Chystaná smlouva o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) vzbuzuje odpor napříč Evropou. To dokazují i dvě mezinárodní setkání, která se nedávno odehrála v Bruselu. Vznikla na jejich základě celoevropská síť, která chystá na 18.4. 2015 demonstrace po celém kontinentě včetně ČR.

V úterý 9. prosince se v Bruselu v prostorách Evropského parlamentu uskutečnila mezinárodní konference o TTIP, které se zúčastnilo na tři sta lidí z celé Evropy.

Sál, ve kterém se běžně odehrávají malá plenární zasedání Evropského parlamentu, zaplnili lidé, kteří na první pohled nejsou europoslanci a europoslankyně. Různý věk i styl oblečení a pestrá směsice jazyků naplňuje sál. Konferenci zahájila Gabi Zimmer, předsedkyně evropské frakce GUE/NGL. „Jsem velice ráda, že zde mohu přivítat zástupce politických stran, odborů i nejrůznějších sociálních hnutí a občanských iniciativ, kteří se zde sešli, aby společně diskutovali o tom, jak bojovat proti TTIP,“ pronesla v úvodu Zimmer. Po něm předala slovo významné postavě alterglobalizačního hnutí Susan George. Ta se ujala obsáhlejšího nástinu situace okolo TTIP. Hlavní roli spatřuje v úloze převážně amerických nadnárodních korporací, které se vehementně snaží prosadit do smlouvy TTIP své představy. Podle George jsou nám také předkládány stále ty samé prázdné věty o růstu a nových pracovních příležitostech. I podle těch nejoptimističtějších odhadů, které publikoval think-tank CEPR (Centrum pro výzkum hospodářské politiky), by přínos pro Evropany znamenal v budoucích 12 letech jeden šálek kávy navíc. Podle jiného výzkumu, který podle metodiky OSN vypracoval Jeronim Capaldo, by přijetí TTIP znamenalo masivní snížení pracovních příležitostí.

Strategie „Drákula“

Jednání o TTIP čelí protestům jak v EU, tak i v USA. Odpůrci jsou znepokojeni zejména tím, že je smlouva vyjednávána tajně a informace, které mají europoslanci, europoslankyně i veřejnost, jsou pouze kusé. Dnešní situace vyvolává podezření, že je ve smlouvě řada věcí, které mají zůstat co nejdéle skryty. Proto přišla George s metaforou Drákuly, tedy netvora, který nesnáší denní světlo a pokud je mu vystaven, hyne. Stejně tak TTIP. Pokud bude zveřejněn její obsah a dopad na evropské občany, vyvolá podle George takový odpor, který zamezí jejímu přijetí. I proto byla „strategie Drákula“ přijata na konferenci s pobavením, ale zároveň vzata zcela vážně.

Spojenci na obou stranách Atlantiku

Z Kanady se konference zúčastnil Scott Harris z Council of Canadians, který důrazně varoval před logikou, kterou TTIP prosazuje. „My máme z Kanady zkušenost s NAFTA (Severoamerická zóna volného obchodu – pozn. JM). Její součástí je také doložka o řešení sporů mezi investorem a státem, tzv. ISDS. Toho by se měli Evropané hodně obávat.“ Harris popisoval, jak díky žalobám ze strany velkých korporací zaplatili občané Kanady už stovky milionů na pokutách a další miliardy jsou ve hře u dosud neuzavřených soudních sporů. „Zastánci ISDS nám říkají, že takováto ochrana má vytvořit stabilní podnikatelské prostředí, ochránit investice ze zahraničí a posílit tak jejich tok do jednotlivých zemí. Není to pravda. Tou hlavní logikou systémů jako je ISDS je posílení moci, kterou nadnárodní korporace budou mít na státy,“ popsal Harris. Jen málokteré rozhodnutí vlády má tak malý význam, že by nemělo vliv na podnikatelské prostředí a podmínky podnikání. Tím je prostor pro jednání vlád logicky omezen. „To např. u nás v Kanadě znamenalo, že od roku 1994, kdy byla podepsána NAFTA, nezavedla žádná vláda nová sociální opatření,“ dodal Harris.

