Letošní pochod členů a příznivců Dělnické strany sociální spravedlnosti Duchcovem, zejména jeho romskou částí, se odbyl v poměrném klidu. Do dlouhodobého svárů totiž vstoupil jako prostředník místní Daniel Lepší, který má kamarády a spolužáky na obou stranách a dojednal pravidla pochodu, resp. jednání každé ze stran. A oba tábory – Romové a protirasističtí aktivisté na jedné straně a účastníci pochodu DSSS včetně místních obyvatel – je víceméně dodržely.
Do romské komunity v ul. Bratří Čapků dopoledne dorazili protirasističtní a protifašističtí aktivisté a aktivistky, kteří nejen se svými přáteli, kamarády a známými z řad Romů podiskutovali, ale také se chvilku věnovali zdejším dětem v jakémsi minidětském dnu. Vydali společné prohlášení, v němž odmítli nenávistné pochody Duchcovem, upozornili na pokles cen nemovitostí v městě způsobené napětím, sdělili, že nebudou společně veřejně vystupovat a vyzvali média k objektivnímu informování. Odpoledne, v době pochodu DSSS a spol. se shromáždili při ústí ulice, kterou uzavřela policie, a společně sledovali oponenty.
Členové a sympatizanti DSSS se začali scházet na náměstí před duchcovským zámkem, kde před staletími dožíval věhlasný symbol lásky a milování Casanova, po poledni. Jádro DSSS, které čítalo asi 60 lidí, na straně zámku, místní občané postávali po ostatních stranách. Po menším zpoždění vystoupil svolavatel Jiří Svoboda. Odsoudil pětiměsíční zábor, kterým aktivisté z proromského sdružení Konexe zablokovali několik ulic, kde bydlí větší počty Romů (aby zabránili pochodům neonacistů až k romským obydlím – pozn. red.), a kritizoval rozdílné výše trestů pro násilníky z jednoho, resp. druhého tábora. Dle něho česká justice neměří stejným metrem. V závěru vyzval k neprovokování a nerozbíjení věcí, pokud se bude druhá strana také tak chovat. Následujícího průvodu se zúčastnilo bezmála 230 lidí, zhruba tři desítky však tvořili novináři a policisté v civilu. Zazněla známá hesla, jako „Čechy Čechům!“, tradiční pokřik předválečných českých fašistů „Nic než národ!“, či „Sociálně, radikálně, nacionálně!“ Při průchodu okolo ul. Bratří Čapků sice zaznělo z obou stran pár výkřiků a nadávek, ale to bylo vše. Pak už jen po skončení akce několik neonacistů prošlo či projelo okolo, ale bez jakéhokoli byť jen slovního kontaktu.
Obě znesvářené skupiny dodrželi domluvu a v mezích svých povah se chovali zdrženlivě. Zítra někteří z nich, jež bydlí v Duchcově, se prý možná sejdou v jedné hospodě a poklábosí. Kdo ví, zda o dohodě, o smíření, o odstranění skutečných příčin netolerance a nesvárů. Ti, kteří mají největší možnosti – pravomoci, politické, ekonomické, vzdělávací a mediální prostředky, totiž chyběli. Žádný z politiků parlamentních stran se neukázal, přitom jde o tak velký problém a bylo tam tolik novinářů…