místě romského holocaustu. Skutečnost, že vepřín doposud v Letech stojí, je etickou katastrofou české společnosti. Tuto situaci považujeme lidsky za hluboce ostudnou.
Za tuto věc se bojuje již léta. A my doufáme, že se nám tentokrát podaří dosáhnout průlomu. Chtěli bychom také, aby obětem, které v Letech násilně zemřely, byl postaven památník ctící jejich památku. To je důležité také z toho důvodu, abychom přispěli k většímu uvědomění a sebevědomí Romů. Chceme posílit povědomí Romů o romské historii, ke které je třeba se stále vracet a odkazovat k ní.
Tyto tři kampaně se nezaměřují jen na Romy. Týkají se obecně problematiky rasismu, neonacismu a xenofobie. Vadí nám například mediální diskurz vůči cizincům v Česku. Ten silně diskriminuje mnoho lidí, kteří zde žijí, rozvíjejí vlastní kulturu, své nápady a jsou přínosem celé naší společnosti. A my místo toho, abychom se jako srdce Evropy multikulturnosti otevřeli, straníme se jí a uzavíráme se. Zvláště hanebná je pak značně rozšířená idea o „čistém českém národě“.
Ivanka Mariposa Čonková, Vítězslav Lamač
Vyjde v červnové Solidaritě roku 2013 (č.79)