Pokračování jménem Obama

7. listopadu byl do Bílého domu znovuzvolen Barack Obama. Jeho kampaň provázela zajímavá debata o tom, co by měla levice v prezidentských volbách zastávat.

Byl to podle všech pozorovatelů velmi těsný souboj. Pokud bychom se na oba kandidáty podívali jen letmo a dali na první dojem, napadlo by nás: proč tak těsný? Vždyť Mitt Romney je spíše karikatura kandidáta, která se proslavila pohrdáním chudými voliči a prosazováním daní pro superbohaté, ke kterým Romney sám patří. Proč tedy uhájil Obama prezidentské křeslo jen taktak?

Lhát voličům

Obama vyhrál poprvé díky proklamování boje proti nezaměstnanosti a proti krizi, za kterou měl platit Wall Street, a ne obyčejní Američané. Ti dodnes trpí vysokou nezaměstnaností (při započítání sociálně vyloučených obyvatel je to pravděpodobně 15,6 %) a příjem jejich domácností klesl od roku 2009 o 5 %. Stejně tak hodnota majetku domácností klesla o 5–7 miliard dolarů, což je v příkrém rozporu s hodnotou majetků Obamových donorů.

Obama nastoupil do Bílého domu s mohutnou lidovou podporou, které mu měla zajistit dostatečnou sílu, aby stíhal představitele Wall Streetu a masivně zasáhl do ekonomiky Masově se tehdy věřilo ve změnu. Jenže místo proměny ekonomiky, posílení infrastruktury kvůli klimatickým změnám, posílil Obama jen ty nejbohatší. Sliboval, že sníží zadlužení domácností, zvýší minimální mzdu, zastaví outsourcing a zvýší ochranu pracujících. Jenže nejde jen o nesplněné sliby.1 Jde o to, že Obama lhal. Ve své kampani v roce 2008 sliboval, že znovu projedná smlouvu NAFTA2 tak, aby byla spravedlivá. Ještě v průběhu kampaně ale vyslal vedoucího svého ekonomického týmu Austana Goolsbeeho do Kanady, aby tamní elity uklidnil, že to nemyslí vážně. A opravdu nemyslel.

Stejně tak boj proti klimatickým změnám zůstal bez zásadních kroků. Zatímco jedni mohou poukazovat na to, že Mitt Romney žádné člověkem způsobené změny neuznává, Obama je uznává, ale nic proti nim nepodniká. Výběr mezi popíráním reality a nicneděláním vyjde v konečném důsledku nastejno – a není na to čas.

Rostoucí nerovnost

Za Obamy se zvýšila nerovnost v příjmech a dosáhla historické úrovně.3 Podíl práce na HDP je vůbec na nejnižší hodnotě v dějinách. Stalo se tak i navzdory tomu, že když Obama nastupoval, byl trend opačný. Podařilo se mu obnovit Bushovu „Ameriku nerovností“, jak tento fenomén označují američtí komentátoři.

Jak už jsem zmínil výše, Obama také přispěl bankám se svými „bailouty“, které z veřejných prostředků sanovaly soukromé riskantní operace. Tato metoda se ukázala být i mezinárodně neefektivní. Zvýšily se zisky korporací, ale majetek domácností nikoli. Většina z těchto kroků se odehrála v letech 2009-2010, kdy měli Obamovi demokraté plnou kontrolu nad Kongresem.

Americký energetický systém se blíží tzv. petrostátům, neboť investice do těžby všeho druhu se nyní rovnají téměř investicím do výroby. Zkrátka Obama se postavil na stranu Wall Streetu a realizoval politiku, která pomáhala bankám a finančním spekulantům – nikoli zadluženým domácnostem a zaměstnancům.

Zahraniční politika

Bylo by asi zbytečné zde opakovat to, co ve svých článcích na Britských listech velmi dobře dokládají Karel Dolejší nebo Daniel Veselý. Obama proslul používání bezpilotních robotů, které na afghánsko-pákistánské hranici likvidují podezřelé cíle. Nezřídka přitom zaútočí na svatbu nebo zabijí náhodné civilisty. Obamova administrativa také podporovala svrženého diktátora Mubáraka a nyní si hraje s Nejvyšší radou ozbrojených sil (SCAF) a Muslimským bratrstvem na to, kdo zajistí zájmy USA v regionu a potlačí lidové hnutí.

Pozitivní je zvolení Obamy pro nás v České republice kvůli tomu, že narozdíl od republikánů Obama nechce oživovat projekt protiraketové obrany. Nicméně budeme mít i bez něj dost práce, protože ve vztahu k Blízkému východu zůstává Obama na pozicích cynické politiky supervelmoci.

 

Jan Májíček

Vyšlo v prosincové Solidaritě roku 2012

2 Severoamerická dohoda o volném obchodu, z angl. North American Free Trade Agreement (NAFTA). Spojuje Kanadu, Spojené státy americké a Mexiko; jejím záměrem je především liberalizace trhu, byla uzavřena roku 1994.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •