Solidarita č. 102 v prodeji!

obálka 102Vážená čtenářko, vážený čtenáři,

s koncem léta se Vám do rukou dostává nové číslo Solidarity. Věnovali jsme ho dvěma nejdůležitějším současným tématům – uprchlické krizi a situaci v Řecku. Rasistické předsudky vůči uprchlíkům slýcháme v naší společnosti stále častěji a hlasitěji. O to horší je radikalita, s jakou se část české společnosti formuje do otevřeně fašistických a nenávistných postojů. Mezi varujícími příklady aktuálně vyčnívají jednak komentáře na sociálních sítích, které tleskají smrti lidí, kteří strastiplnou cestu do Evropy nepřežili, jednak anketa serveru Týden, ve které by více než polovina dotázaných Čechů volila Hitlera, kdyby mohl vstát z mrtvých a „vyřešit“ uprchlickou otázku.

Rasismus, který se v české společnosti stává evidentně čím dál více přijatelnou odpovědí na nefunkčnost systému, nejlépe slouží vládnoucí elitě, aby proti sobě stavěla vykořisťované a utlačované třídy a skupiny. Jak vysvětluje důkladná analýza Volkharda Moslera Proměny rasismu, rasismus je jedním z nástrojů k udržení kapitalistického statu quo. Slouží k tomu, aby se tyto třídy a skupiny nespojily do společného hnutí, jež by mohlo vládnoucí třídu svrhnout.

Je potřeba si zřetelně uvědomit, že čelíme narůstající fašistické hrozbě, která je živena mainstreamovými médii, bulvárem, politiky a pochybnými individui typu Martina Konvičky nebo Adama B. Bartoše, kteří chtějí zneužít téma migrantů a islámu k dosažení vlastní politické moci. Socialistická Solidarita spolu s dalšími organizacemi pořádá pravidelné demonstrace a blokády proti neonacistům a podobným rasistickým živlům, proti kterým je nezbytné bojovat teď a tady. O té nejbližší se dozvíte vždy z našeho webu nebo našich profilů na sociálních sítích. Tyto akce mají vyjímečnou důležitost.

Po nadějné situaci v Řecku, kde tamější lid v referendu jasně odmítl vydírání Trojkou věřitelů, přišlo vystřízlivění a deziluze. Syriza a její lídři zklamali naděje, které s nimi byli spojovány, a předseda Alexis Tsipras byl mnohými právem označen za zrádce řeckého lidu. Potvrdila se tak varování, která jsme my i další představitelé antikapitalistické levice vznášeli. Syriza byla a je především radikálně-reformistická strana, jejímž hlavním cílem byla snaha nalézat kompromisy v kapitalistickém soukolí. Výsledek celé situace však přinesl i několik pozitiv.

Předně se jedná o demaskování charakteru evropského projektu, který je namísto ušlechtilých demokratických principů postaven na moci ekonomických institucí se zakořeněnou neoliberální politikou. Dále se jedná o zjištění, že sociálnědemokratický přístp, byť se může tvářit sebevíc radikálně, nemá reálnou schopnost významně změnit poměry. A za třetí, toto zjištění rozštěpilo Syrizu a dalo vzniknout nové straně Lidové jednoty, která poučena nezdarem snah o kompromisy s kapitálem, doufejme, využije své zkušenosti pro zformování více antikapitalistické pozice, na což většina představitelů Syrizy neměla odvahu.

Statis Kuvelakis, bývalý člen ústředního výboru Syrizy, nám v obsáhlém rozhovoru poskytuje velmi cenný vhled do uvažování bývalé frakce Syrizy – Levé platformy, která je hlavní silou nově se formující Lidové jednoty. Zároveň ale ukazuje přetrvávající distanci vůči antikapitalistickému programu, který představuje Antarsya. Bez ní by však pozice Levé platformy byla o mnoho složitější. Jak sice nerad a s ironií říká, události daly proudům uvnitř Antarsye za pravdu.

Dále se můžete těšit na pravidelné rubriky či rozhovor s tureckým aktivistou Ademem Muratem Ylmamem o nově vzniklé turecké straně HDP a na další.

Inspirativní četbu a mnoho sil v boji proti fašistům Vám přeje redakce!

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •