­Nezaměstnanost v Evropě

Vážená čtenářko, vážený čtenáři,
 
bezplatně zde zveřejňujeme články, které už vyšly v Solidaritě. Činíme tak proto, aby si je mohl přečíst každý – bez ohledu na to, zda se v jeho okolí nachází distribuční místo či zda si může dovolit předplatné. Pokud naše články čtete pravidelně a Vaše situace Vám to umožňuje, velmi oceníme, pokud si Solidaritu předplatíte. Předplatitelé udržují vydávání časopisu v chodu.
 
S díky
Vaše redakce

Nezaměstnaní

Nezaměstnaní (ilustrační foto)

Adam Bartoš
 
Nezaměstnanost v Evropě dosáhla na začátku letošního roku nového vrcholu. Podle posledních údajů dosahuje nezaměstnanost v eurozóně dvanácti procent, což je devatenáct milionů lidí. V celé Evropské unii je nezaměstnanost téměř jedenáctiprocentní. Více než šestadvacet milionů lidí je tedy bez práce. Za rok přibyly v Unii necelé dva miliony nezaměstnaných. Situace mezi mladými lidmi je ještě mnohem horší, protože bez práce je každý čtvrtý.
 
Nejstrmější nárůst nezaměstnanosti od vypuknutí krize zažívají Řecko a Španělsko. Ty jsou také na prvních příčkách jak v celkové nezaměstnanosti, tak v nezaměstnanosti mladých.

Podle údajů Eurostatu z března 2013 dosahuje nezaměstnanost v Česku 7,5 procenta, k tomuto číslu je však třeba přistoupit kriticky: ministerstvo práce používá od nového roku nový výpočet nezaměstnanosti, v němž už není počet nezaměstnaných vztažen jen k ekonomicky aktivní populaci, ale k celkové populaci v daném věku. Toto číslo je vždy z definice nižší; podle nového výpočtu bylo v únoru bez práce 8,1 procenta, podle starého by přesahovalo 10 procent.

Číslo Eurostatu je potom problematické, protože přes použití formálně stejné metodiky (na základě doporučení Mezinárodní organizace práce), tak jak ji v minulosti také používalo ministerstvo práce, je o poznání nižší. Zde je třeba blíže analyzovat danou metodiku a zohlednit zdroje dat, způsob jejich sběru a podobně.

V reálných číslech nicméně počet nezaměstnaných v ČR dosáhl v únoru 2013 již rekordních 594 tisíc. Ze sousedních zemí jsou naopak Německo a Rakousko s 5,4 a 4,5 procenta (podle výše uvedené metodiky Eurostatu) na dolním konci žebříčku nezaměstnanosti. Polsko se pohybuje okolo evropského průměru, ovšem Slovensko se svými 14,5 procenty se řadí k zemím hůře postiženým nezaměstnaností.

 
Pod lupou

Samotné údaje o míře nezaměstnanosti poskytují velmi neúplnou informaci. Nemluvíme zde o různých způsobech falšovaní statistik, jako spíše o neúplnosti údajů, co se povahy práce týče. Tak například Německo vykazuje nejvyšší zaměstnanost žen, zároveň však také nejvyšší podíl žen pracujících v takzvaných prekarizovaných zaměstnáních. Na to také v rozhovoru z minulého čísla Solidarity upozorňuje europoslankyně Gabi Zimmer (Na krizi nejvíce doplatily ženy).

Právě prekarizované, neplnohodnotné úvazky, jejichž nárůst je charakteristický pro současnou situaci v Evropě, jsou tím faktorem, který činí statistické údaje o nezaměstnanosti ještě „snesitelnými“.

Současná dynamika nezaměstnanosti vede také – z povrchního hlediska – ke „zrovnoprávnění“ mužů a žen. Zatímco roku 2000 činil rozdíl v zaměstnanosti pohlaví 2 procenta v neprospěch žen, dnes konvergují obě křivky se zanedbatelným rozdílem 0,2 procenta. Pro porozumění těmto trendům nicméně platí to, co jsme uváděli o charakteru práce žen výše, a samozřejmě nelze opomíjet také značné platové rozdíly.

 
Ztracená generace

Mladí lidé se stávají skupinou stále více ohroženou nezaměstnaností. Hovoří se o celé „ztracené generaci“, která se navíc stává strukturální součástí evropské ekonomiky. Jde o skupinu lidí, kteří mají mizivé vyhlídky, že by přišli do styku se světem práce. Ohrožení mladých nezaměstnaností je celoevropským trendem. Srovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa však dokazuje, že nejvýraznější nezaměstnanost mladých je evropské specifikum. Zatímco v Unii je 23,7 procenta lidí bez práce, ve Spojených státech se jedná o 15,6 procenta, v Japonsku o 8 procent.

Jak již bylo řečeno, v rámci Unie je situace nejvážnější v Řecku a ve Španělsku, kde je bez práce každý druhý mladý člověk. Česko se čtvrtinovou nezaměstnaností mladých se pohybuje okolo evropského průměru. Sousední Německo a Rakousko mají tuto hodnotu výrazně podprůměrnou (8,1 procenta v Německu a 9 procent v Rakousku), Polsko je s 28,4 procenta lehce nad průměrem, avšak na Slovensku je bez práce již 35,8 procenta mladých (údaje jsou z roku 2012, zdroj: Guardian).

Pro poznání charakteru této „ztracené generace“ je nutné zkoumat související skutečnosti, jako je například podíl mladých v produktivním věku (25–34 let), kteří stále žijí s rodiči. Je však důležité poznamenat, že tyto údaje žádným podstatným způsobem nekorelují s údaji o nezaměstnanosti mladých. Ze skupiny mladých ve věku 25–34 let žijících stále u rodičů je nezaměstnaná pouze zhruba pětina. Tito lidé tedy představují jiným způsobem „ztracenou“ generaci, žijí takřečené prodlužované dětství, které jim na jednu stranu poskytuje ekonomické výhody, na druhou stranu však u nich samotných konzervuje infantilní způsob existence a z jejich rodičů dělá dlouhodobé pečovatele. V sousedním Slovensku volí tento způsob existence 56,4 procenta mladých ve věku 25–34 let.

 
Co čekat

Podle prognóz OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – pozn. redakce) bude takto vysoká míra nezaměstnanosti pokračovat minimálně do konce roku 2013. Přes částečnou stabilizaci na finančních trzích, na jejichž záchranu se soustředila Evropská unie i jednotlivé státy, se podmínky v reálné ekonomice stále nezlepšují.

Naděje na ekonomické oživení je v nejbližší době mizivá. Alespoň tedy, podíváme-li se na jeden z nejčastěji zmiňovaných ukazatelů výkonu ekonomiky, tedy počty prodaných automobilů. Těch se za poslední rok prodalo o 8,2 procenta méně, což představuje nejvýraznější propad za posledních 17 let. V druhé největší evropské ekonomice, ve Francii, činil propad prodeje automobilů v březnu 16,4 procenta.

V souvislosti s kyperskou krizí se navíc očekává propad tamější ekonomiky o 10 procent během letošního roku a nárůst nezaměstnanosti na úroveň Řecka a Španělska.
 
adam.bartos@socsol.cz
Vyšlo v květnové Solidaritě roku 2013 (č.78)

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •