Odbory ve světě – duben 2013

Odbory jsou plnohodnotným aktérem v každé demokratické společnosti, která chápe, že práva zaměstnanců jsou lidskými právy. Po celém světě však dochází ke snaze tato práva různými způsoby omezovat, pracující utlačovat a vykořisťovat. Řada z nich si to však nenechává líbit a staví se na odpor. Důvody jejich boje se různí, stejně jako podmínky, ve kterých se ocitají. Spojuje je snaha zachovat si lidskou důstojnost a odpovídající životní podmínky. Předkládáme zde pouhý výběr z obrovského množství odborářských kampaní, které v současné době ve světě probíhají.

Až sto tisíc zaměstnanců vstoupilo 26. března do generální stávky v polské části Slezska. Dělníci na ranních směnách v železárnách a elektrárnách přerušili práci na několik hodin, doprava byla kvůli stávce zastavena na dvě hodiny. Nejintenzivněji proběhla stávka v Katowicích a okolí. Zaměstnanci asi dvaceti nemocnic zvolili jako způsob protestu tzv. „italskou stávku“ neboli záměrné lpění na všech předpisech, které prodlužovalo přijímání nových pacientů. Tato stávka byla zorganizována odborovými svazy Solidarita, Srpen 80 a OPZZ na protest proti vládou navrhovaným změnám v zákoníku práce, které by umožnily větší využívání různých neplnohodnotných pracovních vztahů, omezování zaměstnaneckých práv a snižování mezd za přesčasy. Podle šéfa slezské Solidarity Dominika Kolorze je tato stávka „žlutou kartou vládě, která posledních šest let stále více ponižuje zaměstnance a tím i celou veřejnost“. „Věřím, že to je jasný signál lidem v Polsku, že mohou bojovat za svá práva a důstojnost,“ dodává. „Toto je začátek stávkové akce, která povede ke změně socio-ekonomické politiky vlády,“ dodává jeho kolega z nezávislého odborového svazu Srpen 80 Boguslaw Zietek s tím, že tato stávka měla „stoprocentní podporu občanů“.

Rozsáhlé stávky proběhly v březnu i v další ze sousedních zemí, v Německu. 18. března brzy ráno vstoupili do stávky zaměstnanci drah a v mnoha oblastech Německa tak během ranní špičky zcela zastavili provoz. Odboráři tím chtěli dosáhnout zvýšení svých mezd o 6,5 % a přizpůsobit je tak stoupajícím životním nákladům. Vedení společnosti jim však nabídlo pouze 2,4 %. Do stávky se zapojilo na 130 tisíc zaměstnanců, kromě strojvůdců také dispečeři, opraváři, servisní technici a část průvodčích a dalšího personálu.

Velice podobná situace nastala o několik dní později i na německých letištích. Zaměstnanci největšího německého leteckého přepravce, Lufthansy, přerušili nebo omezili na 8 hodin práci na letištích v Berlíně, Mnichově, Kolíně, Frankfurtu, Düsseldorfu a Hamburku, čímž způsobili zrušení okolo 700 letů. Zaměstnanci Lufthansy tak protestovali proti plánu vedení společnosti propustit 3500 lidí a zbývajícím zaměstnancům na několik let zmrazit platy. Odbory naopak požadují navýšení platů o 5,2 %. Nyní probíhají další jednání, nicméně odboráři zůstávají ve stávkové pohotovosti. Podobné výstražné stávky jsou v Německu běžným nástrojem odborů, jak vyjednávat lepší podmínky pro své členy, a ukazuje se, že jde o nástroj velmi účinný.

Valentin Urusov

Navzdory stále se zostřující represi vůči levicovým aktivistům v Rusku, přichází odtud alespoň jedna dobrá zpráva. Počátkem března byl z vězení po pěti letech podmínečně propuštěn odborový předák Valentin Urusov. Zbylých pět let z původně desetiletého trestu mu soud změnil na obecně prospěšné práce. Urusov byl odsouzen za údajný obchod s drogami. Toto vykonstruované obvinění si vysloužil tím, že byl v září 2008 jedním z organizátorů protestních akcí horníků v diamantových dolech v Jakutsku, na ruském Dálném východě. Tehdy během zatýkání byl místní policií vážně zbit a bylo mu vyhrožováno smrtí. Za Urusovovu úplnou rehabilitaci se postavila i Mezinárodní organizace práce (ILO).

Že odbory mohou aktivně zasahovat i do oblastí, které s postavením zaměstnanců, či dokonce pouze  odborářů přímo nesouvisejí, ukazuje nedávné veřejné prohlášení Evropské odborové konfederace (ETUC), která ostře kritizuje vládu Viktora Orbána v Maďarsku. Maďarsko podle ní směřuje „vstříc totalitarismu“. Iniciátoři tohoto prohlášení mají na mysli zejména dodatek k maďarské ústavě, který byl 11. března schválen parlamentem a který zásadním způsobem omezuje pravomoci ústavního soudu. Parlament, ve kterém má ústavní většinu krajně pravicová strana Fidesz, tak pokračuje v přijímání zákonů, které drastickým způsobem omezují nejen práva zaměstnanců, ale i lidská práva obecně. Již dříve například schválil zákon kriminalizující bezdomovectví, dále omezení akademických svobod, v novodobé maďarské historii nevídané, nebo omezení svobody slova a regulaci médií. „Cílem toho všeho je koncentrovat moc do jedněch rukou a umlčet veškerou kritiku. Je to antidemokratické a nepřijatelné,“ řekla generální tajemnice Evropské odborové konfederace Bernadette Ségol.

Z různých zahraničních zdrojů vybral a uspořádal Štěpán Lohr.

stepan.lohr@socsol.cz

Vyšlo v dubnové Solidaritě.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •