Zelená levice na Ústecku?

V dubnovém čísle Solidarity vyšel rozhovor s aktivistou Greenpeace Janem Rovenským o nebezpečí, že budou prolomeny těžební limity na severu Čech. Prolomení limitů, dosud odmítané občany, problém nezaměstnanosti nevyřeší, přesto je krajská vláda prosazuje.

 

Zdraví jako daň za uhlí

Ústecký kraj se od osmdesátých let stal synonymem pro smog a kilometry pusté krajiny. I přes určité změny v devadesátých letech se kraj nedokázal z této situace vymanit. To dokazuje i několik dat Českého statistického úřadu. Data o délce života z roku 2010 v Ústeckém kraji uvádějí, že muži se zde dožívají necelých 73 let a ženy necelých 79 let.

Pokud tato čísla srovnáme s ostatními tuzemskými kraji, drží se Ústecký kraj na nezáviděníhodném předposledním, respektive posledním místě. Za celkovým průměrem Česka tato čísla zaostávají u obou pohlaví o dva roky. Za menší délkou života i zhoršeným zdravím obyvatel Ústeckého kraje stojí nekoncepční a neekologická politika státu na jedné straně a krajského úřadu na straně druhé.

Krajský úřad již delší dobu požaduje po vládě kompenzace za zhoršené zdraví obyvatel (počet lidí trpících alergiemi v kraji narostl na 70 tisíc), na vládní úrovni se tento krok ovšem prosadit nepodařilo. Tisková mluvčí Ústeckého kraje k tomu dodává:

,,Ústecký kraj dlouhodobě požaduje pro své občany kompenzace za průmyslové a energetické zázemí, jež poskytuje celé České republice. V úvahu by přicházely například finanční náhrady za množství vytěženého uhlí a vyrobené elektřiny.“

 

Uhelná energie končí v zahraničí

Zhoršená kvalita ovzduší se projevuje především v oblasti Mostecka; to znamená v místech, kde by mělo dojít k prolomení těžebních limitů. Je proto značně udivující, že chce krajský úřad vyvlastnit domy obyvatel Horního Jiřetína a zbourat je, aby mohla v dole ČSA (Československé armády) pokračovat těžba uhlí.

Elektřina vyrobená v Ústeckém kraji je dodnes poměrně levným zdrojem energie pro celou republiku – a nejen pro ni. V roce 2012 vývoz elektřiny do zahraničí vzrostl na necelých 29 tisíc gigawatthodin, což je o 1 tisíc gigawatthodin více oproti roku 2011. Polovina v tuzemsku vyrobené elektřiny za rok 2012 pocházela z uhelných elektráren.

Otázka potom zní: potřebujeme stěhovat 2 tisíce obyvatel Horního Jiřetína a brát jim jejich domovy, abychom poté elektřinu vyrobenou spalováním uhlí ležícího v dolu ČSA vyváželi do zahraničí? Potřebujeme si ničit přírodu a zdraví, abychom podporovali větší zisky uhlobaronů?

 

Prolomení nerovná se nová pracovní místa

Jako jediný přijatelný důvod k prolomení těžebních limitů se zdála otázka řešení nezaměstnanosti. Jan Rovenský v rozhovoru pro dubnovou Solidaritu doložil, že ani prolomení těžebních limitů by nevedlo k vyšší zaměstnanosti v kraji (viz “Boj s uhlobarony nekončí“).

Dokazují to i některá čísla. V desátých letech klesla těžba uhlí na polovinu a počet pracujících v dolech klesl o více než 70 procent; největší propouštěcí vlnu má tedy kraj za sebou. V dole ČSA dnes mají zaměstnanci Litvínovské uhelné zaručenou práci na 10 let. Pokud by limity těžby byly prolomeny, problém nezaměstnanosti v kraji by se nevyřešil, počet důlních zaměstnanců by automaticky nestoupl. Naopak by lidé mohli o práci přicházet v oblastech dotčených těžbou.

To ostře kontrastuje s masovou billboardovou kampaní společnosti Czech Coal (České uhlí), která některé doly vlastní. Hlavním bodem této kampaně byla právě zaměstnanost. Hesla byla ve většině podobná tomuto: Severočeské uhlí dává práci nám i vám. Na billboardu byl zobrazen horník, pekařka nebo manažer společnosti. Společnost Czech Coal v devadesátých letech propustila více než 30 tisíc zaměstnanců a dnes je tomu podobně. Tatáž firma hlásá „řešení“ nezaměstnanosti.

Novou debatu o prolomení limitů těžby otevřel komunistický hejtman Oldřich Bubeníček. Nelze se tomu ale mnoho divit. Komunistická strana v Ústeckém kraji vyhrála podzimní krajské volby; v jejím volebním programu bylo prolomení těžebních limitů prezentováno jako šance, jak zmírnit vysokou nezaměstnanost v kraji. Zdejší nezaměstnanost převyšuje celostátní průměr, pohybuje se okolo 12 procent.

 

Rozhodne krajské referendum?

Vyjádření krajského úřadu dnes pokračuje v podobné argumentaci: ,,Vedení Ústeckého kraje opakovaně prohlásilo, že je pro prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji, ovšem za jasně definovaných podmínek a souhlasu a vyrovnání vůči občanům pokračující těžbou dotčených. Pokud nedojde k prolomení limitů a těžba na území kraje bude postupně utlumena, bude to mít fatální důsledek na vývoj zaměstnanosti v regionu. Nejde jen o stovky horníků na šachtách, ale také o další tisíce zaměstnanců v navázaných provozech, kteří s ukončením těžby přijdou o práci. V rámci Ústeckého kraje, kde už tak je nejvyšší nezaměstnanost v České republice, by jen s obtížemi hledali nové uplatnění. Také je třeba mít na vědomí, že uhlí je strategická surovina České republiky, která nám zajišťuje energetickou nezávislost.“

Severočeská sociální demokracie, která na krajské úrovni vládne s KSČM, je podle zdrojů Solidarity v otázce prolomení limitů nesourodá. Část ČSSD je pro, druhá část za podmínku klade vyhlášení krajského referenda. V květnu či červnu zasedne ústřední výkonný výbor ČSSD, aby otázku limitů probral. Severočeská ČSSD zde podle našich zdrojů bude požadovat prolomení těžebních limitů.

A jak na případné prolomení limitů pohlížejí další ekologické organizace? Tiskový mluvčí organizace Arnika Vratislav Vozník se pro Solidaritu vyjádřil takto: ,,jakékoli rozšiřování hnědouhelných dolů na severu Čech považujeme za drastický zásah do krajiny, kdy by na jedné straně lidé museli opouštět své domovy, přírodní prostředí by bylo zcela zničeno a ať už by bylo uhlí spáleno k výrobě tepla nebo elektřiny, vzniklo by jak velké množství exhalací, které by zatížilo ovzduší, tak velké emise dalších toxických látek včetně dioxinů, které by opustily brány tepláren nebo elektráren a mohly by dále ohrozit životní prostředí“. (Dioxiny ve velmi vysokých dávkách způsobují trvalé poškození pokožky – pozn. redakce.)

V roce 2007 vydalo Hnutí Duha společně s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně dokument Útlum těžby: Impulz k oživení Ústeckého kraje. Na tento dokument odkazuji pro více informací k limitům těžby v severních Čechách.

Důležitý bude postoj nového stínového ministra životního prostředí Vladimíra Špidly za ČSSD, který po sněmovních volbách nejspíše usedne na křeslo ministra. A také jak se k celé věci postaví právě vedení sociální demokracie.

Zásadní je a bude postoj občanů. V roce 2005 proběhlo v Horním Jiřetíně referendum: 96 procent obyvatel tohoto města podpořilo zachování stávajících limitů těžby. S podobným výsledkem dopadlo i referendum v Litvínově, kde 95 procent obyvatel města hlasovalo pro zachování dnešních limitů. V roce 2007 proběhl průzkum veřejného mínění v celém Ústeckém kraji a66 procent jeho obyvatel upřednostnilo stávající limity těžby.

 

Jaroslav Chramosta

jaroslav.chramosta@socsol.cz

Vyšlo v květnové Solidaritě (č.78) roku 2013.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •