Kostas Todoulos: Další škrty povedou k dalším protestům

Vážená čtenářko, vážený čtenáři,
 
bezplatně zde zveřejňujeme články, které už vyšly v Solidaritě. Činíme tak proto, aby si je mohl přečíst každý – bez ohledu na to, zda se v jeho okolí nachází distribuční místo či zda si může dovolit předplatné. Čtete-li naše články pravidelně a umožňuje-li Vám to Vaše situace, velmi oceníme, pokud si Solidaritu předplatíte. Předplatitelé udržují vydávání časopisu v chodu.
 
S díky
Vaše redakce

 


S členem řecké antikapitalistické strany, která je sesterskou organizací Socialistické Solidarity, jsme mluvili o současné situaci v zemi. Zatímco na občany tvrdě dopadají nadnárodními institucemi diktované škrty ve veřejné sféře, nejsilnější levicová volební alternativa Syriza zcela opouští některé své radikální pozice.


Kostasi, nedávno jsi vystoupil na Dnech antikapitalismu 2013 s příspěvkem na téma aktuální politická situace v Řecku. Mohl bys stručně rekapitulovat, o čem jsi mluvil a komentovat události v Řecku od té doby, pokud byly nějaké, které stojí za zmínku?

Mé vystoupení bylo o Řecku jako sociální laboratoři, což je přímý důsledek politiky Trojky (Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu – pozn. redakce) a řeckých vlád, které ji vykonávají. Jsme teď šestým rokem v recesi, s ročním poklesem ekonomiky kolem pěti procent. Neúspěch a zničující důsledky této politiky pro obživu lidí a sociální strukturu jsou evidentní a ze situace mezitím profitují pouze bankéři, průmyslníci a investoři. Mezinárodní měnový fond a jiné nadnárodní organizace přiznaly chybu, ale nejtěžší následky nesou pracující a chudí.

 

Jeden z incidentů, o kterých se uplynulý měsíc mluvilo, byla okupace řecké státní televize ERT, kterou se řecký premiér rozhodl dočasně zavřít po dobu, než se dokončí její „zeštíhlování“ v souladu s požadavky Trojky. Vysílání bylo obnoveno potom, co zaměstnanci okupovali státní vysílací společnost na protest proti jejímu uzavření. Můžeš povědět něco více o tom, co se stalo?

Veřejná síť ERT měla tři kanály, osm rozhlasových stanic, archivy a orchestry. Byla to zdaleka nejlépe vybavená a nejprofesionálnější vysílací společnost v Řecku, ale přesto bylo přes noc rozhodnuto, že bude uzavřena. Pracovníci (novináři, technici, administrativa a hudebníci) již měsíc okupují budovu a sami obnovili vysílání. V centru pozornosti řecké veřejnosti i mezinárodního obecenstva se tak ocitli zaměstnanci uskutečňující vlastní samosprávu pracoviště. ERT podává zprávy nejen o bojích pracujících uvnitř samotné vysílací stanice, ale věnovala se také jiným složkám společnosti účastnícím se ostatních bojů, čímž uvedla do praxe solidaritu mezi pracujícími. ERT se také věnovala dalším tématům jako například boji proti rasismu nebo boji za demokratická práva, která jsou nyní v ohrožení. Tím vypukla krize ve vládní koalici, které nechybělo mnoho, aby se rozpadla a zároveň přišla o podporu koaličního „přívažku“ v podobě strany Demokratická levice, která zanechala Pasok a Novou demokracii (Nea Dimokratia, konzervativní strana – pozn. překladatele) v křehké koalici se stále ultrapravicovějším programem.

 

Dnes Řecko vyčnívá nejen jako nejkřiklavější případ krize, ale také jako země, kde strana, která leží nalevo od sociální demokracie, dostala dosti značnou podporu v posledních volbách. V jaké situaci je Syriza nyní a jaké jsou její šance do budoucna?

V těchto dnech pořádá Syriza konferenci, na které se snaží sjednotit všechny složky této koalice (Syriza byla doposud „koalicí radikální levice“ – pozn. překladatele) do jedné strany. V minulosti rychle nabyla volební podporu a vystřelila z 5 na 27 procent a je ve hře o vítězství v budoucích volbách. Zároveň však opouští své původní politické pozice a také upouští od levicové rétoriky ve prospěch středovější pozice, která může vyhovovat bývalým členům Pasoku a ostatním voličům. Výsledkem je omezení podpory nebo naprosté opuštění bojů, které považuje za příliš radikální a které by mohly poškodit její image „zodpovědné politické síly“. To odrazuje levou část jejích sympatizantů.

 

Tvoje organizace Socialistická strana pracujících (SEK), která je členem Mezinárodní socialistická tendence do koalice Syriza nevstoupila. Proč?

V Řecku je radikální/antikapitalistická levice tvořena širším okruhem organizací než jenom těmi, které se přidali k Syrize a v ní se rozpustili. SEK, která je jednou z největších levicových revolučních stran v Řecku, vytvořila v roce 2009 spolu s dalšími organizacemi a nezávislými subjekty levicovou koalici ANTARSYA (v řečtině „vzpoura“ – pozn. překladatele). Tato organizace má významný počet militantních členů v odborových organizacích, na univerzitách a v hnutích, pravidelně a rozhodně organizovala boje pracujících během posledních čtyř let. Sebeemancipaci a vlastní organizaci pracujících staví proti reprezentaci na parlamentní úrovni, ke které stále více tíhne Syriza. SEK také v rámci koalice ANTARSYA navrhuje program o těchto bodech:

Jednostranné odmítnutí dluhu!
Rozchod s eurozónou a politikou Evropské unie.
Nezávislost na vydírání ze strany Evropské centrální banky a Berlína. Pryč s Trojkou!
Znovuotevření všech zavřených továren a podniků, a to pod kontrolou pracujících. Znovuzaměstnání všech propuštěných pracujících a zákaz dočasného propuštění.
Znárodnění všech bank a velkých podniků – především energetiky, vody, telekomunikací pod kontrolou pracujících.
Drastické přerozdělení bohatství. Zdaňme bohaté!
Zamezení odlivu kapitálu z Řecka.
Legalizace všech imigrantů a udělení občanství všem jejich potomkům narozeným v Řecku.
Obrana a rozšíření demokratických práv.

 

Ve svém diskuzním příspěvku v Praze jsi také zmiňoval, že se mluví o tom, že Syriza uvažuje o koalici s odštěpkem z Nové demokracie, s „Nezávislými Řeky“. Můžeš to vysvětlit?

Syriza teď stále více zabředá do „státotvorného realismu“ a tak dělá ústupky doprava, mírní svůj ekonomický a především radikálně politický program, aby našla spojence a voliče pro příští vládu. To by mohlo vyústit ve spolupráci s Nezávislými Řeky, pravicově populistickou stranou, vedenou bývalým poslancem za Novou demokracii. Program Nezávislých Řeků se může shodovat s programem Syrizy ve svém odporu proti politice úsporných opatření a v údajném „národním osvobození“, ale ve skutečnosti se jedná o nahodilé uskupení politicky nekoherentních i rasistických politiků přímo ze středu Nové demokracie. To by ohrozilo boj proti rasismu a nacionalismu, který tvoří jádro požadavků hnutí, které stojí za volebním úspěchem Syrizy. Vedení by si mělo dobře rozmyslet jakoukoli dohodu s pravicí, která by mohla odradit levicovou část voličské základny.

 

Jaké jsou vyhlídky řecké krize? Známky ekonomického oživení jsou v nedohlednu a stále pokračují drastické škrty ve veřejném sektoru a privatizace. Je zde šance, že by například lidové protesty nebo neshody ve vládní koalici mohly vést k předčasným volbám, tak jak se o tom mluvilo ve spojitosti s televizní krizí?

Nevidíme žádné známky oživení, ekonomika stále skomírá, nezaměstnanost roste a měsíc co měsíc překonává nové rekordy, především nezaměstnanost mladých. Další škrty ve veřejném sektoru ještě zhorší podmínky státních zaměstnanců a povedou k dalším protestům. V současné době dochází k okupacím radnic a demonstracím proti dočasnému propuštění místních státních zaměstnanců a učitelů. Vláda může padnout brzy, zatím se snaží zuby nehty vytrvat do voleb v Německu. Masová lidová mobilizace je tím jediným, co může vyvolat nové volby a zajistit, aby další vláda nepokračovala v politice škrtů diktované Trojkou, v zájmu řeckých a evropských kapitalistů.

 

Pokusil by ses zobecnit, co si „průměrní“ Řekové myslí o současné situaci? Jsou zde rozdíly například mezi venkovským a městským obyvatelstvem, mezi třídou pracujících a intelektuály? Je zde nebezpečí masové chudoby? Objevily se nějaké zajímavé lokální iniciativy?

Lidé se stále více obávají budoucnosti, což vychází z tušení, že jejich situace se nezlepší bez radikální změny. Řada lidí spatřuje v kolektivních bojích východisko z citelných změn ve svém životě. Kolaps společnosti a ekonomiky přinesl nové formy organizace a rozšíření pole bojů, jako například samosprávné továrny a lokální iniciativy pro zajištění přísunu potravin a lékařské péče. Bohužel ale existuje část lidí, kteří jsou natolik zničení, že zůstávají pasivní, anebo svalují vinu na imigranty. Právě v těchto řadách nacházejí své sympatizanty neonacisté ze strany Zlatý úsvit. V Řecku existuje příkrý předěl mezi „levou“ částí populace, která chce ukončit politiku škrtů a hájit demokratická práva před autoritářskou vládou a neonacisty, a na druhé straně těmi, kteří se sdružují kolem zájmů kapitalistů a reakcionářů a volají po stále brutálnějších politických opatřeních. To, jestli dojde k vítězství lidového hnutí v oblasti veřejných škrtů, státní televize ERT a v boji proti neonacistům, bude mít rozhodující vliv na charakter řecké společnosti v následujících letech.

 

Rozhovor vedl Adam Bartoš. Interview s Panosem Garganasem, šéfredaktorem sesterské tiskoviny Solidarity, jsme vydali v lednu a je dostupné na webu. Organizace sdružené v Mezinárodní socialistické tendenci loni vydaly „Stanovisko solidarity s Řeckem“, které Socialistická Solidarita podpořila a je k dispozici na webu.

adam.bartos@socsol.cz

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •