Včera se členové a členky Socialistické Solidarity zúčastnili antibabišovské demonstrace na Václavském náměstí v Praze, kde se sešli s dalšími příslušníky radikální i reformistické levice. Tento blok v moři liberálního morálního kýče a elitářského pohrdání lidmi „kteří tu nejsou“, formuloval jasné požadavky na řešení současné krize a upozorňoval, že koncentrace moci a kapitálu Andreje Babiše není nějakou chybou skvěle fungujícího kapitalistického systému, ale jeho produktem.
Níže publikujeme naše prohlášení k celé akce:
Nynější vládní krize pomalu přerůstá v krizi ústavní, lidé se houfují za Sobotkou – ochráncem ústavnosti ČR –, či za Babišem – mučedníkem. Jakoby vítězství jednoho mělo zachránit demokracii, a vítězství druhého konečně vymést z politiky zlopověstné kmotry.
Střízlivý pohled na dnešní situaci přitom ukazuje, jak jsou oba příběhy přehnané. Netvrdíme, že by Babiš nebyl ohrožením demokracie, či spíše toho, co se tak dnes nazývá. Bezesporu je, koncentrace nebývalé politické, hospodářské i mediální moci v rukou (navíc ještě zcela bezskrupulózního) jednotlivce je situace, která v dlouhodobém horizontu může vést pouze k autoritářskému režimu s demokratickou fasádou.
Stejně tak nemáme žádný důvod si myslet, že by Sobotka či vedení ČSSD nebylo zkorumpované – prodej bytů OKD, poslední zatýkání kvůli dotacím ve sportu, krocení protimafiánského útvaru ÚOOZ a vůbec bezpočet dalších kauz mluví sám za sebe.
Jak bychom ale mohli věřit protikorupční boj někomu, kdo je sám sobě kmotrem? A proč bychom měli věřit ochranu demokracie straně, jejíž první místopředseda vyvolával protiuprchlické nálady?
A nakonec: proč bychom si vůbec měli vybírat mezi Sobotkou a Babišem? Sobotka může vypadat sympatičtěji – a v současné chvíli i činí cosi, za co si ho lze vážit –, ale je zároveň předsedou vlády, která s Babišem tři a půl roku vládla. Hlavně je ale jen dalším z řady představitelů systému, který Babiše zplodil.
Mohli bychom hořekovat nad olbřímí korupcí, která ještě nedávno v ČR vládla a která dodala Babišovi legitimitu, ale problém je jinde. Pokud jsou média provozována jako byznys, je jasné, že je dřív (to spíše) či později někdo koupí, aby prosazoval své politické cíle. Pokud je pro provoz „vysoké“ politiky potřeba enormní množství peněz, je jasné, že v ní budou mít hlavní slovo miliardáři – ať už přímo jako v ANO, nebo nepřímo v podobě sponzorů a klientelistických sítí, jako u ČSSD.
Odmítáme pohled, že by se jednalo o morální selhání jednotlivců. Ve skutečnosti jde pouze o uskutečňování racionální obchodní strategie, jedná se o manifestaci propojení státu s kapitálem – zkrátka problémem je kapitalismus jako takový.
Lidé si musí vládnout a musí o svých životech rozhodovat sami, bez zbytečných zprostředkovatelů usurpujících si moc, a to jak politickou, tak i ekonomickou.
Babiš jakožto přímé ohrožení demokracie musí jít. Zároveň to nestačí. Jak už jsme ukázali výše, problém je v systému, který na jedné straně produkuje skorumpované politiky, kteří během krátké doby řeší hlavně svoje znovuzvolení, nebo „rozhořčené” miliardáře, kteří chtějí nápravu systému. Ani jedni, ani druzí, ale neřeší podstatu problému ukrytého v samotném jádru: neexistuje ekonomická demokracie. Bez ní je ta politická jen chudou příbuznou. Teprve demokratická kontrola nad politikou i ekonomikou, tj. to, co považujeme za socialismus, může přinést úplné řešení společenských problémů.
