Proč říci ne TTIP?

V červenci roku 2013 začaly rozhovory mezi politiky EU a USA nad Transatlantickým partnerstvím pro obchod a investice, známějším pod zkratkou TTIP. Dohoda se zaměřuje především na oblast volného obchodu, podle některých informací by měla být podepsána již na konci roku 2014, to znamená do konce volebního období prezidenta Baracka Obamy. S příchodem nového prezidenta USA by se však podpis dohody mohl oddálit.

obr_1_TTIP.jpg_1000px

Proč bychom se měli tedy k TTIP měli stavět přinejmenším zdrženlivě? Evropská unie je kritizována za nedostatečnou demokratičnost a v této linii pokračuje nadále. Transatlantická dohoda je připravována bez zapojení občanské společnosti a i europoslanci se k informacím z ní dostávají těžko. Na druhé straně se na její přípravě podílel velký počet lobbistů.

Cílem dohody by podle zveřejněných informací mělo být například zvýšení HDP, snížení nezaměstnanosti nebo zvýšení platů. Z praxe je více než pochybné, že by tyto druhy smluv o volném obchodu měly takovýto účinek. Může volný obchod sám zajistit nové pracovní pozice? Ekonomka Naďa Johanisová v rozhovoru pro A2larm poukazuje na zvýšení nezaměstnanosti: „Podrobná analýza Evropské komise z března 2013 jasně hovoří o „dlouhodobém a podstatném“ nárůstu nezaměstnanosti v případě, že TTIP bude uvedena v platnost. Je to logické: americké nadnárodní firmy získají větší přístup na evropské trhy a jejich výrobky budou konkurovat těm našim. Evropské výrobky mohou sice teoreticky proniknout na americký trh, to se ale bude týkat jen velkých firem a většina zaměstnanosti je v EU v malých a středních firmách.“[1]

 

Chemikálie

Mezi netarifní bariéry trhu patří například odlišná pravidla a technické normy, jenž platí na obou kontinentech. Různost technických norem existuje například v automobilovém průmyslu. V České republice platí standardy, které mezi roky 2009-2012 snižovaly ve vyrobených automobilech spotřebu paliva o 3% ročně. Takovéto standardy v USA neplatí, podpisem dohody by se tedy v EU mohly prodávat automobily s vyšší spotřebou paliva, než automobily vyrobené v EU. Podobný případ můžeme vidět v odlišných pravidlech pro používání chemických látek. V Evropská unii musí výrobci každou chemickou látku, kterou chtějí použít ve výrobcích, otestovat, zda není zdraví škodlivá. Tato pravidla zavedla EU v roce 2007 podpisem dohody REACH. Americká chemická výroba se řídí zákonem z roku 1976, který povoluje určité látky, které Evropa zakázala nebo schválila jejich postupný zákaz.

 

Jedy v jídle

Problematickým bodem dohody je také kvalita potravin. Zatímco v USA je výroba potravin plně ovládána nadnárodními korporacemi a velkým agroprůmyslem, najdou se v Evropě alternativy v podobě místních pěstitelů, kteří jsou pod tlakem stále sílícího korporátního sektoru. Lobbying amerických korporací se snaží prosadit taková pravidla, která by umožnila dovážet americké potraviny obsahující růstové hormony nebo přidané látky v krmivech. Příklade může být tzv. ractopamin, který podporuje růst prasat a kvalitu masa. Existuje však podezření, že toto maso může zvyšovat srdeční tep a vést k dalším cévním onemocněním. Proto je užívání ractopaminu v EU zakázáno. V České republice stát i města podporují tzv. farmářské trhy. I tato podpora by mohla být považována za netarifní bariéru trhu a mohla by být na základě dohody zakázána.

 

Mezinárodní arbitráže

Spolu s dohodou se mluví také o mechanismu urovnání vztahů mezi investory a státy (ISDS). Tato část dohody umožní soukromým firmám, aby pomocí arbitráží požadovaly finanční kompenzaci za ušlý zisk. To znamená, že by americké firmy mohly napadat u arbitrážních soudů zákony evropských zemí. Jako příklad lze uvést arbitráž vedenou francouzskou vodárenskou společností Veolia proti Egyptu kvůli mimo jiné zavedení minimální mzdy. Sociální legislativa prý firmě snižuje hodnotu investic a je porušením smlouvy o ochraně investic s Francií.

USA se snaží dohodou TTIP posílit svůj korporátní vliv v Evropě. Z informací, které máme, je jasné, že profitovat z ní budou především americké korporace a to zejména na účet evropských pracuíjících a spotřebitelů. I proto je důležité se o ni dále zajímat a postavit se aktivně proti ní.

V České republice vznikla společná platforma několika organizací, které se budou snažit formulovat společný postup proti TTIP. Pokud byste měli zájem se na platformě podílet ozvěte se nám na info@socsol.cz

Další informace k dosud známým faktutům o TTIP lze nalézt v infolistu Hnutí Duha Diplomacie všedního života. [2]

 

zdroje:

[1] http://a2larm.cz/2014/04/vedeme-zapas-o-svet-rozhovor-s-nadou-johanisovou/

[2] http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/06/ttip_diplomacie_vsedniho_zivota.pdf

 

Jaroslav Chramosta

Vyšlo v Solidaritě č.91/92 roku 2014.

 

Vážená čtenářko, vážený čtenáři,

bezplatně zde zveřejňujeme články, které už vyšly v Solidaritě. Činíme tak proto, aby si je mohl přečíst každý – bez ohledu na to, zda se v jeho okolí nachází distribuční místo či zda si může dovolit předplatné. Čtete-li naše články pravidelně a umožňuje-li Vám to Vaše situace, velmi oceníme, pokud si Solidaritu předplatíte. Předplatitelé udržují vydávání časopisu v chodu.

S díky

Vaše redakce

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •