Již více než dva týdny Izraelská armáda bombarduje Pásmo Gazy. Nejnovější incident spustil únos a následná vražda tří izraelských chlapců na Západním břehu Jordánu. Sami Palestinci tyto zbytečné vraždy odsuzují a již na začátku si byli vědomi, že zřejmě budou mít kruté následky. Pachatel stále nebyl nalezen. Pouze izraelská policie a armáda, která nese označení IDF (Israel Defence Force, Izraelské obranné síly), viníka určily. Podle nich za vším stojí Hamás. Toto stále tvrdí bez jediného důkazu. Jediný další vrcholný přestavitel premiér Netanjahu tvrdí, že důkazy má, ale stále nic nezveřejnil. V reakci na tyto vraždy byl zaživa upálen palestinský chlapec Muhammad abú Chudajr. Tento šestnáctiletý chlapec se stal obětí pomsty, když se pachatelům nepodařilo unést jiného o osm let mladšího chlapce. Únos tří Izraelců vyvolal na Západním břehu hromadné násilné armádní zatýkání ze strany okupační izraelské armády. A na izraelské straně v Jeruzalémě propukly násilné demonstrace mladých lidí proti Arabům. V rozděleném Jeruzalémě jsme mohli slyšet hesla jako „Smrt Arabům“ či „Arab je terorista“. Svou atmosférou byly velmi podobné těm, které znají Romové v sídlištích ze strany neonacistů ve střední Evropě.
Je-li záminkou k bombardování Pásma Gazy skutečně únos a vražda Izraelců, tak je třeba dodat, že jen od začátku roku Izraelci zavraždili více než dvacet Palestinců bez výrazné odezvy z palestinské strany. Ovšem hlavní příčina izraelské agrese bude jinde. Nejspíše to bude nedávná shoda Fatahu a Hamásu na vytvoření vlády národní jednoty a na zorganizování voleb na celém území Palestiny, tedy na Západním břehu Jordánu i v Pásmu Gazy. Dříve Izrael předhazoval palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, že s ním nemůže jednat, neboť jeho Fatah zastupuje pouze Západní břeh Jordánu. Izrael se bál situace, kdy by palestinští vyjednavači reprezentovali celou Palestinu, a tak raději mírová jednání pohřbil se slovy, že s Hamásem se nejedná. Avšak toto byla jen záminka, neboť ve vládě národní jednoty neměli být členové Hamásu ani Fatahu, ale jen lidé jimi navržení.
Na palestinské straně bylo doposud zabito na dvě stě padesát obětí většinou civilistů včetně žen a dětí, zraněných jsou přes dvě tisícovky a desítky tisíc byli nuceny opustit své domovy. Mimo to byly vybombardovány školy a zdravotnická zařízení, která trpí díky blokádě trpí nedostatkem potřebného zdravotnického materiálu a nyní je situace logicky ještě horší. Na izraelské straně je známa pouze jedna přímá oběť. Z médií dozvídáme pouze „čísla“ na palestinské straně a „oběti“ například po šoku či lehce zraněné na straně okupanta. Tyto výrazné rozdíly jsou způsobeny jednak armádní vyspělostí obou stran konfliktu a také izraelským obranným systémem Železná kopule schopným sestřelit většinu raket z Pásma Gazy. Izraelské vojenská technika by nebyla na současné úrovni za masové podpory ze strany Spojených států, které takto mají výbornou příležitost k testu svých zbraní na živých terčích.
Evropští političtí představitelé pokud zrovna nepodporují Izrael, tak se nevyjadřují a chovají se jako jindy velmi hlučné lidosprávní organizace. Na internetových stránkách organizace Člověk v tísni nebo např. Strany zelených a jistě mnohých dalších organizací, jež se starají o každého utlačovaného Kubánce či Tibeťana, se v současné době slova Palestina nenachází. Naštěstí solidarita s palestinským lidem je slyšet z desítek měst po celé Evropě. Za poslední dny proběhly menší symbolické i velké tisícové demonstrace proti izraelskému bombardování Pásma Gazy.
Jedna z mnoha se uskutečnila 14. července v Praze na Václavském náměstí. Na Protestní akci za Palestinu se pod hesly požadující ukončení bombardování a okupace sešla více jak stovka demonstrantů včetně místních Palestinců. Před velkým bannerem s heslem „Stop the killing in Palestine, End the Occupation“ se vystřídalo množství zajímavých řečníků. Účastníci vyjádřili po úvodním projevu solidaritu minutou ticha nad obětmi, jejichž jména drželi někteří účastníci na papírových cedulích. Další řečníci se svými projevy byli z řad Palestinců, členů Mezinárodního hnutí solidarity (ISM). Mezi řečníky byl také někdejší předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan nebo zástupce Romů, jenž ve svém emotivním projevu odsoudil etnické čištění Palestiny a zabíjení nevinných, zejména dětí.
Mezi projevy zahrála skupina bubeníků v rytmu brazilské samby, do níž jsme všichni skandovali „Ať žije Palestina, ať žije Gaza“. Na tuto úspěšnou demonstraci chtějí organizátoři navázat dalšími protesty nejen v Praze. „Nestačí pouze vyjádřit nesouhlas na ulici ve dnech masakru civilistů, je nutné každým dnem dávat pozor, co kupujeme za zboží. Nepodporovat firmy vyrábějící na nelegálních osadách, nepodporovat firmy podílející se na izraelském vojenském systému. A v neposlední řadě informovat své blízké o skutečné realitě na Blízkém východě,“ dodala jedna z účastnic demonstrace.
Fotografie z demonstrace jsou k dispozici na stránkách Mezinárodního hnutí solidarity