Michael Eflerová z Public Citizen’s ze Spojených států začala svůj příspěvek prohlášením, že u nich doma už mají dost všech smluv postavených na logice volného trhu, jejímž modelovým příkladem je Severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA). „Barack Obama, když vedl kampaň za své zvolení do prvního funkčního období, několikrát zopakoval, že NAFTA je nespravedlivá a bude usilovat o její zrušení. Dnes si řekl o mandát, aby jeho kabinet mohl vyjednávat TTIP bez Kongresu,“ poznamenala Eflerová na adresu amerického prezidenta. Boj proti TTIP podle ní rozhodně nelze vnímat jako boj mezi EU a USA, ale spíše jako boj občanů proti nadnárodním korporacím, které se snaží posílit svůj vliv. Eflerová prohlásila, že podle odhadů by po přijetí TTIP mohlo 47 000 korporací začít napadat nejrůznější ustanovení existujícího evropského práva.

Veřejné služby v ohrožení

Cílem korporací mají být samozřejmě ty součásti hospodářského systému, které zatím nebyly plně zprivatizovány. Jde tedy zejména o zdravotnictví, školství a v některých zemích například vodovody. Pablo Sánchez z Evropské odborové federace pracovníků veřejného sektoru zdůraznil, že tu čelíme dvěma problémům. „Když si na stránkách Evropské komise prohlédnete to, čemu oni říkají fakta o TTIP, CETA a TISA, dočtete se mnoho ujištění o tom, že Komise ochrání veřejné služby. Na jednání k TISA (Dohoda o obchodu ve službách, která má deregulovat jejich ochranu a vytvořit tlak plnou privatizaci zdravotnictví, školství atd. – pozn. autora) jsem se zeptal, co máte na mysli, když mluvíte o veřejných službách, protože na evropské úrovni nemáme žádnou jejich závaznou definici,“ popsal první z problémů Sánchez.

Tím druhým je to, že nově zvolená evropská komise už stačila zpochybnit ujištění, která na svých stránkách a ve svých projevech někteří eurokomisaři mají. Například nový komisař pro zdraví a potraviny se veřejné vyjádřil, že komise chce mít společný trh v oblasti zdravotnictví. „To mě tedy zajímá, kam se poděly ty sliby o ochraně veřejných služeb,“ položil řečnickou otázku Sánchez. Další vysocí evropští představitelé dokonce přirovnávali ideální stav evropského trhu v oblasti zdravotnictví k liberalizaci, ke které došlo na poli energetiky. „V této oblasti funguje evropský trh opravdu dokonale. Nikdy není odstřižen od elektřiny, protože si ji nemůže dovolit, jako je to ve Španělsku, nikde nedochází k ‚blackoutům‘ jako v Belgii,“ dodal na závěr ironicky Sánchez.

Evropské hnutí

Pracovní setkání, které bylo naplánováno na 1. a 2. února 2015 v Bruselu, začalo přehledem zemí, které zde byly zastoupeny. A až na Estonsko a Lotyšsko zde byly zastoupeny všechny země EU. Jednotliví koordinátoři či zástupci v něm přednesli krátké zprávy o vývoji v jejich zemích. Bouřlivý potlesk v sále následoval po zprávě z Řecka. Kromě začínající kampaně proti TTIP oznámili řečtí zástupci, že Georgios Katrugkalos, bývalý evropský poslanec za SYRIZu a nynější náměstek ministra pro administrativní reformu, oznámil, že SYRIZA použije veškerou svou moc, aby tuto smlouvu zastavila. „Parlament, ve kterém má současná vláda pod vedením SYRIZY většinu, nikdy smlouvu TTIP neodsouhlasí,“ dodala řecká zástupkyně Marina Sarli.

Svůj podpis pod Evropskou občanskou iniciativu organizovanou zdola (protože Evropská komise původní návrh odmítla zaregistrovat), připojilo přes 1 300 000 občanů. Cílem je, aby toto číslo vzrostlo na 2 000 000 a vznikla tak vůbec největší občanská iniciativa. K tomuto cíli je dobře nakročeno, vezmeme-li v úvahu nejen téměř stoprocentní pokrytí evropských států členy koalice STOP-TTIP (u nás www.spatnyvtip.cz), ale také dosavadní protesty proti chystané smlouvě. Jednou z posledních byla padesátitisícová demonstrace proti TTIP v polovině ledna v Berlíně. Všechny síly se ale nyní soustředí na 18. dubna tohoto roku, kdy by měla proběhnout koordinovaná protestní akce po celé Evropě. Ta bude mít důležitý význam i pro nás v ČR. Zde se dosud totiž o TTIP příliš neví.

Česká vláda je pro

Ačkoli vzniklo už několik článků a první hlasy odpůrců zazněly i v pořadu HydePark na ČT24 (6. 1. 2015 s Ilonou Švihlíkovou a 4. 2. 2015 s Helenou Svatošovou), je obecné povědomí o této smlouvě malé. To však nebrání české vládě, aby byla už dopředu pro její vyjednávání. Premiér Sobotka v rámci poslaneckých interpelací prohlásil, že „na základě analýz, které zpracovala česká vláda, zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu, jsme přesvědčeni o tom, že vytvoření společného obchodního prostoru mezi Evropou a Spojenými státy by mělo mít na českou ekonomiku pozitivní vliv.“ Bohužel, žádné takové analýzy neexistují a Ministerstvo průmyslu a obchodu jen opakuje svá ujištění, že všechno bude v pořádku.

Podobně při svém vystoupení v Bruselu hovořil i první náměstek ministra zahraničí Petr Drulák. Ten kromě opakování neprokázaného tvrzení o hospodářském růstu dodal ještě efekt v podobě posílení transatlantické vazby. „Ustavení regulatorních a obchodních pravidel mezi USA a EU může také znamenat ustavení nových celosvětových standardů, ke kterým se ostatní oblasti přidají,“ poznamenal náměstek Drulák. Právě z toho ale panují největší obavy. Jak už bylo uvedeno výše, zejména doložka o řešení sporů mezi investory a státy (ISDS) povede k posílení moci nadnárodních společností na úkor států.

Vláda ČR a zejména ministerstva průmyslu a obchodu a zahraničních věcí jednají proti zájmu českých občanů a bez toho, aby je informovaly. Nová strategie Evropské komise, která se až dosud řídila pravidlem naprostého mlčení, se nyní mění na taktiku „utopit v záplavě dokumentů“. Chce tím vzbudit dojem, že vše je transparentní a není se čeho obávat.

O tom, že opak je pravdou, vypovídá svědectví evropské poslankyně Molly Scott Cato, která měla možnost nahlédnout do aktuálních dokumentů týkajících se vyjednávané podoby TTIP. Svoje zkušenosti popsala nedávno v deníku Guardian¹ takto: „Zdá se, že i když je mi přes padesát, nepřišla jsem o možnost stát se špionem. To kvůli tomu, že jako evropská poslankyně mám nyní privilegovaný přístup k vyhrazené čítárně Evropského parlamentu, kde mohu nahlédnout do dokumentů týkajících se dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Než se mi dostalo oprávnění vidět tyto ,přísně tajné‘ dokumenty, musela jsem podepsat dokument o čtrnácti stranách, který mi připomínal, že ,instituce EU jsou cenným cílem‘, a že existuje nebezpečí špionáže. Nakonec jsem musela souhlasit s tím, že nebudu sdílet jakýkoli obsah s těmi, které zastupuji (…) Co víme, je to, že z 560 setkání, které komise měla, bylo 520 s lobbisty byznysu a jen 26 se zástupci odborů nebo spotřebitelských organizací.“

Stejně se vyjadřuje i český europoslanec Jan Keller, který vzbudil vlnu nevole mezi již předem přesvědčenými českými novináři, když kritizoval smlouvu TTIP ještě před svým zvolením do Evropského parlamentu.

Vládní sociální demokracie by měla ale naslouchat spíše těmto hlasům, než korporátním lobbistům a jejich politickým spojencům, mezi které patří nejen hnutí ANO Andreje Babiše, ale také část sociálních demokratů včele s Janem Mládkem, ministrem průmyslu a obchodu.

Zde se znovu vrací klíčová role české veřejnosti. Její tlak musí zajistit, že česká vláda bude donucena respektovat zájmy evropských občanů a poslanecká sněmovna nakonec odmítne schválit smlouvu TTIP.

Vyšlo v Solidaritě č.98/99.

V sobotu 18.4. proběhne v Praze na Náměstí 14. října protest proti TTIP svolaný platformou STOP TTIP.