Březnový protest lékařů

Dlouhodobě se zhoršující situace ve zdravotnictví přiměla Českou lékařskou komoru uspořádat 1. března symbolický protest – „Den zdraví lékařů“. Akce byla původně koncipována jako jednodenní protest, při kterém mělo být poskytování zdravotní péče omezeno na akutní případy a lékařům bylo doporučeno v zájmu svého zdraví absolvovat preventivní prohlídky, vyšetření u kolegů specialistů nebo třeba darování krve. Článkem navazujeme na rozhovor s Dagmar Žitníkovou „Optimalizace rovná se omezení péče“ z minulého čísla. Scénář akce „Den zdraví lékařů“ se nakonec poněkud změnil a do popředí se dostala především snaha oslovit v ordinacích pacienty a diskutovat s nimi o problémech, kterým naše zdravotnictví čelí.

 

Hegerova vyhláška

Bezprostředním důvodem lékařského protestu se stala úhradová vyhláška vydaná pro rok 2013 Hegerovým ministerstvem pro rušení zdravotní péče. V ní je obsažen plán zásadní redukce úhrad za léčbu pacientů, které zdravotnickým zařízením poskytují z vybraného pojištění zdravotní pojišťovny.

Ministr Heger požaduje, aby se například ambulantním specialistům v nemocnicích a poliklinikách proplatilo maximálně 98 % objemu úhrad proplacených za péči o pacienty v roce 2011. Toto dvouprocentní snížení plateb na první pohled nevypadá nijak drasticky. Proplácení zdravotní péče pojišťovnami se však řídí nesmírně komplikovaným systémem bodového ohodnocení různých zdravotních úkonů, v němž se část péče poskytnutá pacientům nad rámec restriktivních mantinelů vytvořených pojišťovnami počítá v takzvaných bodech s degresivní hodnotou.

V praxi je tomu při určité míře zjednodušení tak, že pro zmíněné ambulantní specialisty je základní hodnota bodu 1,02 korun (pro řadu úkonů a situací se ale hodnota bodu liší) a degresivní hodnota bodu 0,3 korun, takže při poskytování zdravotní péče pacientům nad striktně stanovený objem dostává lékař za stejnou práci pouze třetinovou odměnu. V praxi tedy platí, že čím více a intenzivněji se lékař podle zásady „lege artis medicinae“ (podle pravidel umění lékařského) věnuje svým pacientům, tím hůře je za to relativně ohodnocen.

Vyhláška obsahuje ovšem další „špeky“ v tom, že zmíněných 98 % objemu úhrad, navržených pro rok 2013,  se bude vypočítávat nikoliv z celé proplacené úhrady za rok 2011, ale pouze z té části, kterou tvořily body v základní, nikoliv degresivní hodnotě. To samozřejmě vede k dalšímu snížení objemu prostředků poskytnutých pro rok 2013 na léčbu pacientů. Vyhláškou v roce 2013 se dále výrazně snižuje hodnota bodů kupříkladu za klinická vyšetření v interním lékařství. V neposlední řadě je nutné brát v potaz, že mezi roky 2011 a 2013 došlo k nemalému nárůstu nákladů (nejen) ve zdravotnictví. Spojená inflace za léta 2011 a 2012 dosáhla 5,2 % a v roce 2013 se i vzhledem k vládou prosazenému nárůstu DPH očekává nárůst o další více než 2 %. K tomuto nárůstu cen vyhláška vůbec nepřihlíží.

Ve výsledku to vypadá tak, že podle Hegerova návrhu by v roce 2013 došlo k reálnému poklesu objemu peněz určených na léčbu pacientů u akutní lůžkové péče o 13 %, u následné péče o 12 % a u ambulantní péče až o 17,5 %, přičemž v konkrétních zdravotnických zařízeních by pokles financování mohl dosáhnout i 25 %.

 

Omezování rozsahu a kvality péče

Takovéto drastické snížení úhrad bude pro mnohé lékaře specialisty a zdravotnická zařízení likvidační. V zásadě jde o plán B v prosazení vládou řízeného rušení zdravotní péče v Česku, když plán A – přímé vypovězení/neprodloužení smluv zdravotnickým zařízením pojišťovnami – z listopadu minulého roku narazil na tvrdý odpor veřejnosti. Připomeňme v této souvislosti, že na základě nařízení vlády z 29. srpna 2012 „O místní a časové dostupnosti zdravotnických služeb“ mají pojišťovny v rukou významný legislativní nástroj k likvidaci zdravotnických zařízení (vyhláška mimo jiné definuje, že pacientovi musí stačit ordinace praktického lékaře v dojezdové vzdálenosti 35 minut cesty autem, interna v dojezdové vzdálenosti 45 minut autem, alergologie v dojezdu 1 hodiny a tak dále).

Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu, který se k březnovému protestu České lékařské komory připojil, uvádí, že nová úhradová vyhláška bude mít například v pražské Nemocnici Na Bulovce důsledky v nucené redukci lůžek na následujících odděleních: dětská chirurgie (ze 25 na 16), chirurgie (ze 72 na 62), kožní (z 23 na 20), neurologie (ze 40 na 20), oční (ze 25 na 10), ORL (ze 35 na 25), plastická chirurgie (z 20 na 15), urologie (ze 46 na 24); a úplně se zavře neurologická, urologická a plicní jednotka intenzivní péče (sic!).

Česká oftalmologická společnost vydala tiskovou zprávu, podle níž úhradová vyhláška pro rok 2013 ohrožuje kvalitu a bezpečnost operací šedého zákalu, onemocnění oční čočky, které v ČR postihuje zhruba 100 tisíc lidí ročně. Nesouhlas s vyhláškou vydala také Asociace dialyzačních středisek ČR. Mnozí upozorňují, že v důsledku vyhlášky narostou čekací doby pacientů na různé operace a dojde k omezení vyšetřování pacientů na sonografii, RTG, MRI a podobně.

Za pozornost určitě stojí, že ministerstvo pro rušení zdravotní péče snižuje tok peněz do zdravotnictví právě v době, kdy dochází k růstu peněz vybraných na zdravotním pojištění (226 mld. Kč v roce 2012, o více než 10 mld. Kč více oproti roku 2011). Je otázkou, co s takto vybranými penězi, kterým Heger zabránil téct do péče o pacienty, budou pojišťovny dělat a zda se nemají stát základem pro jejich tržní zhodnocení v rámci budoucí privatizace.

 

Úspěchy i problémy protestní akce

Den zdraví lékařů měl za cíl poukázat na výše zmíněné problémy spojené s úhradovou vyhláškou i na další neřešené potíže českého zdravotnictví. Jak již bylo v úvodu řečeno, poměrně radikální scénář akce se na poslední chvíli změnil, takže na zavřené ambulance specialistů pacienti narazili pouze v menší části zdravotnických zařízeních, např. v nemocnicích ve Strakonicích, Karviné, Nymburku, Rychnově nad Kněžnou, některých velkých pražských poliklinikách nebo v Třebíči, kde se protestů zúčastnili i praktičtí lékaři.

Na mnoha jiných místech lékaři ordinovali v běžném režimu, nicméně současně s tím vedli diskuze s pacienty o důvodech protestu, vyvěšovali informační letáčky a předkládali petiční archy petice České lékařské komory Chceme kvalitní zdravotnictví. Na důkaz podpory protestů si lékaři také připínali zelenou stužku. Byla ovšem i zdravotnická zařízení, například v Kladně, Příbrami, Liberci a na jiných místech, kde se lékaři – ač většinou s důvodem protestu souhlasili – nepřipojili ani k symbolickým formám projevu veřejné aktivity.

Vedení Lékařského odborového klubu si od akce, kterou podpořily také další organizace sdružené v Krizovém štábu českého zdravotnictví (zdravotnické odbory, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Svaz pacientů ČR, Asociace českých a moravských nemocnic a Asociace krajských nemocnic), slibovalo více a neskrývá určité zklamání. Je zřejmé, že za „neradikálním“ vyzněním akce stojí nejednota mezi lékaři: Sdružení ambulantních specialistů (které úhradová vyhláška postihuje objektivně nejvíc) akci sice podpořilo, nicméně právě ono před pár měsíci vyslovovalo podporu Hegerovu plánu na omezování lůžkové péče a nedůvěra je na obou stranách stále znát. Baštou Hegerovy podpory zůstávají soukromí praktičtí lékaři, stomatologové a gynekologové, kteří protest rovnou odmítli.

Na druhou stranu z hlediska informování a získávání podpory pacientů se protest lékařů dá označit za úspěšný. Doktoři pacientům prezentovali petici České lékařské komory Chceme kvalitní zdravotnictví, pod niž se od 7. února do večera 28. února podepsalo 15 tisíc lidí. Během 1. března přibylo dalších 20 tisíc podpisů, což je jistě potěšující.

Den zdraví lékařů byl každopádně dalším, a určitě nikoliv posledním vyjádřením nesouhlasu se stavem zdravotnictví a připomenutím skutečnosti, že tento resort vinou politiky ordinované posledními, pravicově-neoliberálními vládami již roky churaví.

Nikola Čuřík

Článek vyšel v březnovém čísle Solidarity roku 2013

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •