­Americký sen vystřídala hollywoodská noční můra NSA

Vážená čtenářko, vážený čtenáři,
 
bezplatně zde zveřejňujeme články, které už vyšly v Solidaritě. Činíme tak proto, aby si je mohl přečíst každý – bez ohledu na to, zda se v jeho okolí nachází distribuční místo či zda si může dovolit předplatné. Čtete-li naše články pravidelně a umožňuje-li Vám to Vaše situace, velmi oceníme, pokud si Solidaritu předplatíte. Předplatitelé udržují vydávání časopisu v chodu.
 
S díky
Vaše redakce

Ředitelství NSA v Marylandu

Jana Ridvanová
Nejsledovanější žadatel o politický azyl posledních dnů, americký občan Edward Snowden, snad některé snílky probudil, zatímco další spíše ujistil, že jejich paranoia nebyla neopodstatněná. Vždy jsme věděli, že americký bratr je velký, ale až Snowden nám odhalil přibližnou siluetu jeho velikosti v oblasti kyberprostoru. A to je teprve začátek.

 

Nikdo neví, kolik a jaké dokumenty si od svého bývalého zaměstnavatele Národní bezpečnostní agentury (NSA) Spojených států stáhl. Vedle odhalení programu, který špehoval stovky milionů Američanů, Snowden dosud odhalil také špehování bruselských kanceláří Evropské unie, Washingtonu D.C., Spojených národů, ale také 38 ambasád a misí.

Mezi hlavní špionážní programy NSA patří program zaměřený na evropské občany. Deník Der Spiegel uvádí, že v samotném Německu jde každý měsíc o sledování 500 milionů unikátních komunikací, což z Německa dělá nejsledovanější evropskou zemi na seznamu NSA.

Právník a novinář Glenn Greenwald v Guardianu popsal detaily fungování sledovacího systému NSA v článku s názvem NSA Taps in to Internet Giants’ Systems to Mine User Data, Secret Files Reveal (Tajné dokumenty odhalují: NSA napíchla internetové giganty, aby z nich vytěžila uživatelská data).

Podle dokumentů, ke kterým se Greenwald dostal, NSA získala přístup k centrálním serverům devíti největších internetových společností včetně Googlu, Microsoftu, Applu, Yahoo! a Facebooku. Poté, co deníky Guardian a Washington Post obdržely nácvikovou prezentaci programu NSA s nejvyšším utajením – s krycím názvem PRISM –, informace zveřejnily. Prezentace na 41 slajdech vysvětluje, jak se program PRISM dostává do emailů, dokumentů, audio- a videochatů, fotografií a IP adres uživatelů internetu. Podle Greenwalda, který informace o programu NSA zveřejnil, PRISM umožňuje monitorovat veškerou komunikaci mnoha miliard lidí po celé zemi.

NSA v tomto byznysu rozhodně není sama. Její pokrevní sestrou je kupříkladu britská Government Communications Headquarters (GCHQ – Vládní komunikační centrála), která vládne podobným programem s názvem TEMPORA. Obě organizace se bezstarostně pohybují mimo veškeré hranice jak domácího právního systému, tak mezinárodního práva a společně shromažďují takzvaná metadata z internetu a mobilních telefonů, aby je uchovávaly ve zmíněném systému PRISM. Pro archivování záplavy informací ze sledování komunikací stovek milionů Američanů a několika miliard lidí po celé zeměkouli NSA dokonce postavila masivní budovu v Bluffdale v Utahu.

 

Fašismus, který zatím většině příliš nevadí

Policejní stát, který Snowden pomáhá odhalit, vystupuje jakoby přímo z hollywoodské projekce té temné budoucnosti, které jsme se nechtěli dožít. Pískání Snowdenovy píšťalky tedy snad probudí i ty zamrzlé Američany, kteří ještě stále sní americký sen. Ale o probuzení do noční můry nikdo moc nestojí, a proto si myslím, že mnoho snílků raději přijme heslo: „děláme to pro vaši bezpečnost“.

Omezování Listiny základních práv a svobod i ústav kdejakého státu se vždy neslo ve jménu bezpečnosti. Použili to Hitler, Bush a v neposlední řadě i prezident Obama, když minulý rok podepsal National Defense Authorization Act (NDAA) (Autorizující zákon o národní bezpečnosti) včetně kontroverzní sekce 1021, která americkému prezidentovi umožňuje povolat armádu Spojených států do akce na domácím území, kde bez obvinění a neomezeně dlouho může armáda věznit kohokoli včetně amerických občanů a také si je odvézt, kam bude chtít. Tajné věznice v zahraničí, kde CIA mučila své oběti, byla za Bushe skandálem – a s Obamou šup a máme tu legalizaci gulagů v americkém provedení. Tomu říkám změna!

Obama podepsal zákon naprosto popírající principy Ústavy Spojených států, který de facto standardizuje stanné právo. Bush a Cheney ke schválení Vlasteneckého zákona (Patriot Act) „potřebovali“ katastrofu, jakou bylo 11. září, aby Kongresem protlačili zákon, sepsaný dávno před 11. zářím 2001 jako reakce na úspěšný aktivistický bojkot summitu World Trade Organization (WTO) v Seattlu z roku 1999. Obama však jako kdyby měl parfém ze Suskinova Příběhu vraha: lidé před ním padají na hýždě, zatímco on vraždí.

Britové si svůj „Patriot Act“ schválili dokonce před 11. zářím roku 2000 pod názvem Regulation of Investigatory Powers Act (RIPA – Zákon o regulaci vyšetřovacích pravomocí), kterým se dnes při obhajobě TEMPORY zaklínají.

Generál Keith B. Alexander, ředitel NSA, se neustále ohání vyšším zájmem, kterým má být ochrana Američanů před teroristy. Alexander je ale ve skutečnosti tím, koho by nejvíce dekorovaný generál v historii Spojených států Smedley Butler označil za „ukazatele“; člověka, který identifikuje nepřátele vládnoucí elity. Generál Butler se počátkem třicátých let ve svém plamenném projevu a krátké publikaci War is a Racket (Válka je gangsterský byznys) označil za gangstera kapitalismus a Wall Street. A přesně popsal systém a korporace, pro které dobyl Mexiko, Haiti, Kubu, Nicaraguu, Dominikánskou Republiku – a pokoušel se i o Čínu.

Z historie Spojených států, a to i té současné, víme, že podpora fašistických a jiných diktátorských režimů je této mocnosti více než vlastní. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se tyto praktiky začnou promítat i do domácí politiky. Ony tam vlastně vždy byly, vzpomeňme mimo jiné na COINTELPRO, program FBI z padesátých a šedesátých let, který vedl ilegální tajné operace proti levicově smýšlejícím aktivistům, hnutí za ženská práva, Americkému indiánskému hnutí, hnutí za rovnoprávnost Afroameričanů, odpůrcům války ve Vietnamu včetně osoby Martina Luther Kinga. COINTELPRO produkoval politické vězně, vytvářel falešné dokumenty, aby své oběti diskreditoval před veřejností, vedl psychologickou válku a v řadě případů i vraždil. COINTELPRO zanikl počátkem sedmdesátých let, aby se v roce 2003 přerodil dokonce v Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (US Department of Homeland Security). Z ilegálních operací povýšit na ministerstvo a legislativním procesem uzákoňovat praktiky policejního státu, které USA dnes a denně kritizují v zámořských diktaturách, jež s nimi zrovna nespolupracují, to je zásadní posun ve fašistických tendencích tohoto systému.

 

Jak se země bohaté na nerostné suroviny dostaly do americké dluhové pasti? Zeptejte se NSA

NSA se zdaleka neomezuje na roli pouhého sběrače dat a analytika. Bývalí zaměstnanci – nebo spíše agenti NSA – aktivity americké rozvědky odhalili již mnohokráte.

John Perkins, který pracoval pro mezinárodní společnost Chas T. Main v letech 1971 až 1981, byl ve skutečnosti agentem NSA. Aby jasně vyjádřil charakter práce agenta Spojených států, označil se v názvu své knihy za „ekonomického vyděrače“; kniha nese název Confessions of an Economic Hit Man (Zpovědi ekonomického vyděrače). V interview s Amy Goodmanovou pro televizi Democracy Now Perkins uvedl:

„Naše práce byla vybudovat americké impérium. To znamená získat pro naše korporace co nejvíce zakázek a pro naši vládu co nejvíce surovinových zdrojů. A to se nám s velice malou vojenskou pomocí, během studené války, podařilo.

Případ Iráku je příklad krizového řešení. Americké impérium bylo vybudováno zejména ekonomickou manipulací, podvody, zpronevěřováním a uplácením skrze ekonomické vyděrače.

Byl jsem najat Národní bezpečnostní agenturou NSA. I když to mnoho lidí nechápe, NSA je ve skutečnosti rozvědka s nejširším polem působnosti, kterou naše země má. Pak jsem ale pracoval pro soukromé korporace. Prvním ekonomickým vyděračem byl Kermit Roosevelt, vnuk Teddyho Roosevelta, který počátkem padesátých let svrhnul Mossadka v Iránu.“

Perkins hovoří o minimálním krveprolití, ale operace Ajax v Iránu rozhodně nebyla sametová. Nicméně má pravdu, že se nedá srovnat s tím, co se dnes bezmála deset let odehrává v Iráku, Afghanistánu a na dalších místech, kde se agenti NSA zapojují do dění podobně jako v Africe.

„Problém s Rooseveltem“, pokračuje Perkins, „spočíval v tom, že to byl agent CIA, tedy vládní zaměstnanec. Kdyby byl chycen, bylo by to pro USA dosti trapné a dostalo by nás to do mnoha problémů. Tehdy se rozhodlo, že se k těmto účelům bude angažovat CIA a NSA, které najímaly potencionální ekonomické vyděrače – jako mě – a posílaly nás jako konsultanty a inženýry do soukromých firem, aby v případě, že by nás chytili, neexistovalo propojení mezi námi a vládou Spojených států.

Já jsem pracoval pro firmu Chas T. Main v Bostonu. Bylo nás asi dva tisíce a já jsem se stal jejich hlavním ekonomem. Měl jsem pod sebou padesát lidí, ale mým hlavním úkolem bylo uzavírat kontrakty. To znamenalo zadlužit co nejvíce zemí. Dát jim tolik úvěrů, že neměly šanci je splatit. Jedna z podmínek půjčky, řekněme jedné miliardy, zemi jako je Indonésie nebo Ekvádor, bylo, že musí 90 procent půjčky investovat do zakázek s americkými společnostmi jako Halliburton nebo Bechtel. Stavby těchto firem jsou zpravidla prospěšné jen hrstce nejbohatších v dané zemi. Ekvádor má dnes dluh větší než 50 procent národního rozpočtu. To je pro ně samozřejmě nesplatitelné. Máme je tedy v šachu. Když teď chceme víc ropy, zajedeme do Ekvádoru a řekneme: ‚Podívejte, nemáte šanci nám splatit dluh, takže dejte našim ropným společnostem váš amazonský deštný prales, kde je spousta ropy.‘ A dnes tam jezdíme a ničíme Amazonský prales.

Na tomto principu zotročování si zemí prostřednictvím úvěrů jsme postavili americké impérium. Zmíněná metoda měla opravdu nebývalý úspěch.“

Edward Snowden. Zrdoj: screenshot of the film Prism by Praxis Films.

Snowden je sedmý statečný, kterého Obamova administrativa obvinila na základě sto let starého zákona „Espionage Act“, který přijala administrativa prezidenta Wilsona, aby mohla stíhat odpůrce zapojení se USA do první světové války. Na základě zmíněného zákona byla odsouzena i Emma Goldmanová a Alexandr Bergman na dva roky vězení za „přesvědčování lidí, aby nenarukovali“ do armády. Při své obhajobě Goldmanová soudu připomněla první dodatek Ústavy Spojených států; svobodu slova, dodatek který už tehdy začal v právním prostředí ztrácet význam. Vládním sloganem pro zapojení se do války v Evropě tehdy bylo „uděláme svět bezpečnější pro demokracii“. Goldmanová se tedy soudu ptala, jak chce Amerika dávat světu demokracii, když ji doma potlačuje; „umlčuje svobodný tisk, každý nezávislý názor, a brutální, po zuby ozbrojení gangsteři v uniformách, rozhánějí mírová shromáždění?“ Kdyby dnes Emma Goldmanová viděla výzbroj tzv. „riot police“, tak by zřejmě ztratila svou pověstnou výřečnost.

A poslední věc, s níž by si dnešní vláda Spojených států dělala hlavu, je svobodný tisk. Je buď koupený, nebo už neexistuje, ovšem s výjimkami několika nízkonákladových periodik, radií (např. jen posluchači dotované WBAI v New Yorku), dostupných také online, a pochopitelně s výjimkou internetového prostoru. Ale internetu, jak víme, se jen těžko dá říkat svobodný prostor; zbyly jen nezávislé ostrůvky v kyberprostoru, a i ty jsou pod drobnohledem vládních špehů.

Část reality, kterou Snowden veřejnosti poodkryl, odhaluje nejen rozsah špionážních programů NSA, ale také degeneraci investigativní žurnalistiky. Nemůžeme říci, že o podobných věcech by se hojně nepsalo na disidentských serverech, jako jsou Truth Out, Truth Digg, Dissident Voice, nebo nemluvilo na alternativních zpravodajských kanálech, jako jsou The Real News Network, zmiňovaná Democracy Now či Mosaic Link TV. Nicméně hlavní proud tato závažná témata týkající se fungování policejního státu bezostyšně ignoruje.

Snowden nejdříve komunikoval s Bartonem Gellmanem z Washington Post, ale Post odmítl slíbit, že zveřejní informace ze 41 slajdů osvětlujících špionážní program na sledování internetových uživatelů PRISM do 72 hodin. Proto se Snowden obrátil na Glenna Greenwalda z britského Guardianu.

V rozhovoru s Greenwaldem Snowden také uvedl, že je celá řada analytiků NSA včetně jeho samého, která se může rozhodnout sledovat komunikaci kohokoli a kdykoli. „Já“, řekl Snowden, „zatímco jsem seděl u svého stolu, jsem se mohl rozhodnout napíchnout Vás, Vašeho účetního, federálního soudce až po prezidenta, kdybych měl osobní email.“ S maličkostmi jako je soudní příkaz k odposlechům si organizace jako NSA rozhodně hlavu neláme.

Pro NSA však také dělá spousta dalších soukromých firem, které využívají stejné systémy a řídí se stejnými pravidly nerespektování zákonů. K našim datům mají tedy neomezený přístup nejen vládní agenti, ale i nespočet analytiků různých firem. Korporace, zdá se, úspěšně ovládly politiku – a teď zavádějí jakýsi neinvazivní, podkožní fašismus, a to pomalu, bez povšimnutí široké veřejnosti. K našemu sledování nepotřebují čipy, které by mám dali pod kůži. My si své čipy sami kupujeme! A čím modernější, tím větší z něho máme radost. Na některé čipy se dokonce stojí fronty i přes noc, tak moc si s nimi někteří chtějí hrát.

 

Počítač jako neviditelný zabiják v kyberprostoru

Daniel Ellsberg vynesl na světlo světa tzv. Pentagon Papers odhalující politicko-vojenskou účast americké vlády ve Vietnamu již v roce 1945 a mapující tyto vztahy do roku 1967. „Pentagon Papers“ odhalily především to, jak američtí prezidenti lhali veřejnosti i Kongresu nejen o americké účasti ve Vietnamu, ale především o pravých zájmech této vojenské angažovanosti.

Ellsberg na adresu Snowdena uvedl, že dokumenty, které vynesl z NSA, považuje za nejdůležitější v celé historii podobných odhalení.

Kyberšpionáž a především její možnosti jsou zhmotněním těch nejčernějších sci-fi fantazií. Bývalý Reaganův, Clintonův a Bushův specialista na národní bezpečnost a „protiteroristické metody“ Richard Clarke pro Huffington Post okomentoval smrtelnou autonehodu mladého novináře Michaela Hastingse, která se stala v polovině června v Los Angeles s tím, že nehoda vypadá „identicky s automobilovým kyberútokem“. Hastingsův Mercedes měl v sobě totiž zabudovaný počítač a Clarke tvrdí, že je dobrý důvod předpokládat, že zpravodajské agentury všech velkých mocností vládnou systémem, který jim umožnuje nabourat se do automobilových počítačů.

Hastings se stal hlasitým kritikem metod Velkého bratra během tohoto roku, kdy byli američtí reportéři vyšetřováni ministerstvem spravedlnosti. Vládní restrikce pro svobodný tisk pak označil za válku proti novinařině. Jeho smrt následovala krátce po jeho posledním článku s názvem Why Democrats Love To Spy On Americans (Proč demokraté tak rádi špehují Američany), kde se soustředil především na kritiku Obamovy administrativy, jež v sobě podle jeho slov reprodukovala neautorizované špionážní praktiky Bushovy administrativy zaměřené na širokou veřejnost. Tedy téma, které jen několik týdnů po něm odhalil Edward Snowden v jeho úplné nahotě.

Jak již bylo řečeno, Snowden se stal v rámci Obamovy vlády sedmým obviněným na základě Špionážního zákona z roku 1917. To dělá z Obamovy administrativy vládu, která obžalovala více tzv. whistleblowerů upozorňujících na protiprávní chování vlády Spojených států než Clintonova a Bushova administrativa dohromady. Podobná bilance Obamovy vlády se týká i celé řady zákonů a jiných opatření, která se velice radikálně a rychle zbavují demokratických zásad vydobytých pokrokovými hnutími napříč historií Spojených států. Z této reality je možné učinit závěr, že je opravdu jedno, kdo zrovna v Bílém domě sedí, tato tendence se realizuje bez ohledu na předvolební sliby různých kandidátů stejně jako veškerá další politická rozhodnutí na vyšší úrovni. Institut voleb je v kapitalistickém systému politicky vykastrovanou institucí. Jak už říkávala Emma Goldmanová: „Kdyby volby mohly něco změnit, tak by je zakázali.“

V rámci nových zákonů se dnes schvaluje paralýza základních lidských práv a svobod. A pokud náhodou ještě nedošlo k oficiálnímu výmazu daného práva z právního řádu, nevadí, vládní aparáty je prostě ignorují. Den, kdy Velký bratr vidí do všech domácností a kdy se každý z nás může probudit jako pan K. v Kafkově procesu, je opět tady.

 

jana.ridvanova@socsol.cz

Vyjde v letním dvojčísle.

Sdílejte
  • 2
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
    2
    Shares