V Bratislavě proběhla úspěšná demonstrace proti xenofobům a neonacistům.
Stejně jako minulý rok uspořádali i minulou sobotu slovenští neonacisté v Bratislavě demonstraci a pochod „proti diktátu Bruselu a zastavení likvidace Evropy“, proti kterému opět vystoupili odpůrci fašismu. Oproti loňsku se podstatně změnil poměr sil: zatímco množství nácků nebylo nijak imponující, antifašistů se podle slov pořadatelů shromáždilo desetkrát více než před rokem – jejich počet i přes pětatřicetistupňové horko minimálně přesáhl tisícovku.
O demonstrujících náccích postačí říct, že se nijak nesnažili skrývat, k čemu se hlásí. Německý projev hosta za stranu Alternative für Deutschland svou intonací natolik připomínal Hitlerovy rozhlasové projevy třicátých let, že v jakékoliv zemi okupované za války Německem by nejspíš odradil i průměrného xenofoba. Překlad už dojem nezachránil.
Na shromáždění antifašistů, svolaném na Náměstí SNP, byl jako první puštěn záznam projevu jednoho z posledních pamětníků nacistických koncentračních táborů, který se nemohl účastnit osobně. Mezi dalšími řečníky byli například primátor Bratislavy, slovenská ombudsmanka, univerzitní rektor atp. Celkový dojem byl, že na slovenských protifašistických akcích se oproti českým více objevují držitelé vysokých funkcí, ať už pro jejich větší ochotu na takových akcích vystupovat, nebo pro větší sklon pořadatelů je zvát. Posluchači nepřijímali všechny stejně: bratislavského primátora uvítal spíše jen formální potlesk, zatímco po něm vystoupivší ombudsmanka sklidila doslova ovace. Jak nám znalci slovenských poměrů později vysvětlili, primátor je tam považovaný za notorického zloděje. Jak ale budou antixenofobní akce působit na nerozhodnuté, pokud na ně budou zváni takoví lidé?
Asi po hodině se všichni přítomní vydali pochodem po městě. Zatímco projevy na náměstí se nesly v liberálním duchu, z hudby i ze skandovaných hesel v čele průvodu bylo patrné, že nyní se o tu správnou atmosféru starají anarchisté. I fašisté organizovali svůj pochod, oba průvody se však nikde nesetkaly.
Letos se účastnila i výprava SocSol vybavená dvěma rudými vlajkami se zaťatou pěstí a množstvím samolepek z edice „Dvě tváře jedno zlo“, na nichž je tektokrát zobrazen Kotleba a Breivik. I přes to, že demonstrace byla více v duchu lidskosti než výlučně levicových ideálů, tak naše rudé vlajky byly přijímány bez problémů a naopak samolepky nám účastníci při rozdávání mnohdy brali z rukou.
Na závěr ještě k projevům. Řečníci často používali výrazy jako lidskost, tolerance, demokracie, často ovšem v abstraktní rovině. Pouze Lukáš Likavčan, který mluvil ke konci, hovořil také o nutnosti solidarity, jmenovitě s ekonomicky vyloučenými. Během celé akce sice nepadlo nic, s čím by levice měla výrazný problém, převažovaly však (mnohem víc než na protirasistických demonstracích v ČR) liberální argumenty, které přesvědčí hlavně přesvědčené. Vzhledem k hysterii, která během loňského roku obcházela střední Evropou, buďme rádi i za to. Pokud se ale má, jak po tom později volal Lukáš Likavčan na A2larmu, antifašismus přesunout z hlavního města do sociálně slabších oblastí, bude nutné vyjít z těchto hranic.