Iniciativa za progresivní evropskou politiku zastává čtyři hlavní politická opatření Skromného návrhu

Yannis Varoufakis na debatě o řeckém dluhu zdroj: ecoleft.wordpress.com

Yannis Varoufakis na debatě o řeckém dluhu zdroj: ecoleft.wordpress.com

Yannis Varoufakis, světově známý ekonom, blízký řecké SYRIZE, a autor do češtiny přeloženého bestselleru Globální minotaur, komentuje návrh Iniciativy za progresivní politiku, která byla sestavena sociálnědemokratickou frakcí v Evropském parlamentu. Varoufakis ukazuje, že návrh této sociálnědemokratické skupiny se v zásadních bodech shoduje s tzv. Skromným návrhem na vyřešení krize eurozóny, což je soubor několika minimalistických opatření, která nenavrhují změnu institucí EU, ale jejich fungování. Ačkoli se jedná o vskutku „skromně“ vypadající opatření, jsou ve skutečnosti reformní opatření tohoto typu základním předpokladem jakékoli radikální politiky, jsou jejím prvním krokem, bez kterého by se věčně vznášela ve vzdušné distanci. Přesně v tomto reformním duchu chápe Alexis Tsipras politiku SYRIZY, říká o ní, že jde de facto o politiku sociální demokracie dneška. Politiku sociální demokracie, která byla ve dvacátém století prováděna na národní úrovni, je nutné zopakovat na rovině nadnárodní. Pokud jsou takovéto návrhy cestou, jak pozměnit logiku fungování celku EU a otevřít ho radikální změně, tak se z hlediska současné situace jedná o velký pokrok. Na radikální levici je, aby buď vyargumentovala odmítnutí těchto opatření (a předložila jiné, beztak nutně reformní opatření), anebo se k nim příhlásila jako k bezprostřednímu praktickému jednání, které je ovšem v jejím případě řízeno jinými cíly. Tyto a jiné reformní opatření tedy ukazují, že v současnosti fixní protiklady mezi revoluční a reformní politikou ztrácejí na rovině praktické politiky smysl. Yannis Varoufakis na své blogu píše:

Skupina světově proslulých ekonomů (mezi nimi Joseph Stiglitz, Petr Bofinger a Stefanie Griffith-Jonesová) známá jako Iniciativa za progresivní evropskou politiku (EPPI) vydala návrh politických kroků, který se v klíčových bodech shoduje s naším Skromným návrhem pro vyřešení krize eurozóny 4.0. O tomto dokumentu se zmíníme níže.

EPPI byla sestavena v roce 2013 evropskou sociálnědemokratickou aliancí v Evropském parlamentu. Tento krok je na pozadí obecného rezignovaného souhlasu sociálních demokratů s „toxickou“ politikou merkelovské aliance, která vede k fragmentaci Evropy, skutečně významný. Fakt, že byl dokument EPPI uveřejněn jen několik týdnů před volbami do Evropského parlamentu, naznačuje, že existuje možnost vyvést evropskou politiku ze zajetí neobhajitelného „oficiálního postoje EU“, představovaného „toxickou“ trojicí tvrzení: Evropa se zotavuje – politika úspor funguje – Evropa učinila významné kroky ke stabilizaci evropských institucí.

Dokument, který iniciativa EPPI vydala, se nazývá Výzva ke změně: Od krize k novému ideálu rovnosti pro Evropu. Dokument hned zkraje ostře útočí na současný evropský stav věcí.

Skličující proměna Evropské unie v Unii úspor byla určována přinejmenším pěti faktory:

  1. Vadami v uspořádání Evropské ekonomické a měnové unie, včetně absence bankovní unie se silnými institucemi eurozóny a minimálních fiskálních zarážkek.
  2. Dlouhodobě špatnými doporučeními Evropské komise tvůrcům národní politiky.
  3. Přeléváním účinků z USA do Evropy a napříč evropskými zeměmi, zejména kvůli přidruženému fiskálnímu smršťování vysoce provázaných národních ekonomik, které tvůrci evropské politiky dlouhodobě ignorovali.
  4. Mechanickým a převážně nedemokratickým procesem tvorby ekonomické politiky jak v rámci Evropské unie, tak eurozóny se silně procyklickými důsledky.
  5. Neschopnost reagovat na další zhoršení společenských a politických dopadů politiky úspor na národní úrovni.

V reakci na tato selhání autoři dokumentu, iniciativa EPPI, požadují novou makroekonomickou strategii, jejíž hlavní prvky jsou vypůjčeny z našeho Skromného návrhu, které cituji níže.

Likvidace insolventních bank (Viz první opatření Skromného návrhu)

Kde jsou banky insolventní, tam je potřeba provést jejich likvidaci. Evropská strategie pro bankovnictví musí vést k přerušení toxické spojitosti mezi národními vládami a národními bankami a umožňovat, aby evropské instituce mohly provádět likvidace veškerých bank, které selhaly. Nedávná dohoda o „bankovní unii“ zadělává na další potíže, protože nechává odpovědnost za likvidaci národních bank v rukou těch, kteří rozhodují na národní úrovni. Efektivní bankovní unie nebo strategie případ od případu si vyžadují společný fond pro rekapitalizaci a likvidační správce, kteří by měli pravomoc restrukturalizovat insolventní banky a vrátit je do rukou kompetentních soukromých subjektů. Klíčové je, aby existovaly efektivní, životaschopné a apolitické instituce a postupy.

Nový přístup k veřejnému dluhu (viz druhé opatření Skromného návrhu)

Problémy na trzích se státními dluhy je nutné řešit pomocí nových nástrojů a přístupů. Evropské centrální bance se sice doposud dařilo omezovat výnosy ze státních dluhů, avšak problém státních dluhů se nedá řešit pouze tímto opatřením a je nezbytné zavést další nástroje. V posledních letech byla vypracována řada návrhů zaměřených na stabilizaci trhu se státními dluhopisy. K důležitým návrhům patří argumentace Skromného návrhu pro dluhopisy ECB a nedávný návrh na zavedení “Basket-Eurobonds“ (společných euroobligací, díky nimž by se s dluhy všech států eurozóny obchodovalo společně, a silnější státy by tak zlepšovaly podmínky půjček pro ty slabší, pozn. překladatelů) . I přes značný odpor musí pokračovat hledání politicky schůdného plánu. Mezitím je nutné redukovat nadměrné dluhové zatížení zemí v krizi pomocí včasné a efektivní restrukturalizace dluhů.

Orientovat veřejné finance na růst (viz třetí opatření Skromného návrhu)

Podle nezávislých průzkumů a odhadů Evropské komise potřebuje Evropská unie až do roku 2020 každoroční investice ve výši 200 miliard euro. Podstatná část těchto investic je zásadní pro ekologickou transformaci Evropy – včetně evropského příspěvku k boji se změnou klimatu. Tato suma pokrývá zjištěné investiční potřeby v oblasti dopravy, energetické efektivity, obnovitelných zdrojů a integrace sítí. Jedním ze způsobů je rozšířit používání projektových dluhopisů k financování evropského rozpočtu. Jinou cestou je další zmnožení kapitálu Evropské investiční banky (EIB) kapitálem dodávaným investory. Dodatečné zvýšení o 10 miliard eur může financovat zvýšené investice do inovací, zejména – ale nejen – v zemích nejvíce postižených krizí, ale také by mohl intenzivněji financovat malé a střední podniky. Souběžně s EIB může investiční fond zajišťovat zdroje pro podporu investic a inovací prostřednictvím obchodních společností v soukromém sektoru. V rámci svého mandátu může Evropská centrální banka podporovat obě tyto instituce.

Nový evropský program sociální solidarity (viz čtvrté opaření Skromného návrhu)

Stabilizace příjmů a sociálních podmínek nejvíce zranitelné populace Evropy je životně důležitým měřítkem ekonomické politiky. Model, podle kterého je sociální zajištění vyhrazeno pouze národním státům, neprošel testem krize. Tento model je nutné změnit. Navrhujeme začít vytvořením fondu sociální solidarity, který by poskytoval potravinovou pomoc tam, kde je nejvíce potřeba. Další kroky v podobném duchu by měly zavčas následovat.

Překlad a úvod Adam Bartoš a Tomáš Korda

Vyšlo v Solidaritě č.91/92.

Vážená čtenářko, vážený čtenáři,

bezplatně zde zveřejňujeme články, které už vyšly v Solidaritě. Činíme tak proto, aby si je mohl přečíst každý – bez ohledu na to, zda se v jeho okolí nachází distribuční místo či zda si může dovolit předplatné. Čtete-li naše články pravidelně a umožňuje-li Vám to Vaše situace, velmi oceníme, pokud si Solidaritu předplatíte. Předplatitelé udržují vydávání časopisu v chodu.

S díky

Vaše redakce

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •