Solidarita č. 91/92

obálka91Vážení čtenáři,

v pondělí vyjde letní dvojčíslo Solidarity. Na co se v nové Solidaritě můžete těšit?

Debatu v České republice před vydáním dalšího dvojčísla zaměstnávala zejména návštěva lingvisty a „disidenta Západu“ Noama Chomského. Za pozornost stojí především jeho principiální kritické postoje vůči americké zahraniční politice, na jejichž obranu snáší přesvědčivé a jasné argumenty. Ačkoli s ním nelze souhlasit v hodnocení Ruské revoluce, kterou chápe jako pravicovou odchylku od marxismu, jsou jeho články na aktuální témata zahraniční politiky vždy cenným zdrojem informací. O reakci na jeho návštěvu zde v České republice bylo napsáno mnoho kvalitních postřehů na A2larmu.cz nebo na Britských listech. My věnujeme Chomskému reportážní ilustraci z jeho pražské přednášky.

Hlavním tématem tohoto dvojčísla jsou evropské volby a  nové levicové strany v Evropě. Jan Májíček se ohlíží za eurovolbami a  analyzuje jejich protichůdné výsledky, které odpovídají polarizaci Evropy. Ve svém článku o nových levicových stranách v  Evropě prochází historii vzniku těchto subjektů a jejich dosavadní vývoj. Závěrem se soustředí na reálnou možnost, že radikálně levicová SYRIZA bude řeckou vládní stranou.

Stále častěji se na veřejných diskuzích objevuje nové téma, které si bude vyžadovat zásadní politické rozhodnutí v následujících dvou letech. Jedná se o tzv. TTIP, Transatlantické obchodní a  investiční partnerství. Tato nová smlouva mezi USA a EU by měla odstranit netarifní bariéry obchodu. Co se za tímto názvem skrývá, popisuje Jaroslav Chramosta ve svém článku. Zároveň informuje o rodící se koalici proti této smlouvě.

Nadále věnujeme pozornost boji proti rasismu. Tentokráte pořídili Lukáš Matoška a Filip Vidimský rozhovor s Františkem Lackem,  účastníkem blokády velkovýkrmny vepřů firmy Agpi, a.s. v Letech u Písku. Fakt, že na místě romského internačního tábora z dob druhé světové války stojí dodnes vepřín, je jasnou ukázkou rasistického postoje českého státu vůči Romům a jejich památce.

Ve Venezuele došlo v první čtvrtině letošního roku k řadě demonstrací. Zatímco kdysi jsme se o španělských Indignados dozvěděli z České televize až po několika dnech a díky soustavnému tlaku diváků, kteří se o protestech dozvěděli z alternativních zdrojů, byly protesty ve Venezuele k dispozici okamžitě. Jejich pozadí i politickým motivům se věnuje iberoamerikanistka Jana Jetmarová.

Často se lidé ptají na alternativy, které jsou k dispozici v tak obtížných situacích, v jakých se nachází například Řecko. Ekonom Jannis Varufakis, který je blízký řecké straně SYRIZA, představil na svém blogu několik tezí toho, jak dále postupovat. Jeho návrhy vybrali a do češtiny přeložili Adam Bartoš a Tomáš Korda.

Prohlášením naší sesterské organizace v Turecku se vrátíme k tragédií, která připravila o život téměř tři sta horníků. Na samotnou událost reagovala turecká vládnoucí třída kombinací pohrdání, provokací a represí.

V červnu tohoto roku tomu bylo deset let, co zemřel významný bývalý marxistický teoretik Jacek Kuroń. Požádali jsme Andzreje Źebrowského ze sesterské organizace Pracownicza Demokracja o reflexi odkazu tohoto myslitele. Do češtiny jeho text přeložila Barbora Čapinská. V souvislosti s Kurońem také otiskujeme krátkou ukázku z jeho stěžejního marxistického díla „Otevřený dopis straně“. Doufáme, že zaujme svou brilantní analýzou toho, čemu se nejen v Polsku říkalo a říká „komunistický režim“.

Komix neviditelné ruky trhu se tentokráte soustředí na „budování kapitalismu“ v České republice. Přiblíží nám šokující příběh podnikatele Radka Březiny a jeho schopnost se pružně přizpůsobit možnostem doby. Březinův příběh je natolik obsáhlý, že se můžete těšit na jeho pokračování i v dalším čísle.

Existencionalismus a marxismus stály proti sobě a zároveň spolu už od druhé poloviny čtyřicátých let dvacátého století. Petr Dvořák se pokusil znovu podívat na dílo předního existencionalisty Jean-Paul Sartra a z marxistické perspektivy poukázat na slabá místa jeho filosofie.

Jen málo se mluví o Balkánu a ještě méně o balkánské revoluční levici. Jednu z jejích postav prvořadého významu, Dmitrije Tucoviće, představuje článek Jakuba Žaby. V něm nás uvádí do kontextu balkánského socialistického hnutí před a v průběhu první světové války a poukazuje na protiválečná a internacionalistická stanoviska, která Dmitrije Tucović zastával. Není proto divu, že se právě on stal jednou z prvních obětí tzv. Velké války.

Nejen o bosenských protestech, ale také o umění a politice připravil Štěpán Tesař rozhovor s bosenským umělcem Damirem Niksićem. V budoucnu se v Solidaritě můžete těšit na další rozhovory se zajímavými umělci.

Ani v tomto čísle nechybí pravidelné rubriky o státním kapitalismu a historii třídních bojů. Přejeme příjemné čtení.

Vaše redakce


OBSAH

Domácí: Evropské volby: vítězství pravice v ČR, posílení levice v Evropě, Na cestě od Stop vládě k nové aktivistické platformě, Proč říci ne TTIP?
Rozhovory: Účastník blokády: Vepřín na místě holokaustu popírá humanitu,
Interview s Damirem Nikšićem
Zahraniční: Nové levicové strany v Evropě, Podemos: Nová radikální levice ze Španělska,
Venezuela: Quo vadis?, Iniciativa za progresivní evropskou politiku zastává čtyři hlavní politická opatření Skromného návrhu, Turečtí socialisté: Premiér a ministři odstoupit!, Deset let od smrti Jacka Kurońe
Teorie: Z Otevřeného dopisu straně, Existencialismus: Pokus o marxistickou kritiku,
Sto let od smrti Dimitrije Tucoviće, spoluzakladatele a lídra srbské sociální demokracie
Z dějin třídních bojů: Zimbabwe 1979, Anglie 1984, USA 1969, Čechy 1844, USA 1934, Nicaragua 1979 Státní kapitalismus: Chris Harman: Brežněvova éra
Komix: Tipy neviditelné ruky trhu: Abeceda Selfmademana

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •