Praha: Na 150 lidí vyjádřilo solidaritu s polskými ženami

Ve čtvrtek 18.1. se na 150 lidí shromáždilo v Praze na Palackého náměstí, kde probíhala solidární demonstrace s rozsáhlými protesty v sousedním Polsku. Tématem byla ženská práva, konrétně právo na potrat, jehož zpřísnění u severních sousedů ČR hrozí.

Akci svolalo a podpořilo několik organizací na popud polských aktivistek žijících v Praze. Mezi ty, kteří vystoupili s projevem patřila Aleksandra Holubowicz, zástupci a zástupkyně RFK, Socialistické Solidarity, Konsentu, QASu, Žen 365, Čtvrté vlny a dalších. Mezi projevy skandovali účastníci hesla jako “Naší zbraní je solidarita”, “Moje tělo, moje volba”, “Klerofašismus, sexismus, stejná špína stejný hnus”. Po zhruba hodině bylo shromáždění ukončeno příslibem dalších akcí.

18_01_18_Solidarita s polskými ženami #CzarnyProtest

Polské ženy si zaslouží solidaritu nás všech

(projev zástupkyně Socialistické Solidarity)

Díky, že jste přišli vyjádřit vztek a odpor vůči tendencím, které si jinou reakci než vztek a odpor nezasluhují. Díky, že vám není lhostejný osud polské společnosti.

Polsko dlouhodobě trápí jedna z nejnižších měr porodnosti v Evropě  – polské ministerstvo zdravotnictví se tedy rozhodlo podpořit porodnost krátkým videem, které vybízí Poláky a Polky k tomu, aby si v otázce potomstva vzali příklad u králíků. Ti jedí zdravě, mají spoustu pohybu, nestresují se – a tak šťastně plodí množství potomků.

Vyvstává otázka: skutečně polská vláda, potažmo ve světle aktuálních událostí i opozice, vnímají občany Polska jako němá zvířátka, jejichž hlavním úkolem je množit se? Při současném dění by jeden skoro řekl, že ano. Příčiny nízké porodnosti přitom tkví v donedávna velmi neoliberálním pojetí rodinné politiky a zejména nízké dostupnosti bydlení – jak toto vyřešili králíci, se bohužel z klipu nedozvíme.

Aktuální pokus o zákaz interrupcí v případě nezvratného poškození plodu je, stejně jako předchozí snahy ultrakonzervativců z vládní strany Právo a spravedlnost, projevem podobně dehumanizujícího náhledu na ženy. Strana PiS takto přímo podkopává hodnoty, které si cynicky vložila do svého názvu – právo a spravedlnost.

Problematika potratů v Polsku je především ukázkou arogance mocných nad bezmocnými, otázkou nejen genderovou, ale také třídní. Neboť jsou to právě ženy z nižší třídy, ze znevýhodněného prostředí a z venkova, kdo se z finanční nouze nebo kvůli nízkému povědomí o možnostech ochrany ocitají v situaci nechtěného těhotenství, kdy je pro ně ze sociálních důvodů je velmi těžké nebo nemožné si dítě ponechat. Ale tak jako bohatší ženy si nemohou dovolit jet na potrat do ČR, na Slovensko, nebo do Švédska, a nemohou si dovolit podplatit lékaře, a tak podstoupit proceduru relativně bezpečně. Už současný systém, natožpak systém, který by zpřísněním současného zákona hrozil vzniknout, vrhá tyto ženy do nebezpečí spojeného s utajenými, neodbornými zásahy, které mohou ohrozit jejich zdraví a život. Něco takového by mělo být v Evropě 21. století nemyslitelné.

V polské politice je jistě mnoho důležitých otázek – je proto na místě se ptát, proč se stále vrací toto jedno téma? Proč Jarosław Kaczyński, předseda vládní strany PiS, hlasuje pro diskusi o liberalizačním návrhu iniciativy Zachraňme ženy!, kdežto opozice (Občanská platforma a strana Nowoczesna) při stejném hlasování není v sále, nebo dokonce hlasuje proti otevření diskuse o tomto návrhu? Tyto zdánlivě nelogické kroky mají svou vnitřní logiku – zatímco Kaczyński chce podpořením diskuse o návrhu, který nemá šanci projít, prokázat, že je demokrat, opozice propadla dojmu, že volby nelze vyhrát, pokud za vámi nestojí silný spojenec  – Katolická církev. A zatímco pro jakoukoli politickou stranu by nemuselo být téma potratové legislativy zásadní, pro Katolickou církev je.

Nemůžeme se tak ubránit dojmu, že v tomto případě nejde ani tak o ženy, rodiny, potraty nebo křesťanství, ale o mocenskou hru těch, kteří chtějí být ještě mocnějšími, jejíž obětí jsou ženy, jejich zdraví a práva. Obětí této mocenské hry se však kdykoli mohou stávat migranti, chudí, nezaměstnaní, senioři, novináři, nebo kdokoli z nás – proto je důsledné hájení práv druhých i hájením našich práv, a to nejen v kontextu různých společenských skupin, ale i v kontextu mezinárodním.

To, že se na tomto místě sešla poměrně široká koalice skupin a jedinců s různými názory, je dobrým důkazem toho, že můžeme společně fungovat a ovlivňovat veřejné záležitosti, aniž bychom padali do dvojité ideologické pasti – jednak pasti rezignace na jakoukoli aktivitu, a dále pasti rezignace na naše vlastní vize nebo utopie, chcete-li. V době, kdy je na vzestupu šovinistická pravice, je třeba jasně říct, na čí straně stojíme.

Ještě jednou díky za to, že jste tady, ať už jste revoluční nebo reformní socialisté, anarchisté nebo liberálové. Solidaritu si polské ženy zaslouží od nás všech.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •