Protesty v Kosovu

V Kosovu – zemi, kde je bez práce polovina lidí – se formuje nový duch všeobecných projevů nespokojenosti proti zaváděným neoliberálním opatřením. V tuzemských médiích o nich nebylo napsáno pravděpodobně ani slovo. Pro Solidaritu je přibližuje aktivista z Prištiny.

Kosovo se stalo v posledních letech obětí různých druhů neoliberálních politických a sociálních experimentů – a současně patrně také nejchudší zemí v Evropě. Je zde nezaměstnanost 48 procent (sic!) a 18 až 20 procent lidí žije za méně než 1 euro na den.

V reakci na ohromující růst cen elektřiny protestovaly v uplynulých týdnech tisíce lidí v Prištině na osmi demonstracích organizovaných místními aktivisty. Vezmeme-li v úvahu politickou a ideologickou krizi Republiky Kosovo, která je zemí čelící přímým neoimperiálním intervencím Evropské unie, Spojených států a Turecka, pak jsou nedávné protesty důkazem nového politického vědomí a revolty. Toho nejmenšího, ale důležitého cíle bylo dosaženo: již oznámený růst cen elektřiny, který protesty zažehl, byl odvolán.

 

Privatizace všeho existujícího

Zkorumpovaná vláda Kosova, která slouží neoliberálním zájmům, zároveň představila svůj kouzelný ekonomický program: všeobecnou privatizaci. (O situaci v současném Kosovu viz článek Karla Hyky Pět let od vyhlášení nezávislosti Kosova v únorové Solidaritě – pozn. redakce.)

Neoimperiální byrokrati a jejich méně významní společníci z kosovské vlády se snaží přesvědčovat nás i sebe navzájem, že pouze privatizace je tou jedinou správnou cestou k pokroku a ekonomickému rozvoji. Naši prekérní situaci přitom nejlépe vystihuje známý výrok Slavoje Žižka: „v takových podmínkách je třeba být na pozoru a nezaměňovat vládnoucí ideologii s tou ideologií, která se zdá převažovat“ (citováno podle Žižkova článku „The Prospects of Radical Politics Today“, který vyšel v International Journal of Baudrillard Studies roku 2008).

Veřejné a kolektivně vlastněné podniky jsou privatizovány korporacemi různých zemí Evropské unie: český ČEZ zprivatizoval sítě v několika zemích regionu, slovinský a turecký kapitál privatizuje továrny, elektrické rozvody, letiště, banky a telekomunikace v Kosovu – a tak dále. To jasně vyjadřuje pokrytectví vládnoucí ideologie: neoliberalismus je v pořádku, pokud je aplikován „někde jinde“, tedy například na Balkáně a v jiných takzvaných rozvojových zemích.

 

Nové formy organizace

Nedávné protesty v Prištině přinesly intenzivní politickou energii a erupci tvořivosti. V příštích dnech a týdnech jsou ohlášeny další demonstrace proti privatizaci, korupci a neoliberálním opatřením. Nyní bude úkolem protestů posunout se o krok dál – od paniky, kterou vyvolaly ve vládních kuloárech, k tvorbě nezávislých politických těles. V Kosovu byly totiž (alespoň dočasně) ochromeny politické strany, odbory a další „klasické formy“ politické organizace. Hledání nových forem mimo státní kontrolu se tak stává politicky nevyhnutelným.

 

 

Autor: Agon Hamza

Z angličtiny přeložila Kateřina Krejčová.

Vyšlo v dubnové Solidaritě.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •