Idle No More a koloniální Kanada

Ve chvíli, kdy kanadské protestní hnutí hlasitě upozorňuje na to, že potomci původních severoamerických obyvatel zápasí s neutuchajícím politickým a ekonomickým útiskem, se pod drobnohled dostává koloniální realita této druhé územně největší země světa. O „kanadském apartheidu“ uvažuje spisovatel, hudebník a aktivista z Montrealu.

K historickým akcím hnutí se připojují tisíce lidí, kteří spolu s takzvanými prvními národy (termín pro potomky kanadských původních obyvatel – pozn. redakce) požadují zásadní změny ve vztazích Kanady k původním obyvatelům. Hlavní podstatou hnutí Idle No More (Už nebudeme jen přihlížet) jsou dlouhotrvající požadavky prvních národů na spravedlnost v záležitosti svých práv na vlastní území, ekonomické zdroje a svobodné rozhodování.

 

Zimní hladovka

Protesty Idle No More se poprvé konaly po celé Kanadě při příležitosti Mezinárodního dne lidských práv 10. prosince 2012. Následující den brzy ráno Theresa Spence, náčelnice prvního národa Attawapiskat, sídlícího v severním Ontariu, zahájila protestní hladovku v teepee na ostrově Victoria, který je jen několik minut vzdálený od kanadského parlamentu v Ottawě.

Po šesti týdnech, kdy přežívala o pouhém vývaru a léčivém čaji, náčelnice Spence ukončila svůj politický půst poté, co inspirovala obrovské protesty po celé Kanadě a další souběžné protestní hladovky držené na její podporu. Několik hodin po ukončení stávky byla náčelnice Spence hospitalizována a v důsledku dehydratace a poruch způsobených 44 dny bez jídla strávila den a půl pod lékařským dohledem.

Po tomto historickém činu náčelnice Spence, který byl katalyzátorem nyní probíhajícího občanského hnutí Idle No More, je politika okolo boje původních obyvatel v Kanadě jiná. Kanadské hlavní opoziční strany v Ottawě a Sněm prvních národů (the Assembly of First Nations – AFN) v reakci na hnutí spolupodepsaly společné prohlášení, ve kterém je zmíněna „potřeba zásadní proměny ve vztahu prvních národů a Koruny“. Takový text by byl před započetím hnutí Idle No More jen těžko představitelný.

V prohlášení je klíčové symbolické zmínění Koruny, které zdůrazňovala také náčelnice Spence během protestní hladovky ve snaze zapojit do všech jednání o vztazích původních obyvatel s Kanadou také generálního guvernéra, který je v Kanadě představitelem Britské koruny. Požadavek jasně poukazuje na Královské prohlášení z roku 1763, které je dodnes velmi významným koloniálním dokumentem, k němuž se původní národy běžně odvolávají během sporů o svá teritoria a při právních vyjednáváních. Tento dokument zakazuje koloniální osídlení teritorií nebo používání zdrojů bez jasného souhlasu prvních národů.

Se vzrůstající politickou energií okolo Idle No More začíná být jasná historická důležitost protestní hladovky náčelnice Spence. Do následujícího národního akčního dne v lednu 2013 se zapojilo více než 30 kanadských měst a bylo uspořádáno shromáždění před parlamentem v Ottawě. Konzervativní vláda se přesto odmítá hnutím Idle No More plně zabývat a namísto toho vede rozporuplná jednání s úředníky ze Sněmu prvních národů (AFN), což je politický orgán, který je silně spjat s kanadským státem a nikdy se v minulosti neúčastnil žádných protestních hnutí původních národů.

„Rozhodování ve jménu AFN se nezaměřuje na boj s vládou, ale čistě jen na konzultace,“ píše Arthur Manuel, mluvčí zájmové skupiny Obránců teritorií (Defenders of the Land) z národa Secwepemc, který kritizuje jednání s konzervativní vládou předtím, než dojde k navržení jasných podmínek respektování dohody. „Aby mohlo být ,jednáníʻ s Harperem užitečné, Harper nejprve musí udělat zásadní změnu,“ pokračuje Manuel. „Harperova vláda práva prvních národů a Smluvní práva v praxi neuznává. Původní lidé v ně ale v praxi věří. A to je ten zásadní rozdíl.“

 

Kanada porušila dohody

Kromě současného extrémně nerovného postavení původních lidí v Kanadě, kvůli kterému se vžil termín „kanadský apartheid“, Idle No More svou činností upozorňuje také na otázky koloniální nespravedlnosti, které sahají až do politické hloubky kanadské existence a národního charakteru.

Dnes většina Kanady spadá pod podepsané smlouvy, tedy dohody mezi prvními národy a společností kanadských osadníků, které obsahují oboustranné povinnosti týkající se politických vztahů a práv na zemi. „Na místech, kde dohody platí, je každá budova, podnik, silnice, vláda, nebo jiná činnost umožňována smlouvou,“ vysvětluje nedávný článek v The Media Coop.

Hlavním požadavkem hnutí Idle No More je respekt všech Kanaďanů k smluvním právům, čímž je zdůrazněna skutečnost, že během posledního půl století všechny po sobě jdoucí vlády nadále odmítají smluvní povinnosti uznat. „Duch a záměr Smluvní dohody byl ten, že lidé prvních národů budou zemi sdílet, ale ponechají si svá základní práva na svou zemi a zdroje,“ vysvětluje manifest Idle No More. „Namísto toho si první národy prošly historií kolonizace, která vyústila v nevyřešené požadavky na zemi, nedostatek zdrojů a nerovnou podporu služeb, jako je vzdělání a bydlení.“

Kromě smluvní oblasti zůstávají velké části kanadského severu a většina Britské Kolumbie teritorii, které prvním národům dosud nebyly postoupeny. V těchto zemích tedy žádná podepsaná smlouva neplatí. Řečeno právním jazykem, kanadská společnost přetrvává v koloniálním zapomnění na tato teritoria, mimo rámec jak kanadského, tak i domorodého práva, přičemž se jedná o oblasti zahrnující velká městská centra, jako je Vancouver. Navzdory této právní realitě se kanadská politická a ekonomická moc striktně vyhýbá tomu, aby uznala, že charakter velkých teritorií v Kanadě je v zásadě koloniální a dnes je lze chápat jako kanadské osady v obsazené zemi prvních národů.

 

Idle No More versus konzervativní Kanada

Pro politickou energii okolo dnešní Idle No More v Kanadě jsou klíčová rostoucí politická spojenectví proti konzervativní vládě. Idle No More sice vedou domorodí aktivisté, ale hnutí zahrnuje také hlasy volající po environmentální spravedlivosti a zároveň získává aktivní podporu širokého spektra kanadské společnosti, která se k politice současné konzervativní vlády staví kriticky.

Nedávno vydala silné vyjádření na podporu hnutí Idle No More také québecká Asociace pro studentskou odborovou solidaritu (lʼAssociation pour une solidarité syndicale étudiante – ASSÉ), která se stala hlavní tváří studentského povstání v Montrealu v roce 2012, bojujícímu proti zvyšování poplatků za vysoké školy v důsledku vládních škrtů. „Minulý rok ulice Québecu vibrovaly v rytmu statisíců pochodujících nohou, když naše studentská stávka proti zvyšování školného na univerzitách vykvetla v politické probuzení společnosti,“ píše ASSÉ. „Dnes obchodní domy, veřejná náměstí a železnice napříč Kanadou vibrují v jiném rytmu, v rytmu tlukotu bubnů inspirativního hnutí prvních národů, které povstaly za kulturní obnovu, za práva na jejich zemi, za ochranu životního prostředí, za dekolonizaci.“ (Hnutí québeckých studentů, které potom, co zastavilo záměr navýšit školné a svrhlo vládu, v současnosti požaduje zrušení všech poplatků za studium. V Solidaritě jsme o hnutí psali pravidelně, například zde – pozn. redakce.)

V Kanadě tak Idle No More buduje kreativní politický prostor pro otevřenou kritiku kontroverzních konzervativních politik, včetně klíčových zaopatření v nedávno schváleném souboru zákonů C-45, které se týkají federálního rozpočtu. Dojde-li k zavedení C-45 a  kanadského usnesení zvaného „Indian Act“, jež má vést k uvolnění regulací komerčního pronajímání pozemků v rezervacích, znamená to další erozi teritoria prvních národů v rámci kanadských hranic.

V jiném usnesení konzervativci navrhují změny, které by umožnily rychlejší schvalování průmyslových rozvojových staveb nad vodními cestami, konkrétně elektrických vedení a ropovodů. Tyto změny by odstranily původně vyžadovanou podmínku, podle které velké rozvojové projekty nesmí ničit nebo poškozovat splavné vodní cesty v Kanadě. Idle No More naznačuje, že tyto změny „odejmou ochranu z 99,9 procent kanadských jezer a řek“. Konzervativní zákon má také za cíl omezit dokument týkající se environmentálních analýz velkých projektů, jako je kupř. rozšíření ropovodů k olejovým pískům. Tato omezení ubírají domorodým lidem prostor, který by jim umožnil smysluplně definovat budoucnost jejich historické domoviny.

„Idle No More se točí okolo vědění prvních národů, které je zakořeněné v domorodé svrchovanosti ochrany vody, vzduchu, země a všech stvoření pro budoucí generace,“ naznačuje oficiální text hnutí. „Zákony konzervativní vlády, počínaje zákonem C-45, ohrožují dohody a tuto domorodou vizi suverenity. Cílem hnutí je osvěta a oživení původních obyvatel skrze uvědomění a posílení. Tuto zprávu lidé zaslechli po celém světě a ten sledují, jak Kanada zareaguje na zprávu vyslanou mnoha příznivci Idle No More.“

 

Ekonomika apartheidu

Nedávné změny v kanadském zákoně, které ve vztahu k domorodým právům zavedla konzervativní vláda, jsou přímo zakořeněny ve vzrůstající ekonomické závislosti Kanady na přírodních zdrojích. Dnes bývá ekonomika Kanady často uváděna jako příklad relativní stability uprostřed globální finanční vřavy. „Kanadská ekonomika si stále vede relativně dobře, i navzdory potížím v Evropě a jinde,“ naznačuje hlavní úředník Kanadské banky, „neustále vidím zájem o sektor zdrojů v Kanadě, jak o těžbu, tak o ropu a plyn.“

Konzervativní politici dnes otevřeně tvrdí, že Kanada „ustála bouři“ globální finanční krize. Často poukazují na silný „energetický sektor“, ale zároveň se nikdy nezabývají vzrůstající koloniální dimenzí celé kanadské ekonomiky. Z hlediska těžby, ropy a zemního plynu Kanada zcela podkopává kdysi podepsané smluvní dohody a mezinárodní povinnosti vůči domorodým lidem.

V roce 2011 vyhlásila náčelnice Spence stav nouze v prvním národu Attawapiskat, aby upozornila na závažnou chudobu v izolované rezervaci, kde mnohé rodiny žijí v dřevěných chatrčích bez tekoucí vody nebo adekvátní izolace, která by jim umožnila čelit severním zimním větrům. Jen 90 kilometrů od Attawapiskatu je diamantový důl Victor řízený společností De Beers, která podle zpráv těží okolo 600 tisíc karátů diamantů za rok. „Z naší země je nám bráno obrovské bohatství, jež slouží zisku malé skupiny, včetně vlády Kanady a Ontaria, které dostávají obrovské poplatky, zatímco nám se dostává tak málo,“ řekla náčelnice Spence ve svém projevu v roce 2011.

Podle nedávného cenzu je dnes medián ročního příjmu původních obyvatel o 30 procent nižší než kanadský průměr. Ve skutečnosti byl rozvoj čerpání neobyčejného minerálního a energetického bohatství na územích prvních národů jen minimálně využit k řešení intenzivní chudoby a politické marginalizace většiny domorodých lidí. Idle No More bije na poplach před touto koloniální realitou a správně zdůrazňuje, že relativní ekonomický úspěch Kanady závisí na žni, která je sklízena na území a ze zdrojů domorodých teritorií bez smysluplné konzultace, vzájemné dohody a bez zaplacení.

 

Dekolonizace Kanady

V případě současného zimního nepokoje rozvířeného hnutím Idle No More je důležité pochopit urgentní požadavek na změnu vztahů mezi Kanadou a původními obyvateli ve světle přetrvávající koloniální nespravedlnosti. „Je nejvyšší čas, aby Kanada zahodila své diskriminační přístupy, jež sahají až do koloniálních časů, a aby začala respektovat práva prvních národů, Inuitů a Metisů pod Kanadským a mezinárodním zákonem,“ stojí v nedávném prohlášení Amnesty International k hnutí Idle No More.

Kanadské politické prostředí nyní čelí obavám z koloniálních otázek, kterým se dosud mocenské elity běžně vyhýbaly. Idle No More představuje neuvěřitelné započetí zcela nové kolektivní představy o Kanadě, která se konečně vypořádá se svou nespravedlivou minulou a současnou politikou vůči prvním národům. Je to výzva ke kolektivnímu prozkoumání nového sociálního kontraktu, který je zakořeněn v domorodých tradicích a v současných koncepcích sociální spravedlnosti a který může rozmotat násilné koloniální kořeny v současném ekonomickém modu, jenž ničí naši matičku zemi.

 

Stefan Christoff

Stefan Christoff je na Twitteru jako @spirodon.

Z Al Jazeera English přeložila Michaela Pixová.

Vyšlo v březnové Solidaritě roku 2013.

redakce@socsol.cz

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •