V březnu se do Poslanecké sněmovny dostává v druhém čtení návrh novely zákona o Vojenském zpravodajství. Kontroverzní návrh novely vyvolal odmítavé reakce organizací jako je třeba Iuridicum Remedium, podporující platformu Přichází rozvědka, která se snaží ovlivnit předloženou novelu zákona. Návrh novely je ospravedlňován nutností ochrany České republiky proti hrozbám hybridního způsobu válčení a kybernetických hrozeb. Ty jsou v současném diskurzu spojovány především s nebezpečími ze strany Ruska nebo islámského fundamentalismu. Této argumentaci napomáhá i prolomení mailu ministra zahraničí Zaorálka, které je spojováno právě s ruskými hackery. Podle předkladatelů novely je tak třeba postavit se proti tzv. hybridním hrozbám, ať už jsou jimi myšleny lživé články na pochybných webech nebo útoky na infrastrukturu státu.
Návrh novely zákona počítá s vytvořením povinnosti pro Vojenské zpravodajství právě takové hrozby monitorovat, bojovat proti nim, v nejlepším případě jim předcházet. Nejproblematičtějším místem návrhu novely zákona je instalace „černých skříněk“ („technických prostředků kybernetické obrany“) soukromým firmám „zajišťujícím síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací zřízení“ a jejich součinnost s Vojenským zpravodajstvím. Tyto „skříňky“ by tak mohly monitorovat a sbírat data o všech uživatelích daného poskytovatele komunikačních technologií, přičemž v návrhu novely se dočteme, že půjde obrazně pouze o „úsekové měření rychlosti“, to znamená, že nepůjde o monitorování konkrétních osob.
V důvodové zprávě k zákonu se uvádí: „Při takovémto monitoringu však nepůjde o sledování komunikace konkrétních osob, ale jedině o neadresný, necílený monitoring, jehož účelem bude zachytit a signalizovat nestandardní chování na monitorovaných sítích, a tím včas upozornit a reagovat na ohrožení bezpečnosti kybernetického prostoru. Jelikož nepůjde o cílené sledování, nebylo možné do návrhu zákona vložit jakékoli mechanismy kontroly a nezávislé povolovací procesy.“ To však podle výkonného ředitele CZ.NIC O. Nováka nebude možné. Novák tvrdí, že zákon na toto „měření“ nasazuje návrh zákona příliš velké (a vágně uvedené) možnosti, které spíše odpovídají většímu rozsahu sledování.
Návrh zákona opravňuje Vojenské zpravodajství v rámci zabezpečení kybernetické bezpečnosti republiky k instalaci těchto prostředků po pouhém schválení vládou, přičemž dříve bylo nutné ke sledování konkrétních osob rozhodnutí soudu. V návrhu zákona není ustanoveno, jaká konkrétní data má Vojenské zpravodajství zpracovávat, kdo k nim bude mít přístup a po jakou dobu budou moci být ukládána. Poslanec Chalupa z ANO, člen Výboru pro obranu a Výboru pro bezpečnost, tvrdí, že nashromážděná data by se mohla ukládat po dobu šesti měsíců.
Návrh zákona je ospravedlňován, podobně jako v USA po 11. září, hrozbou (kyber)terorismu. Je však otázkou, zda jsme po odhaleních plošného sledování konkrétních osob americkou NSA (National Security Agency), s kterými přišel s E. Snowden, schopni a ochotni dát důvěru do rukou Vojenského zpravodajství? Vojenské zpravodajství v České republice navíc utrpělo na důvěryhodnosti v případě kauze J. Nagyové (dnes Nečasové), kdy měla právě tuto instituci instruovat k sledování manželky expremiéra P. Nečase.
Jasné je i vyjádření organizace Iuridicum Remedium, která v tiskové zprávě k návrhu zákona uvádí: „Návrh zákona tedy představuje obrovský prostor pro zneužití, u něhož je jen obtížně představitelné, že by ze strany Vojenského zpravodajství, mimochodem držitele anticeny pro Úředního slídila za rok 2013 za své angažmá v kauze Nagyová, nebyl využit k obcházení soudních povolení pro nasazování zpravodajské techniky či zjišťování informací o elektronických komunikacích.“
V současné podobě, v jaké přichází návrh zákona o Vojenském zpravodajství do Poslanecké sněmovny je nepřijatelný. Ať už v otázce nulové kontroly Vojenského zpravodajství v provádění monitoringu, možnosti zneužití pravomocí, zásahu do soukromí všech obyvatel, přílišných technických možností sledování nekorespondujících s účelem zákona. Platforma Přichází rozvědka tvrdí, že pokud by měl být návrh zákona přijat musí dojít k široké debatě nad jeho podobou a ke změně současného návrhu. Nicméně jakkoliv zákonem omezené sledování obyvatel je zneužitelné ze strany státních institucí. V USA má Senát možnost určité kontroly nad NSA, například skrze slyšení jejích vedoucích představitelů. Ta přesto není schopna podat přibližný odhad sledovaných osob ani žádné další informace, protože by to mohlo údajně ohrozit zájmy státu.
