V prosinci jmenovaný ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) vyšel vstříc ministru financí Andreji Babišovi (ANO) a otevřel cestu k privatizaci nemocnic. Sloužit k tomu má zákon o univerzitních nemocnicích.
V programovém prohlášení Sobotkovy vlády se píše: „V průběhu roku 2015 vláda předloží zákon o veřejných neziskových nemocnicích, který umožní jejich transparentnější a efektivnější řízení.“ Místo toho jsme se z úst ministra zdravotnictví dozvěděli, že vláda na jeho návrh schválila zákon o univerzitních nemocnicích. Podle něj by se 10 vybraných fakultních nemocnic mělo transformovat na nemocnice univerzitní.
Pochybný postup
Toto rozhodnutí překvapilo zejména odbory a Českou lékařskou komoru, protože záměr zákona byl 24. ledna projednáván na tripartitě a čelil ostré kritice. Ministerstvo slíbilo všechny námitky vypořádat, ale jak se ukázalo později, v ten samý den požádalo o sloučení připomínkového řízení, o zkrácení lhůty na 5 dnů a nevypracování analýzy hospodářského dopadu tzv. RIA.
Tento zákon ale není žádná maličkost. V případě fakultních nemocnic se jedná o převod státního majetku ve výši 60 miliard korun, o roční obrat okolo 100 miliard, a především o systém dostupné zdravotní péče. V důvodové zprávě k předkládanému zákonu se dočteme, že jeho cílem je zefektivnit řízení nemocnic a pomocí zapojení univerzit přispět ke vzdělávání lékařů. Oba dva body však mohl splňovat i zákon o neziskových zdravotnických organizacích tak, jak se k němu vláda zavázala. Je tedy jasné, že jde o něco jiného.
Obrovská privatizace a ohrožená péče
Když se znovu podíváme na objem majetku, jedná se o obrovskou privatizaci. Univerzitní nemocnice budou samostatné subjekty, které nebudou mít automaticky nárok na smlouvy s pojišťovnami (ačkoli je vzhledem k jejich velikosti pravděpodobné, že je uzavřou). Stejně tak není jasné, co se stane, pokud se nemocnice nedohodne s danou univerzitou. Díky proměně statutu budou zrušeny platové tabulky a dojde ke snížení nároku na dovolené, což zastánci zákona odůvodňují manažerským způsobem odměňování a řízení.
Kromě majetku ale budou nemocnice také odpovědné za veškeré hospodaření a nebudou se moci spoléhat na pomoc státu. Proto skutečnost, že ministerstvo neprovedlo RIA, vede k obavám. „Má vůbec někdo představu, jaké závazky dnes mají stávající fakultní nemocnice, v jaké jsou finanční kondici, zda někdo zná finanční zdraví Nemocnice sv. Anny, Nemocnice na Bulovce a Thomayerovy nemocnice,“ ptala se předsedkyně Odborového svazu pracovníků zdravotní a sociální péče Dagmar Žitníková na jednání tripartity. V důsledku totiž mohou být nemocnice vystaveny takové dluhové zátěži, že budou hledat finančního partnera, který je z problémů dostane. Otevírá se tak možnost jejich privatizace. Už dnes totiž ve zdravotnictví podniká několik subjektů, ať už se jedná o Agel miliardáře Chrenka, reprodukční a kosmetické kliniky vlastněné kontrolované Babišem, nebo biotechnologický byznys miliardáře Kellnera.
Univerzitní nemocnice by podle ministra Ludvíka měly vzniknout k 1. 1. 2018. Jenže už od účinnosti zákona (druhá polovina roku 2017) může ministerstvo slučovat a reorganizovat státní příspěvkové organizace, jako je např. IKEM, Ústav péče o matku a dítě, nebo Masarykův onkologický ústav. To na první pohled jako by nesouviselo s univerzitními nemocnicemi, ale pozor. Rozhodnutím ministerstva se tyto prestižní instituce mohou stát součástí zamýšlených univerzitních nemocnic a významně tak zvýšit jejich cenu pro případné soukromé investory. Privatizace by se tak dotkla daleko většího množství institucí, než jsou jen nemocnice.
Odpor
To, co se nepovedlo pravicovým vládám s postavami jako byli Julínek, Cikrt a Šnajdr za premiéra Topolánka nebo Hegerovi za premiéra Nečase, teď možná pomaleji a nenápadněji prosadí sociální demokraté. Je to ostuda a přímý útok na dostupnost zdravotní péče pro většinu obyvatel České republiky. Navíc se jen těžko dá předvídat, jak velký destabilizační efekt to bude mít pro celek zdravotního systému. I kvůli tomu uvažují zdravotnické odbory a další organizace o protestních akcích. Do nich bychom se měli všichni zapojit, protože jde o budoucnost naší zdravotní péče.
