Vážená čtenářko, vážený čtenáři,
bezplatně zde zveřejňujeme články, které už vyšly v Solidaritě. Činíme tak proto, aby si je mohl přečíst každý – bez ohledu na to, zda se v jeho okolí nachází distribuční místo či zda si může dovolit předplatné. Čtete-li naše články pravidelně a umožňuje-li Vám to Vaše situace, velmi oceníme, pokud si Solidaritu předplatíte. Předplatitelé udržují vydávání časopisu v chodu.
S díky
Vaše redakce
Ondra Marek
ProAlt spustil kampaň proti exekucím, které častokrát doslova devastují lidem životy a vyhlídky na lepší budoucnost. Vážnost současné situace podtrhují následující výpovědi lidí, jež se dostali do dluhové pasti. Nikdo, snad pouze liberální cynik by se odvažoval tvrdit, že si lidé za to mohou sami a že si měli nejprve „zmanagerovat“ svá rizika a ujistit se, zda budou moci dluh splácet. Tento cynismus hraničí s drzostí, když dnes člověk nemůže vědět, zda ho zítra nevyhodí z práce.
„Potřebuji poradit ohledně toho, že exekuce se mnou nechtěla diskutovat o nápravách, stížnostech a úpravách dluhu, dokud nezaplatím. Že si stěžovat můžu až zpětně. Takže dneska jsem zaplatil 3 exekuce v průměrné výši 15 tisíc a jen za to, že se ke mně nedostala upomínka v roce 2005. Ale platit 15 tisíc za to, že jsem kdysi dávno (a to vím až teď po 8 letech) prý měl nedoplatek u MHD (dejme tomu, že max. mohlo jít o 600 Kč) a nebo, že jsem nezaplatil popelnice (400 Kč) mi přijde docela dost přestřelená částka. Můžu to ještě teď, po zaplacení exekuce, řešit a stěžovat si? Mám ještě nárok na to, aby mi proplatili přestřelený dluh?“
Nebo:
„Potřebovala bych poradit, jednou jsem si vzala půjčku 10000 Kč, z toho jsem dostala exekuci, která činí 150000 Kč, jen náklady řízení jsou 70000 Kč, nyní mám splácet 1500 Kč měsíčně, jenže jsem na mateřské dovolené a můj příjem činí 3800 Kč měsíčně. Závazků ke splácení mám více, nemám kde bydlet, vzali mě k sobě rodiče, trvalý pobyt u nich nemám. Mohla bych poprosit o radu, už jednou přijel exekutor a zabavil majetek rodičům, který po půl roce vrátil, moji rodiče pak brali prášky na nervy, jelikož exekutoři nám zde vyhrožovali a policie stála na jejich straně.“
A nebo:
„Mám několik exekucí, které tak nějak splácím, a dá se říct, že je to vyřešené. Všechny mé exekuce jsou z dluhů, které vznikly mezi roky 1995 – 2005. v roce 2011 jsem se oženil a od té doby mám trvalé bydliště u své manželky. (…) Během manželství se byt převedl do osobního vlastnictví. Máme sepsaný notářský zápis, který zužuje společné jmění manželů. (…) Nyní mi přišla další exekuce, rovnou exekučním příkazem na byt. Exekuce je právoplatná od roku 2009. Podali jsme okamžitě návrh na vyloučení nemovitosti z exekuce a následně jsme dodali i naši předmanželskou smlouvu exekutorovi. (..) Volali nám z exekutorské kanceláře, že byt vylučovat určitě nebudou, že je ve společném jmění manželů. (…) Jsme teď s manželkou oba bezradní, čekáme, co bude, ale nechceme se jen tak vzdát rozhodnutí exekutora, který dle našeho názoru začíná slovíčkařit, v čemž se vůbec nevyznáme. (…) Když jsem volal exekutorům, tak mi řekli, že to máme nechat být a zavolat si ve čtvrtek. (…) Prosím o pomoc, radu, doporučení, jak postupovat, nebo doporučení právníka, který by nám pomohl. Všeobecně musím říct, že každý z právníků, které jsme oslovili, má na věc jiný názor a přijde mi, že se v tom neorientují.“
Toto jsou typické příběhy, které se dozvídáme od lidí přes nový web www.stopexekucim.info. Řádění exekutorů pokračuje i na konci roku 2013. Zákonné úpravy exekucí provedené v tomto roce tedy přes některé pozitivní změny skutečnou úlevu nepřinesly. Naopak ještě zkomplikovaly situaci mnoha rodin tím, že lze nyní zabavovat i majetek manžela nebo manželky včetně bytu, ve kterém bydlí.
Občanská iniciativa ProAlt se kampani za zrušení likvidačních exekucí věnuje již přes půl roku. Její součástí je také web stopexekucim.info, který je rozšířenou on-line verzí ProAltem nedávno vydané brožurky Manuál občanské sebeobrany proti exekucím. Web i manuál jsou určeny nejen pro ty, kdo jsou bezprostředně ohroženi uvíznutím v exekuční pasti nebo se v ní již nacházejí. Měly by posloužit také všem, kteří chtějí vědět, jak v současné době exekuce probíhají, jaká práva a jaké povinnosti mají exekutoři, a hlavně, jaká práva a jaké možnosti obrany mají jejich oběti, tedy dlužníci. Exekuce jsou v současné podobě problémem, který se týká všech, každý se může stát jejich obětí. Nejde v nich v první řadě o zaplacení dluhů věřitelům. Kromě pohodlných a tučných výdělků právníků, exekutorských a vymahačských firem nebo různých tzv. inkasních agentur jsou exekuce v neposlední řadě i bičem na každého z nás. Podle stejné zvrácené logiky jako jsou ratingové agentury a dluhy u bank bičem na celé státy.
V Moravskoslezském kraji je problém exekucí ještě akutnější než v jiných krajích. V loňském roce zde proběhlo 18% všech exekucí. V aktuálním a hojně diskutovaném článku na serveru novinky.cz nazvaném „Romové z Ostravy odmítli pracovat, museli opustit městské byty“ se píše o čtyřech rodinách vyloučených z tzv. programu Sociální inkluze. Město Ostrava trvá na tom, že pokud rodiny chtějí dostat od města v rámci tohoto programu obecní bydlení, musí živitel nebo živitelka rodiny legálně pracovat. Tyto rodiny ale legální práci odmítly. Proč? Máte-li na krku exekutora, legálně pracovat prakticky nemůžete, důstojnou obživu rodině zajistí jen práce načerno. A na tu při legální práci pochopitelně nezbývá čas. Opravdu je pro společnost výhodné lidi nutit do nezdaněné ilegální práce např. kvůli čtyřem stům dluhu na popelnice nebo nezaplacené pokutě za jízdu načerno?
S dalším pravděpodobným zvyšováním nezaměstnanosti a chudoby v Moravskoslezském kraji, ale i v krajích dalších, budou exekuce ovlivňovat životy lidí stále výrazněji a pochopitelně ne jen těch romských. V ProAltu si jsme dobře vědomi, že s tím sotva něco zmůžeme, pokud exekuce a s nimi související zákony zůstanou ve stávající podobě. ProAlt svou kampaní Stop likvidačním exekucím chce proto kromě hlavního cíle – tedy zrušení prokazatelně vysoce neefektivní, nákladné a celospolečensky škodlivé profese soukromě podnikajících soudních exekutorů a navrácení vymáhání všech pohledávek zcela do rukou soudů – také prosadit konkrétní požadavky na změny v zákonech, které by měly okamžitý pozitivní dopad na životy lidí postižených exekucemi. Mezi těmito požadavky je například forma dluhové amnestie, přesné číselné vymezení lichvy, zákaz zabavování majetku a obstavování platu nebo bankovních účtů dlužníka u vymáhaných pohledávek do výše 10.000 Kč nebo zákaz vymáhání dluhů na nedlužících osobách, včetně manžela nebo manželky dlužníka.
Nový web www.stopexekucim.info bude mít v kampani proti exekucím nezastupitelné místo především jako kontaktní bod přímo pro lidi aktuálně ohroženými nebo postiženými exekucemi. Ambicí jeho tvůrců z občanské iniciativy ProAlt je, aby se pro co nejvíce z nich stal i jakýmsi bodem obratu – aby se začali sami angažovat nejen ve své věci, ale i pro další podobně postižené spoluobčany. Likvidační exekuce totiž samy od sebe neskončí, to se podaří jen tehdy, když si o to hlasitě řekneme. Ne nadarmo je jedním z hlavních sloganů kampaně i tento: „Nejsnazší obětí je ten, kdo se nebrání!“
Vyšlo v prosincové Solidaritě roku 2013 (č.85).