Odbory ve světě leden/únor 2015

Odbory v Austrálii v těchto dnech mobilizují své členy a příznivce k masivním protestům proti neoliberální politice premiéra Tonyho Abbotta a jeho Liberální-národní strany, která v současnosti vede jednak vládnoucí koalici na celonárodní úrovni, jednak další koalice v některých australských státech.

Mezi opatření, která se vláda snaží prosadit, patří snižování mezd ve státním sektoru, změny ve zdravotnictví, které mají zásadně zvýšit cenu za návštěvu u doktora, razantní zvýšení školného na vysokých školách, snížení důchodů, podpory v nezaměstnanosti a dalších dávek a škrty v oblasti podpory sociální práce.

Australská odborová centrála vyhlásila na 4. března den protestů proti vládní politice. Její předseda Dave Oliver k tomu řekl: „Naše pracovní práva jsou znovu pod útokem ze strany Abbottovy vlády a zaměstnavatelů. Zrovna minulý týden se jasně ukázalo, že šetření tzv. ‚Komise pro produktivitu‘ by mohlo vést k radikálnímu snížení příplatků za přesčasy nebo práci o státních svátcích, zrušení minimální mzdy, návratu k nespravedlivým individuálním smlouvám a celkově převedení další moci do rukou zaměstnavatelů. Nastal čas postavit se na odpor.“

Oznámení o chystaných protestech přišlo bezprostředně po volbách ve státě Queensland, ve kterých vládnoucí koalice vedená Liberální-národní stranou utrpěla porážku, mimo jiné díky dlouhodobé kampani, ve které sehrály odbory klíčovou roli. Vláda státu Queensland praktikovala podobnou politiku, o kterou nyní usiluje centrální vláda – rušení pracovních míst ve státním sektoru, zhoršování kvality veřejných služeb a útoky na pracovní právo – a stát se tak stal jakousi výkladní skříní toho, co čeká celou Austrálii v případě, že budou reformy pokračovat. Úspěch kampaně odborů za sesazení neoliberální vlády je tudíž příslibem změny a inspirací odborářům napříč celou zemí.

Celoevropská kampaň probíhá v tuto chvíli za práva zaměstnanců nízkonákladových aerolinek Wizz Air, které operují především ve střední a východní Evropě a sídlí v Bukurešti. Společnost na svých webových stránkách mimo jiné uvádí, že „věří ve vysoké etické standardy podpořené duchem týmové spolupráce“. Realita je ovšem s těmito proklamacemi v ostrém kontrastu.

Před několika měsíci se část členů palubního personálu odhodlala k založení odborové organizace. Měsíc po oficiálním ohlášení založení odborů byl jejich předseda Mircea Constantin propuštěn na základě velmi neprůkazného disciplinárního řízení. Místopředsedkyni a tajemnici odborové organizace pak byl na dva týdny pozastaven pracovní poměr, s odůvodněním, že „jejich zapojení do odborové organizace z nich činí bezpečnostní hrozbu během letů“.

Vrcholný management společnosti, včetně ředitele, navštívil centrálu v Bukurešti a vyjádřil se v tom smyslu, že rozhodně nebude v rámci firmy tolerovat žádné odbory. Odborová organizace dostala týdenní lhůtu na to, aby se rozpustila, s tím, že jinak hrozí sankce. Konkrétně se mělo jednat o masové propouštění – navzdory tomu, že v minulosti společnost oznámila svůj úmysl nabírat nové zaměstnance. Po uplynutí lhůty poslalo vedení společnosti zaměstnancům dopis, ve kterém oznamuje, že do budoucna bude zaměstnávat palubní personál prostřednictvím externí agentury, čímž efektivně zabrání vytváření odborů na půdě firmy.

Tlak vytvářený na zaměstnance, obávající se ztráty zaměstnání, byl obrovský. Podle některých zpráv management firmy kontaktovat některé z nich ve dnech osobního volna a zjišťoval, jaký je jejich postoj k celé věci. Začátkem listopadu pak bylo propuštěno celkem 19 lidí, většinou zakládajících členů odborové organizace. Evropská federace dopravních odborů se ujala celého případu a nyní tlačí na opětovné přijetí propuštěných zaměstnanců.

Odborová akce skutečně globálního dosahu se odehrává od ledna v souvislosti s plánovanou fúzí cementáren Lafarge a Holcim. Takto vzniklý koncern bude zdaleka největší společností svého druhu na světě; obě firmy momentálně dohromady zaměstnávají lidi v několika desítkách zemí na všech kontinentech. Největší množství zaměstnanců se momentálně nachází v Asii.

Představitelé obou společností již dali najevo, že proces slučování obou firem bude znamenat restrukturalizaci, během které přijde velké množství zaměstnanců o práci. Na sklonku minulého roku se proto uskutečnila konference zástupců odborových organizací působících v rámci obou firem, které se účastnilo celkem 75 odborářů z 22 různých zemí všech kontinentů, aby se domluvili na společném postupu v této věci.

Během první poloviny roku 2015 bude probíhat intenzivní informační kampaň, která by měla upozornit evropskou a světovou veřejnost na to, co se děje. Odbory požadují především to, aby byly respektovány jako partner pro diskusi o budoucnosti postavení dělníků v rámci obou nadnárodních společností. Dosud to totiž vypadá, že primárním cílem slučovacích procesů bude zvýšení zisku bez přihlédnutí k pracovním podmínkám zaměstnanců.

Mezi hlavní požadavky odborářů patří ochrana zaměstnanců, garance toho, že všechny kolektivní smlouvy uzavřené dříve s jednotlivými společnostmi zůstanou v platnosti i po jejich sloučení, a zejména vedení dialogu se zástupci pracujících o tom, jakým způsobem by měl celý proces probíhat, aby byl zajištěn alespoň základní kompromis.

Rubriku připravila Eliška Kubicová.

Vyšlo v Solidaritě č.98/99.