Člen parlamentu za radikální levicovou stranu Syriza Dimitris Cukalas mluvil s Davem Sewellem o tom, co by měla levicová vláda dělat pro zrušení politiky úsporných opatření a jak by to mohlo nadzvednout evropské bankéře a šéfy.
Vyhlídka na to, že by radikální levice mohla být brzy ve vládě, uvrhla řecké vládce do paniky. Průzkumy teď dávají radikálně levicové straně Syriza vedoucí postavení, přičemž volby se konají v neděli (poslední průzkumy ukazují 35% podpory pro Syrizu a 31% pro pravicovou Novou Demokracii, více informací zde, pozn. překl.).
Pokud se Syrize podaří sestavit vládu, bude to poprvé po čtyřech desetiletích, kdy nebude u moci konzervativní Nová demokracie nebo sociálnědemokratický PASOK. Tyto strany strávily posledních pět let prosazováním největších úsporných opatření v Evropě. Pro mnoho pracujících představuje Syriza šanci zbavit se této noční můry.
Člen parlamentu za Syrizu Dimitris Cukalas pro Socialist Worker uvádí: „Volby proti sobě postaví dva světy: starý svět pravice a nový levice. Politika této vlády zvedla nezaměstnanost na 27%, zaměstnanci bojují s přežitím s platem nižším než 234 liber měsíčně (asi 8500 Kč, tj. méně než současná výše minimální mzdy). Stovky tisíc lidí jsou ohroženy ztrátou bydlení a vláda se pokusila zprivatizovat zbytky veřejného majetku.“
Trojka – Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond a Evropská unie – požadovala úsporná opatření výměnou za úvěr. Syriza nyní chce zrušit velkou část dluhu vůči Trojce. Dimitris k tomu dodává: „Program Syrizy je pravým opakem. Každý ví, že dluh není možné splatit. Bez ekonomického růstu nezbývá Řecku než získávat peníze na splacení dluhu z dělníků, důchodců a obyčejných lidí.“
Útlak
„Plán Syrizy je začít s opětovnými jednáními, ale nikoli s jednáním `poslušných patolízalů`. Musíme zastavit zavedení úsporných opatření, která utlačují řecké občany.“
Zoufalost konzervativního premiéra Antonise Samarase roste s tím, jak klesá jeho šance na znovuzvolení. Samaras reagoval na neštěstí ve Francii útokem na imigrační politiku Syrizy. V jednom projevu uvedl: „Dnes se stal v Paříži masakr a jsou zde někteří lidé, kteří zvou další ilegální imigranty a rozdávají občanství.“
„Tyto komentáře jsou neskutečně rasistické,“ říká Dimitris. „Vláda se snaží získat hlasy voličů neonacistické strany Zlatý úsvit, jejíž vůdci jsou ve vězení.“
Pod tlakem tohoto víkendu se Samaras odvrátil od plánovaných škrtů důchodů. To podkopalo jeho hlavní poselství, že snížení škrtů by znamenalo katastrofu. Ale porážka Samarase a jeho kumpánů je jen začátek porážky úsporných opatření v Řecku, za kterým stojí zlovolná klika šéfů, kteří vládnou řecké ekonomice a institucím v EU.
Všechna vítězství však pochází z dělnického boje – včetně 32 generálních stávek. Zajistit, že to bude pokračovat, je klíčem k naplnění nadějí, které Syriza přináší.
Antarsya: antikapitalisté čelí výzvě
Dělníci, kteří vedli stávky a další boje proti úsporným opatřením, jsou také na kandidátce ve volbách. Jsou součástí antikapitalistické koalice Antarsya (Vzpoura – pozn. přek.). Kostas Katarachias, tajemník athénské odborové organizace v athénské léčebně rakoviny Agios Savvas, je jedním z nich. Socialist Workeru řekl, že: „volby navazují na všechny bitvy, jež jsme bojovali v posledních pěti letech. V jednu chvíli jsme loni pořádali celostátní stávky ve zdravotnictví každý měsíc. To vládě znemožnilo pokračovat v jejím plánu na privatizaci 50 nemocnic. Organizovali jsme se proti rasismu a fašismu. Když se členové fašistického Zlatého úsvitu snažili organizovat jen řecké dárce krve, byli to nemocniční pracovníci, kteří je zastavili. Drželi jsme je dál od všech nemocnic v Athénách. Bojovali jsme všechny tyto bitvy před volbami a budeme vyvíjet tlak na levicovou vládu i po volbách,“ dodává Kostats
Antarsya volá po odchodu z eurozóny, aby byl zrušen řecký dluhu. Kostas vysvětluje: „Levicová vláda vedená Syrizou bude znamenat zprávu, že si chceme vzít zpět vše, co nám bylo odebráno: naše mzdy, naše zdravotnictví, naše veřejné služby. Chceme se ujistit, že se tak stane, a ne že budou dělníci pouze čekat na levicovou vládu. Víme, že nic z toho se nemůže stát bez zrušení dluhu, proto budeme současně prosazovat jeho zrušení jako alternativu vůči krizi. „
Za dluh jsou vinni bankéři!
Řecko dluží více než 230 miliard liber (asi 8,3 bilionu korun – pozn. překl.), většinou Evropské centrální bance a dalším mezinárodním organizacím. Je to sice chyba bankéřů, ale lidé za ní musí platit. Banky nalily peníze do Řecka půjčkami, které je nemůže po finanční krizi splatit. Místo toho Trojka – Evropská unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond – obvinila řeckou vládu. Škrty, které Trojka vyžadovala, uvrhly Řecko do recese ještě dál.
Došlo k masovému nárůstu dluhu a úrok z jeho splácení je dnes vyšší než celý vládní rozpočet. To znamená, že bylo potřeba druhé „pomoci“ na splácení prvního dluhu. Tak byla současná krize zažehnuta potřebou dalšího úvěru.
Syriza chce odmítnout platbu tohoto úroku a splacení zbytku dluhu svázat s ekonomickým růstem. Zaměstnanci by však neměli platit bankéřům nic. Evropská centrální banka považuje skoupení 390 miliard liber dluhu napříč eurozónou za boj proti deflaci, což dokazuje, že má dost prostředků na odepsání řeckého dluhu.
Větší obavy vzbuzuje to, že by řečtí zaměstnanci mohli vytvořit precedens, pokud budou nadále dluh odmítat. To je jeden z důvodů, proč podporovat požadavek na jeho zrušení.
Z článku Greece’s rulers get desperate as left party Syriza leads ahead of election na webu Socialist Worker přeložil Jaroslav Chramosta
