Všechno, co jste chtěli vědět o důvodech protestů proti ECB, ale báli jste se zeptat

blockupy plakat engl (druck)Ve středu 18. března 2015 bude slavnostně otevřeno nové sídlo Evropské centrální banky (ECB). No a co? V čem je problém? Koho zajímá Evropská centrální banka? Problém zní: Německo a EU se stále snaží překonat přetrvávající krizi evropského kapitalismu pomocí neoliberálních receptů – škrty a privatizacemi, zvýšeným tlakem na konkurenci a výkon, odbouráváním sociálních jistot atd. Výsledkem je naprostá deziluze: masová chudoba na jihu Evropy, stále větší prekarizace práce a rozšíření dumpingových mezd v Německu a všude ještě hlubší propast mezi bohatými a chudými. Tento krizový režim je řízen z Evropské centrální banky ve Frankfurtu. Ta prosazuje politiku škrtů, hájí požadavky na zisk soukromých bank a jejich obchodní rizika přesouvá na společnost. Není důvod k oslavám, a proto: pojďme jim otevření nové budovy ECB pokazit – společně s lidmi z celé Evropy, na znamení transnacionální solidarity a síly protistrany. Ještě předtím si přečtěte překlad článku od komunistického svazu …ums Ganze! a seznamte se blíže s fungováním ECB a destruktivními dopady jejích politik.

Co vlastně Evropská centrální banka dělá a jak se liší od ostatních bank?

Jako centrální banka Eurozóny tiskne ECB euro a živí ekonomiku stále novými penězi. Zásobuje penězi obchodní banky eurozóny a tím určuje, kolik úvěrů mohou poskytovat. Hlavním cílem ECB je zde zajištění stabilní hodnoty eura. Snaží se tedy pomocí regulace objemu peněz a stanovení úroků zabraňovat inflaci a deflaci, aby euro neztrácelo na hodnotě, případně aby nebylo příliš nadhodnocené. Její měnová politika odpovídá požadavkům na zhodnocení kapitálu. Za ideou obzvlášť stabilní měny se skrývá fakt, že je potom celosvětově atraktivní v této měně poskytovat úvěry nebo investovat. Stabilní hodnota měny totiž chrání úvěry a investice před znehodnocením v důsledku inflace. To z eurozóny dělá mezinárodně atraktivní místo pro investice. Na základě této měnové politiky není ECB pouhou obchodní bankou jako Deutsche Bank, komerční banky nebo spořitelny, ale státní institucí. A protože není navázána na jenom jeden národní stát, tak ji chápeme jako „nadnárodní státní aparát“.

Čím je ECB jakožto centrální banka zvláštní?

ECB spravuje euro jakožto měnu v současné době používanou v devatenácti národních státech. Tyto národní státy sice spojuje měna a společný evropský trh EU, zároveň si ale s ohledem na investice a odbyt na trzích zjevně konkurují. Měnová politika ECB udržuje tuto rozpornost v chodu. Protože ECB nemá zastupovat zájmy jednoho národního státu, ale celé Evropy, tak je podle svého statutu „nezávislá“ na politických vlivech. To také zahrnuje, že ECB například v podstatě nesmí skrze přímý nákup dluhopisů financovat rozpočty jednotlivých států EU. To znamená, že nevydává výměnou za obligace peníze státům přímo, ale vždy pouze obchodním bankám jednotlivých zemí. Následkem je, že jednotlivé státy EU si peníze mohou půjčovat jedině prostřednictvím volného trhu (tedy u obchodních bank a ostatních investorů) nebo je získávat na daních. Jinak je tomu např. v USA, kde stát může v platební nouzi uložit své centrální bance, aby od něj koupila obligace a poskytla mu tak nové peníze. To není v eurozóně možné. ECB se tohoto principu drží i pod tlakem krize.

Jakými hlavními principy se ECB řídí a jaké jsou následky?

Za politikou ECB stojí neoliberální ideologie, že trh má řídit všechno – i stabilitu měny. Státní zásahy jsou považovány za zkreslení trhu a ekonomicky neudržitelné. Aby si státy EU mohly půjčovat peníze pouze na volném trhu, musejí být pro trhy atraktivní. Být atraktivní znamená v kapitalistické logice být konkurenceschopný, být lepší lokací a slibovat větší zisky než ostatní národní státy. Neboť státy se můžou o důvěru bank ucházet jedině tak, že prokážou svou atraktivitu pro byznys a konkurenční výhody oproti ostatním. Tlak trhů funguje jako prostředek disciplinace států. Což je zcela v zájmu EU, která se potom na globálním trhu může prezentovat jako konkurenceschopná lokalita. Konkrétně to znamená, že v rámci evropského projektu už řadu let dochází masivnímu snižování sociálních standardů a omezování sociálních práv. Ať už se jedná o reformy Hartz IV v Německu, oslabování práv pracujících ve Francii nebo krácení podpory v nezaměstnanosti v Polsku – všude se státy snaží snižovat výdaje na mzdy, sociální zajištění a vzdělání, aby zvýšily svou konkurenceschopnost. V důsledku krize eurozóny jsou tyto sociální škrty prosazovány stále extrémnějším způsobem.

Jakou roli vlastně hraje Trojka v krizi eurozóny?

Nejprve: Co je vlastně Trojka? Trojka se skládá ze zástupců Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a ECB. Byla založena v reakci na eurokrizi, aby udržela narušenou finanční stabilitu eurozóny. Vyjednává o úvěrech s evropskými státy jako např. Řecko, Španělsko nebo Irsko, které se dostaly do platební nouze. Trojka určuje závazné podmínky, za nichž se vydávají úvěry z takzvaných záchranných balíčků. Trojka také striktně kontroluje a dohlíží na dodržování závazků k úsporným opatřením. Například Řecko nebylo schopné dále splácet své dluhy. Nemohlo si také půjčovat nové peníze, protože nenašlo kupce pro své státní dluhopisy. Pomocí záchranných opatření mělo dojít k odvrácení státního bankrotu a zachování platební schopnosti. Tím bylo umožněno, aby Řecko dále splácelo své dluhy a věřitelé dále dostávali své peníze. Ve skutečnosti se tedy jedná o záchranu věřitelů, kteří by v případě bankrotu vyšli naprázdno. Řecká vláda tak může disponovat jenom zlomkem peněz ze „záchranných balíčků“, protože většina putuje přímo k věřitelům, což jsou vedle řeckých především německé a francouzské banky.

Jaké jsou konkrétní důsledky politiky Trojky?

Všechny úvěry, které Trojka poskytuje, jsou vázány na závazky k masivním škrtům. K těmto závazkům patří především drastické úspory kvůli sanování státních rozpočtů. Sanováním rozpočtů se má státům „pomoci“, aby byly opět fit pro trhy. Státy šetří privatizacemi oblastí, jež byly dousd pod kontrolou státu, snižováním výdajů na státní zaměstnance (došlo ke krácení mezd a propouštění) a drasticky omezením sociálních výdajů (tedy důchodů, podpory v nezaměstnanosti a dotací zdravotnictví). V Řecku například tato politika úspor vedla k nárůstu kojenecké úmrtnosti o 43 procent v důsledku krize. Také vzrostl počet bezdomovců o 30 procent. A nezaměstnanost mladých nyní přesahuje 50 procent.

Jaký význam má ECB v rámci Trojky?

I když ECB sama ráda zdůrazňuje, že formálně je v rámci Trojky pouhým „poradcem“, tak v praxi se chová jako jasný aktér krizové politiky. Oficiálně se ve smlouvě o vytvoření evropského stabilizačního mechanismu uvádí, že Evropská komise má „po dohodě s ECB a pokud možno s MMF“ vypracovávat požadavky podmiňující finanční pomoc a kontrolovat jejich plnění. Konkrétně to znamená, že se ECB výraznou měrou podílí na vypracovávání záchranných programů a kontrole úsporných opatření spolu s Evropskou komisí a MMF. Podle jejích hodnocení se totiž řídí, jaká opatření musejí státy zavést, aby dostaly peníze. Aktivně se ECB podílí také na kontrole plnění závazků podmiňujících další úvěry. Proto má ECB přímou spoluzodpovědnost za úspornou politiku a narůstající chudobu v Evropě.

Co stojí za nápadem na masivní nákup státních dluhopisů?

Program zahájený na začátku roku 2015 spočívá v tom, že ECB se o dluhopisy uchází na trhu a ne přímo od států, jak se často tvrdí. Tím banky získávají nové peníze. Doufá se, že s novými penězi budou banky ochotnější poskytovat úvěry firmám, čímž se opět nastartuje ekonomika. Jestli banky skutečně poskytnou firmám úvěry nebo peníze investují jinam nebo je pouze použijí k rekapitalizaci, nemůže ECB nijak ovlivnit. Mimo moc ECB je také, jestli si podniky úvěry vůbec vezmou. Zde se ukazuje rozpornost politiky ECB: ta sice pumpuje peníze do ekonomiky, s kterými ale nemůže nikdo podniknout nic smysluplného, protože v důsledku úsporné politiky chybí motivace investovat. Tím se ECB ani o krok nepřibližuje vyřešení krize, naopak: dělá z krize setrvalý stav.

 

Text původně vyšel pod názvem „FAQ: Die Europäische Zentralbank (EZB)“ v novinách připravených při příležitosti protestů proti slavnostnímu otevření nové budovy ECB komunistickým svazem …ums Ganze! Německý originál najdete tady. Publikováno ve spolupráci se Ne Rasismu.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •