Slovo úvodem – duben 2013

Vážená čtenářko, vážený čtenáři!

Účty za energie „byly mnohonásobně vyšší než obvykle. Vlna protestů, která se prohnala zemí, na sebe vzala podobu blokád silnic, barikád v ulicích, násilností ze strany policie. Jeden senior ze severního Bulharska si v zoufalství nad výší účtů podřezal žíly. […] V Sofii bylo zadrženo deset lidí a asi pětadvacet zbito policií. Docházelo k rozbíjení oken společností distribuujících energii“. Takto jsme v minulém čísle psali o dění, které přivodilo pád vlády (viz Bulharské protesty proti neoliberalismu). Na protest proti zoufalé situaci se tam upálil již šestý člověk.

Balkán, onen pověstný sud střelného prachu, se v posledních měsících stává opět středem bouřlivého dění. Nejen v Bulharsku a Řecku, ale i v řadě dalších zemí pokračují masové demonstrace, stávky a protesty, které v mnoha případech obsahují až antikapitalistický osten. Obdobná situace nastala i ve východní Evropě, zejména v Rusku, kde opoziční síly narážejí na tvrdou vládní represi. Dění v těchto geograficky, kulturně i politicky blízkých zemích sledujeme v tomto čísle.

O tom, zda stávající škrtací a privatizační mantře bude schopna vzdorovat příští tuzemská vláda, byl dlouho očekávaný sjezd sociální demokracie. Ta si zvolila nové vedení strany, které ji povede do „supervolebního“ roku 2014. Sjezd vzbuzoval mnoho očekávání, která nenaplnil, ale zanechal otázky. Odpovědět na ně se pokouší článek Ondřeje Lánského a Jana Májíčka v tomto vydání.

Příznačnou ukázkou fungování neoliberální nadvlády bank nad demokratickou politikou byl vývoj bankovní krize na Kypru. Dvě největší tamní banky už nebyly schopny platit své pohledávky a hrozil jim bankrot, načež se kyperská vláda rozhodla k „odvážnému kroku“ – zdanění všech bankovních účtů, včetně drobných vkladatelů, jednorázově sedmi až deseti procenty. Tím v čiré podobě předvedla jeden ze základních principů neoliberální doktríny, kdy privatizace zisků jde ruku v ruce se socializací nákladů. Tento krok, kdy běžní lidé mají doplácet na hamižnost několika anonymních bankéřů, navíc kyperští vládní politici spolu s představiteli takzvané trojky (tvořené Evropskou centrální bankou, Evropskou komisí a Mezinárodním měnovým fondem) začali drze nazývat „solidární daní“.

Důvody k protivládnímu odporu neslábnou ani doma. Koncem března začaly zdravotnické odbory plnit plány, o kterých mluvila jejich předsedkyně Žitníková v únorovém rozhovoru pro Solidaritu: „V nejbližší době se přidáme k podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení úhradové vyhlášky a zapojíme se do kampaně za zvýšení úhrad za státní pojištěnce.“ (Rozhovor Optimalizace rovná se omezení péče je na webu.) V prvním čtvrtletí letošního roku se s likvidační úhradovou vyhláškou ministerstva zdravotnictví potýká řada zdravotnických zařízení.

Cílené podfinancování silně postihlo vedle zdravotnictví i sociální služby. Ministryně práce a sociálních věcí po opakovaném upozorňování opozice připustila, že rezortu chybí zhruba čtyři miliardy na sociální dávky. Lze proto čekat další výpadky v jejich vyplácení.

Že situace v Česku není ojedinělá, dokazuje i nezaměstnanost, která na začátku letošního roku dosáhla v Evropě nového vrcholu. Podle posledních údajů je nezaměstnanost v eurozóně dvanáctiprocentní, což je devatenáct milionů lidí. V Evropské unii je téměř jedenáctiprocentní nezaměstnanost: více než šestadvacet milionů lidí je bez práce. Za rok přibyly v Unii necelé dva miliony nezaměstnaných. A zhruba čtvrtina lidí do pětadvaceti let nemůže najít práci, stali se tak novou rizikovou skupinou. Mladí lidé se stávají skupinou stále více ohroženou nezaměstnaností. Hovoří se o celé „ztracené generaci“, která se navíc stává strukturální součástí evropské ekonomiky. Jde o skupinu lidí, jež má mizivé vyhlídky, že by přišla do styku se světem práce. Aktuální článek Nezaměstnanost v Evropě je na webu.

Aktivistka Jana Ridvanová analyzovala ve spolupráci s dalšími soudní spis ke kauze Regionálního operačního programu Severozápad. Ignorované okolnosti ze spisu podle analýzy odhalily zaujatost soudu, který se ve světle těchto okolností jeví jako politický proces (viz helpaman.org). Pravděpodobně z důvodu potřeby obětního beránka se zdá, že za manipulaci s evropskými penězi byly souzeny nevinné osoby. Zajímavá je v té souvislosti výroční zpráva Účetního dvora Evropské unie za rok 2011, kdy se s inkriminovanými evropskými penězi výrazně zacházelo: podle ní Česko zásadně neplnilo pravidla Unie pro čerpání dotací a má, co se kontrolního systému programů týče, horší výsledky než Sicílie, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Portugalsko a Řecko.

„Klasická poštovní práce ustupuje do pozadí před získáváním produktů, jež se staly hlavní prioritou České pošty. Pracovníci začínají být neúměrně přetěžováni, jednak zvládnutím samotné poštovní služby […], ale především neustálým nabízením bankovních produktů,“ stojí v nedávném prohlášení tuzemských poštovních odborů. Ty se proti neustálému navyšování pracovních povinností, které vede ke stresu zaměstnanců a negativně ovlivňuje jejich práci, začaly organizovat. Místo kvalitních poštovních služeb sází vedení České pošty na nové příjmy z „bankovního“ a „doplňkového“ sektoru (prodej ponožek, denního tisku a podobně). Za tím je záměr učinit z pošty ziskový sektor; projevuje se i rušením pošt v menších vesnicích, které jsou často jediným spojením s okolním světem a úřady. Odkazujeme na článek Pošťáci bojují proti šikaně managementu, který vyšel na webu.

Na podobné provazování veřejné sféry s byznysem poukázala Hana Kuncová v listopadové Solidaritě: „Na poště, kde se uchazeč dvakrát týdně musí hlásit, aby náhodou neztrácel čas a energii hledáním práce na internetových serverech, sepisováním motivačních dopisů a rozesíláním svých životopisů, mu sice opět žádná nabídka pracovního uplatnění poskytnuta není, je mu však již při první návštěvě nabídnuta Era půjčka od Poštovní spořitelny.“

Osmého dubna zemřela Margaret Thatcherová. „Její politika byla frontálním útokem na demokracii,“ shrnul bývalý labouristický předseda Tony Benn. Vlády Thatcherové přivedly na svět politiku škrtů, privatizací a omezování sociálních práv, politiku neoliberalismu. Poslední zbytky kompromisu mezi kapitálem a prací, který byl v „západních společnostech“ v poválečném období ztělesňován sociálním státem, byly nahrazeny již nezastíranou politikou třídního boje. Neoliberální kapitalismus je teprve třeba porazit.

„[Z]atímco se svět zaměřuje na ekonomický problém, globální environmentální podmínky se rychle zhoršují a lidstvo čelí své definitivní krizi – jedná se o dlouhodobé přežití.“ Tak uvažují Foster a Clark, autoři rozsáhlé analýzy z pozic ekologického socialismu, kterou budeme vydávat na pokračování. Domníváme se, že ekologická krize se v nedaleké budoucnosti stane nejvážnějším problémem, a to především proto, že slibuje v důsledku devastace životního prostředí znásobit sociální nerovnosti: je tedy výzvou pro levici. Při příležitosti Dne Země (22. duben), který spoluurčoval podobu tohoto čísla, vyzpovídal náš ústecký dopisovatel aktivistu Greenpeace Jana Rovenského. Ten jasně konstatuje, že po diskutovaném „prolomení limitů [na severu Čech] by nevznikla nová pracovní místa“.

Závěrem podtrhujeme akce, které byste si neměli nechat ujít. 24. dubna v 18 hodin v pražském Divusu vystoupí propalestinský izraelský historik Ilan Pappé. 25. dubna po 17 hodině proběhne Akademická noc, která navazuje na loňské dění na vysokých školách (akademickanoc.cz). 27. dubna v 10 hodin na Václavském náměstí v Praze začíná Demofest, festival alternativ vůči stávající vládní politice, festival „za svět, ve kterém chceme žít“ (proalt.cz). Na 7. až 9. června připravujeme Dny antikapitalismu 2013, na něž si Vás dovolujeme pozvat. Program bude upřesňován na stránkách Socialistické Solidarity.

 

Vaše redakce

redakce@socsol.cz


Prodejní místa Solidarity

 

KAMENNÝ OBCHOD FAIR&BIO (www.ekumakad.cz) – Sokolovská 29, Praha 8 – pondělí až pátek od 11 do 19 hodin
STUDENTSKÝ KLUB K4 (www.k4klub.org) – Celetná 20, Praha 1 – pondělí až pátek od 10 do 24 hodin, sobota až neděle od 16 do 24 hodin
GALERIE TRANZITDISPLAY (www.tranzitdisplay.cz) – Dittrichova 9, Praha 2 – úterý až neděle od 12 do 18 hodin
KAVÁRNA TŘI OCÁSCI (www.triocasci.cz) – Gorkého 37, Brno – pondělí až pátek od 8 do 22 hodin, sobota až neděle od 10 do 22 hodin
TABÁK HOLEYŠOVSKÝ – Hrnčířská 65, Ústí nad Labem – pondělí až pátek od 7 do 22 hodin, sobota až neděle od 9 do 21 hodin
Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •