Vzpomínky na Tonyho Benna

tonybenn3Náš člen Lukáš Matoška vzpomíná na nedávno zemřelého Tonyho Benna, představitele levého křídla Labour Party, jednoho z posledních sociálních demokratů, kteří jsou také socialisty.

 

14. března zemřel Tony Benn, nejvýraznější postava britské radikální levice, Anti-Thatcher i Anti-Blair. Loni jsem ho zastihnul při jednom z jeho posledních projevů. Vystoupil na konferenci protiválečné koalice Stop the War v Londýně. Za jeho vedení koalice zorganizovala masové protesty proti válce v Iráku. Benn jako člověk, který strávil desítky let v parlamentu, vedl labouristy coby lídr opozice a vyzkoušel si roli ministra, v projevu řekl, že koalice Stop the War toho pro občany udělala více, než kterákoli vláda za poslední desetiletí. Řekl to sotva pár týdnů nato, co parlament zamítnul návrh ministerského předsedy Camerona, který by umožnil podpořit záměr Spojených států zaútočit na Sýrii. Odpůrci argumentovali zkušeností Iráku, kde k dnešnímu dni zemřelo přes milion civilistů, nechtěli dopustit opakování. Byly to právě protiválečné protesty, jež invazi v očích veřejnosti zbavily legitimity.

Málokterý politik, jenž má možnost v klidu dožít z poslaneckého platu, zůstal v souladu se svým socialistickým přesvědčením. Benn z parlamentarismu nadobro vystřízlivěl, z reálné politiky odešel záměrně, svůj odchod vysvětlil v příznačně nazvané knize More Time for Politics. Skutečně měl na politiku víc času mimo parlament. Věděl, že levicová politika se nedělá v kuloárech, ale na ulicích. Je ironické, že Benn zemřel v době, kdy se na vlnu Spojenými státy provozované velmocenské politiky vrací Rusko. V době, kdy se o to, co zbylo z někdejší sovětské republiky, dělí jestřábi z Mezinárodního měnového fondu s ruskými oligarchy.

Hned po skončení konference jsem se za Bennem lačně vydal, chtěl jsem rozhovor. Bez rozmýšlení souhlasil, ale někdo z příbuzenstva mě zadržel. Prý jiný den, dnes už by ho další činnost zabila. Zastyděl jsem se, jako bych do té doby nevěděl, že mám před sebou skoro devadesátníka, a uznal jsem to. Pozdějšímu termínu pro rozhovor zabránily Bennovy pobyty v nemocnici a – smrt. Naštval mě, naštval nás všechny, ale čím je pitomý rozhovor i pitomá politika proti smrti? Zatím ničím. Čest Tvojí památce, soudruhu, děkujeme za vše, boj pokračuje!

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •