Není pochyb, že ostravské Přednádraží se stalo symbolem bytové krize a rasové diskriminace. Ovšem současně se zde zrodil odpor vůči oficiální politice i ekonomickým mafiím. Právě o tom byl náš rozhovor. Marně si vybavujeme energičtější. Jednadvacetiletý romský aktivista se angažuje teprve krátce, ale stihl už nasbírat tolik zkušeností, že by se za ně nemuseli stydět ani matadoři. Tohle je nastupující romská generace.
Jak jste se dostal k aktivismu?
K tomu mne dostala má matka. Jednoho dne jí někdo od města nabídl byt výměnou za to, že přestane bojovat za Přednádraží. Vyzvala mě, abych ji zastoupil. Začal jsem si víc všímat romských problémů, začal jsem se o nich učit a začal jsem víc chápat romskou problematiku. Přišlo mi, že na Ostravsku není Rom, který by se tomu věnoval. Zabývali se tím jen lidé, kteří Romové nejsou, a ti to vidí zvenku, neví, co to je, být Rom. Tak jsem se toho ujal.
Vy sám teď žijete na ubytovně. Můžete popsat, jaké jsou podmínky běžné pro ubytovny?
Já jsem na ubytovně pro svobodné, takže mám pokoj sám pro sebe i vlastní koupelnu – nemůžu si stěžovat. O kousek dál je ale šest nebo sedm dalších ubytoven, všechny je vlastní jedna rodina. Tam je na jednom patře 16 pokojů a jen jedna kuchyně, a v té jeden vařič o dvou plotýnkách. Vlastní vařiče na pokojích jsou zakázané, takže trvá dlouho, než se člověk dostane na řadu. Ke všemu jsou na patře jen dvě sprchy. Na některých ubytovnách byla úplavice; hygiena je ovšem nezavřela. Srovnejte si to se zavřeným Přednádražím, kde takový problém nikdy nebyl.
Jde o byznys
Jak se díváte na to, co se na Přednádraží stalo?
Je to problém nefunkčních kanalizací; jsou tam jen jímky z padesátých let. Před dvěma roky jsme žádali město o opravu a ono ji přislíbilo. Potom ale zjistilo, že by oprava stála 11,5 milionu, a tak od toho dalo ruce pryč. Majitel domu Roztočil se obrátil na soud, aby byl určen majitel kanalizace. Spor města, Roztočila, Českých drah a ještě dalších firem probíhal dlouho a výsledek byl, že majitelem je Oldřich Roztočil a město. Jakmile se to město dozvědělo, poslalo na Přednádraží stavební úřad. Ten zhodnotil stav domů jako nevyhovující, měsíc nato byly uzavřeny a bylo nařízeno jejich vystěhování. Město navíc podalo odvolání, soud pořád probíhá, takže vlastník kanalizace stále není určený. Navíc si stavební úřad nestál za svým – měsíc poté, co jsme provedli nějaké opravy, například objevil, že nejsou v pořádku komíny. Nacházel stále další a další nedostatky. Cílem bylo ty domy nechat zavřené.
Jak dům funguje, když není napojen na kanalizaci?
Odpad se celou dobu hromadí ve sklepech. Nechali jsme je nedávno vyčistit. Měli jsme v plánu opravit jímku. Došly nám ale peníze, takže se sklepy znovu plní. Jedná se tedy o vyhozené peníze. A tak to funguje už od roku 1997, kdy byly povodně. Přednádraží jako takové už neexistuje. Zůstal jen dům číslo 8, ostatní domy jsou prázdné a navíc zničené, rozebrané. Chtěli jsme přípojku na kanalizaci už jen k němu, ta by stála jen půldruhého milionu, ale město do toho nechtělo investovat.
Proč má město zájem na vystěhování Přednádraží?
O kousek dál má být Vysoká škola Karla Engliše. Nechtěli ji otevřít v lokalitě, kde bydlí Romové, a tak je začali vystěhovávat. U té školy byly čtyři činžáky plné Romů; nabídli jim jiné byty a odchodné, takže se odstěhovali a moc se o tom nemluvilo. Pak přišlo Přednádraží. A nedávno zrušili zdejší ubytovnu v Božkově ulici. Zadruhé, kolem Přednádraží je průmyslová zóna – dalo by se to tady zužitkovat coby skladiště; už o to mělo několik firem projevilo zájem. Jde tady hlavně o peníze.
Myslíte si, že je spor hlavně o penězích, jak říkáte, nebo také o rasismu?
Diskriminace v tom je. Hlavní je ovšem otázka, zda se to městu vyplácí. Musí se s ním jednat obchodně; lidé, s nimiž jednáme, v tom musí vidět výhodu pro sebe – na žádosti o pomoc neslyší. Vím, že je na Ostravsku dost prázdných domů. Město by se konečně ukázalo v dobrém světle – blíží se volby, kdyby nám dali byty nebo domy, vyřešili by největší kauzu, se kterou se Ostrava potýká. Problém je, že město nechce přistoupit na žádná jednání. Musí za nimi jít někdo, s kým se budou bavit – ne já. Kumar ovšem pořád chce bojovat za udržení Přednádraží. Proč? Proč dávat peníze do cizího majetku, ptám se. (Kumar Vishwanathan působí v občanském sdružení Vzájemné soužití a dlouhodobě přednádražní obyvatele hájí, viz níže – pozn. redakce)
Právě Kumar Viswanathan řekl, že se Romové často dostávají do pasti: z jedné strany podnikatelé s ubytovnami, z druhé strany developeři…
Stát to podporuje tím, že umožňuje, aby se v ubytovnách platily nehorázné nájmy. Majitel ubytovny si je nechá posílat rovnou na účet, takže si je rodiny nemohou vybrat a svobodně s nimi nakládat. Tím pádem se z ubytovny nemůžou dostat – nemají na případnou kauci na normální bydlení, místo toho mají zaplacenou ubytovnu měsíc předem. Pak hraje roli město: Ostrava nám slíbila, že půjdeme na ubytovny pouze na dva měsíce. Ale jsme na nich už víc než půlrok (Horvát dříve bydlel na Přednádraží – pozn. red.). Nikdo se z nich nedostal, až na moji matku, ovšem výměnou za mlčení, jak jsem řekl.
Mohl byste přiblížit svou zkušenost s radnicí?
Pan Kuřec (místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz – pozn. red.) nás jednou přizval k jednání a tvrdil, že pro nás hledá vhodné bydlení. Další den nás posílal na ubytovny. Řekli jsme mu, ať se na ně jde podívat, jestli by v nich bydlel – odmítl to s tím, že na to nemá čas. Před měsícem jsem chtěl dojednat schůzi města a obyvatel, tak jsem za ním šel, ale musel jsem jednat se sekretářkou. Mám totiž zato, že město nechce jednat s romskými organizacemi, tak jsem si řekl, zkusme jen obyvatele zbývajícího domu. Chtěl jsem vyzvat město, ať pomůže, jedná se o pouhých 11 rodin, může jim vyčlenit nějaké byty. Doteď čekám na zprávu; pan místostarosta telefon nezvedá.
Co dělat
Jaká je blízká budoucnost Přednádraží?
Nedávno proběhla médii zpráva, že se Přednádraží znovu otevřelo. Byla to lež. Majitel Roztočil dostal v minulosti třicetitisícovou pokutu, proti které se odvolal a uspěl. Rozhodnutí je z prosince minulého roku, on si ho vyzvedl ale až teď. Pochopil to tak, že je zrušeno i rozhodnutí o vystěhování, a tak začal lidem v pondělí (29. dubna) rozdávat nájemní smlouvy. Jenže ty smlouvy byly falešné, lidé v Přednádraží žít nesmějí.
Takže další problémy…
Podle mne Přednádraží zahynulo v srpnu minulého roku. Majitel má dluhy, nespolupracuje, nedává finance na opravy. Nemůžeme vést dům, který nám nepatří. Po Roztočilovi jdou exekutoři – mohli by exekvovat celé Přednádraží, a pak by přišly gorily a lidi vystěhovaly. Nebo co kdyby mu vzali případný nájem dřív, než splatí půjčku na opravy? A oprav bude potřeba hodně, nejen co se týče kanalizace; nefunguje elektřina, voda teče jen v jednom bytě. Kdybych nešel na vodárnu a nezjistil, že tam je dluh, tak by tu vodu už odpojili.
Co se dá v takové situaci dělat?
Řešení by bylo dohodnout se s bankou, u které má Roztočil hypotéku, aby domy prodala Vzájemnému soužití. Ale teď se musím sejít s exekutorem, který hledá Roztočila – musím vědět, na čem jsme. S Roztočilem samotným nelze počítat; pro mne je nedůvěryhodná osoba. Minulý týden mi řekl, že nehodlá vrážet do domu číslo 8 žádné peníze – žádné prý nemá a nevěří, že se někdy Přednádraží znovu otevře. Tohle řekl před lidmi, kteří v tom domě bydlí. A najednou přijde a začne rozdávat nájemní smlouvy a tlačit na lidi, aby je podepsali. (Od té doby byla obnovena výzva, aby byl dům číslo 8 vystěhován, zatímco majitel Roztočil obrátil a podal na nájemníky trestní oznámení – pozn. red.) Pro obyvatele jsou schůdné dvě možnosti: jít pryč, ovšem ne na ubytovny, nebo ten dům nějak vyvlastnit.
Myslíte si, že by Romové mohli založit třeba bytové družstvo?
Víme, že jeden dům v Ostravě osídlili squateři. Domluvili se, že budou dům opravovat, a dali jim to za korunu na metr čtvereční. Když to šlo u nich, proč by to nemělo jít u nás? Chtěl jsem to navrhnout městu – Přednádraží bychom opustili, postupně nějaký dům opravovali, a pak by se v něm mohly platit standardní nájmy. Všichni teď řeší sociální bydlení – nikdo ale neví, jak to bude. A hlavně kdy to bude; my potřebujeme řešení teď. Bylo by dobré vytvořit družstva, abychom mohli vlastnit a opravovat své domy.
Romové, povstaňte
Těšíte se nějaké podpoře ostravské majority? Stalo se, že reagovala jinak než odmítavě?
Na Ostravsku stejně jako všude existuje rasismus. Majorita romskou menšinu prostě nemusí. Nedávno proběhla demonstrace proti navyšující se kriminalitě takzvaně nepřizpůsobivých. To už samo svědčí o tom, že místní obyvatelé nejsou spokojeni s existencí ghett. A nechtějí u sebe Romy. Podpory od majority jsme se zatím nedočkali. Podporu poskytly organizace jako ProAlt, ale jinak nikdo. Majorita souhlasí s městem.
Vidíte způsob, jakým majoritu oslovit a získávat na svou stranu? Třeba jí vysvětlovat, že to, jak nedávno zmínil Josef Miker, co se dnes zkouší na Romech, bude jednou provozováno na všech?
Vezměte si Břeclav. Jeden kluk si vymyslel, že byl napaden Romy, a ze dne na den demonstrovaly tisíce lidí (o kauze jsme psali před rokem, zásadně negativní roli sehrály média; viz článek Břeclav a Romové). To my Romové nezměníme. Nemůžeme přijít před majoritu a říct: „to se vám jednou také může stát“. Prostě nám to neuvěří. To musí říci někdo z majority, někdo s autoritou. Teď se bavíme o Romech, za chvilku se můžeme bavit o důchodcích, o Vietnamcích. Je to pořád dokola. Jenže tady chybí politik, který by o tom alespoň mluvil; politici za práva Romů nebojují.
Jaké máte zkušenosti s neromskými aktivisty?
Nejdůležitější neromský aktivista, který se zapojil do kauzy Přednádraží, byl právě Kumar Vishwanathan ze Vzájemného soužití. To byl největší bojovník… a také na to doplatil. Město mu zrušilo nájemní smlouvu ke kanceláři. Nabídli mu pronájem v ulici Dobrovského s odůvodněním, že když pomáhá Přednádraží, bude to mít blíže. Ale Kumar se nevěnuje jen Přednádraží, dělá toho mnoho pro celou Ostravu, a to už 13 let. Romové byli zvyklí chodit k němu do kanceláře a město to vědělo. Prostory, které měly být pronajaty někomu jinému, jsou už čtyři měsíce prázdné. Město mu také zamítlo udělit dotace, musel proto propustit několik zaměstnanců.
Takže město jde vyloženě proti vám…
Město aktivisty odrazuje. Kumar byl zapálený, všude za Přednádraží bojoval. Už i já jsem mu ale řekl, že by bylo lepší, aby se stáhnul. Proč by měl trpět, propustit sedm lidí, kteří živí rodinu? Jen kvůli tomu, že se zastal Přednádraží? Lepší je, když jsou aktivisti mladí, bez závazků, jako jsem já. Dávky mi vzít nemůžou; byt nemám od města. Město mi nemůže nijak uškodit. Ale co vím, těm kterým může, město vždycky nějak vyhrožuje. Mamce hrozili odebráním bytu, Kumar přišel o kancelář a zaměstnance… podle mne na něj budou tlačit ještě dál. A můžu uvést deset dalších takových případů.
A jaká je spolupráce s jinými romskými aktivisty? Dochází k propojování činností jednotlivců a posilování romského hnutí?
Ano. Například Ivanka Čonková, Josef Miker a já pocházíme z různých měst, ale spolupracujeme, vídáme se každý týden. Mluvíme spolu o problémech, kterým čelíme na jednotlivých místech i o problémech obecnějších. V poslední době se hodně Romů, hlavně mladých, aktivizuje. Máme i hodně starších, kteří jsou aktivní už dlouhou dobu, ale u nich slýcháváme spíše rezignovaná slova. Řeší naší problematiku už desetiletí a nevidí žádný posun. Proč? Protože nespolupracovali, každý dělal jen svoje. To se teď mění, oslovujeme další Romy. Cílem je Romy sjednotit.
Co konkrétně se změnilo? Řekl jste, že v poslední době pozorujeme nárůst romské aktivity, co ji nastartovalo?
V minulosti byly případy jako Tanvald (kde loni proběhly protiromské demonstrace – pozn. red.), byly to ale jen střípky. Nyní se to stále víc a víc vyostřuje. Dříve Romové tiše seděli doma a nic nedělali, jenže teď nás chtějí vystěhovávat. V Ostravě slučují ghetta, pak se diví, že se tam zvýšila kriminalita.
Co se chystá na podporu přednádražních obyvatel?
Stálé připomínání. Lidi to už přestává zajímat. Rozhodli jsme se, že budeme řešit problémy všech Romů na Ostravsku. Například Natálka má prý katastrofální bydlení. Všichni sice ví, co se jí tehdy stalo, ale už nikdo neřeší, jak bydlí, natož co je s ní teď. Proto jsme vytvořili projekt – 15. června budeme pouštět film o Přednádraží a o Natálce, uděláme diskuzi k romské problematice, výstavu fotek, benefiční koncert na podporu Vzájemného soužití a Kumara. Dělal toho pro ostravské Romy nejvíc a teď, když mu město nedalo dotace, potřebuje finance. Chceme ho podpořit a poděkovat mu.
Romové ve vládě
Vídáte Romy v politice?
Ne. V Ostravě máme „romského koordinátora“. Je to gádžo, nějaký synek místního papaláše. Vůbec nic nedělá. Když ho potkám na ulici, tak se ptá, jaká je aktuální situace na Přednádraží. Řeknu mu: „tak se tam jděte podívat“. A on se tam akorát pět minut rozhlíží a jde pryč. Dál tu máme sociálního pracovníka Dušana Červeňáka; je to Rom a největší hajzl. Na Přednádraží rozdával smlouvy na ubytovny. Jeden podnikatel mi nabídl, že pokud se k němu napíšu na ubytovnu – nemusel bych tam bydlet – tak mi dá tisícovku na ruku. A kamarád mne ještě ponoukal, abych to přijal, protože by za to od něj také dostal tisíc korun. Tak kolik potom dostal Dušan, který tam „donesl“ nějakých sto rodin?
Když Romové chybí v politice… kandidoval byste někam Vy?
To slýchávám poměrně často. Obecně si myslím, že je potřeba Romů ve vládě. Pokud nebudeme mít nahoře svoje lidi a rozhodovat o sobě, nic se nezmění. Takže někdy v budoucnu ano. Určitě ale ne teď – je mi teprve jednadvacet let, mám jen základní vzdělání. Teprve se učím. O romských problémech, romské historii; já teprve nedávno zjistil, kdo je Emil Ščuka (prezident Mezinárodní romské unie – pozn. red.).
A je za koho kandidovat?
Někteří chtějí kandidovat za různé strany – za piráty, zelené. Podle mne není dobře, aby byli Romové takto rozházeni. Navíc to jsou malé strany. Mám obavu, že budou stejně napsáni někde dole, nikdo je nebude propagovat. Mým plánem je vytvořit jednou romskou stranu, která by neřešila jen diskriminaci Romů, ale diskriminaci všech. Romskou říkám proto, že naše diskriminace je teď největší problém, protože nás teď vystěhovávají z domů. Ostatně, nevšiml jsem si, že by ČSSD měla něco o Romech v programu, nebo někdy nějakého Roma na kandidátce. Nezabývá se problematikou menšin, a přitom je to „sociální strana“.
Jaká jsou podle Vašeho názoru dlouhodobá východiska ze situace?
Cesta je dostat se do politiky. Ne řešit věci dole, někde v ústraní na diskuzích. Oni s námi nebudou jednat, mají nás za nevzdělance. Musíme jim dokázat, že na to máme. Spojit se, založit stranu. Viděli jsme na diskuzi „Roma Upre!“ Romy? Byli tam dva. Jak je to možné? To je chyba Romů. Musíme se aktivizovat, hlavně mladí. To je řešení. (Roma Upre!, Romové, povstaňte! – dubnový seminář Pražské školy alternativ – pozn. red.)
Ke kauze ostravského Přednádraží vyšlo v Solidaritě několik textů, které jsou k dispozici na webu. Rozhovor vedli Lukáš Matoška a Filip Vidimský.
Vyšlo v květnové Solidaritě roku 2013
Ke kauze ostravského Přednádraží vyšlo v Solidaritě také:
